Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím troskotají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Informoval o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Čína podle zdrojů požaduje cenu v blízkosti silně dotovaných cen plynu na ruském domácím trhu. Chce se navíc smluvně zavázat k nákupu objemu plynu odpovídajícího pouze zlomku celkové kapacity plynovodu, která má činit 50 miliard krychlových metrů ročně.
„Čína by mohla potřebovat ruský plyn ze strategických důvodů jakožto bezpečný zdroj dodávek nezávislý na námořních trasách, které by mohl ovlivnit námořní konflikt kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře,“ uvedl šéf organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Gabujev. „Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že Rusko a Čína dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté zadrželi čtveřici na pražském letišti, uvedli dnes na sociální síti X. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.
Video incidentu, které natočil jeden z dobrovolníků se v neděli objevilo na X.
Webové stránky některých ruských vládních úřadů jsou dnes částečně nedostupné. Důvodem je porucha komunikační sítě, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na ruský úřad Roskomnadzor, který mimo jiné dohlíží na telekomunikace a informační technologie.
„Centrum pro monitoring a správu veřejné komunikační sítě eviduje částečnou nedostupnost některých vládních stránek. Předběžným důvodem je porucha na jednom z úseků páteřní komunikační sítě. Provádíme analýzu,“ uvádí se ve zprávě Roskomandzoru.
Rusko, které má od své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 špatné vztahy se Západem, čelilo v posledních týdnech obvinění z kyberútoků na evropské země včetně Česka či Německa. Moskva své zapojení odmítla.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
