Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Za poslední den ztratil protivník 1270 lidí, 14 tanků, 22 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v pravidelném hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Jeden člověk zemřel a další dva utrpěli zranění, když ruská armáda v noci na dnešek několika raketami zaútočila v okolí obce Slobožanske jihovýchodně od Charkova. Podle Oleha Syněhubova, šéfa vojenské správy této oblasti u hranic s Ruskem, střely zasáhly rekreační areál.
Syněhubov na svém telegramovém účtu napsal, že Rusko na toto místo udeřilo nejméně pěti raketami. Zemřel jeden civilista, další muž a jedna žena utrpěli zranění. Domy v rekreačním areálu byly poničeny. Server Ukrajinska Pravda napsal, že Rusové zřejmě raketami S-300 zasáhli osadu Dačne a že o život přišel 45letý muž, který se tam kvůli válce přistěhoval z Doněcké oblasti.
Ruská reakce na ukrajinské útoky na vojenské objekty v Rusku, hlavně radary včasné výstrahy, může být asymetrická, varuje náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Není to poprvé, co se režim v Kyjevě pokusil narušit normální fungování důležitých částí naší vojenské infrastruktury, včetně těch, které se týkají strategické sféry. Tyto pokusy zastavíme,“ řekl Rjabkov. Obvinil Spojené státy, že Ukrajinu „neustále pobízí k takovým provokativním akcím“.
V uplynulých týdnech se podle ukrajinských médií terčem útoků dronů ukrajinské tajné služby staly radarové stanice v Orsku v Orenburské oblasti a předtím v Krasnodarském kraji. Ruská média o významnějších škodách neinformovala. Minulý týden Moskva uvedla, že její protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony poblíž města Armavir, kde se nachází významná radarová stanice. Všechna tato zařízení jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
