Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo financí zvedlo odhad letošního rozpočtového deficitu. Nově počítá se schodkem 2,12 bilionu rubů (asi 539 miliard Kč), tedy 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto dříve uváděných 0,9 procenta HDP. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozpočtových změn, které vláda dnes předložila parlamentu. Výdaje Moskvy rostou a příjmy z ropy a plynu klesají.
Rusko od zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně zvýšilo výdaje na obranu a bezpečnost. To vedlo ke dvěma po sobě jdoucím ročním schodkům přesahujícím tři biliony rublů, tedy asi dvě procenta HDP. Země je financovala vnitřními půjčkami a čerpala také ze svého národního fondu bohatství.
Mírový summit, který se bude konat v půlce června ve Švýcarsku a který bude řešit osud Ukrajiny, bude za USA reprezentovat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil dnes Bílý dům.
V Polsku zatkli od prosince 18 lidí v souvislosti s činností ruských a běloruských tajných služeb. Podle deníku Gazeta Prawna to dnes uvedl polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak, podle něhož jde o podezření z plánování sabotáží nebo jiných nepřátelských akcí. Agentura AP poznamenala, že mezi zadrženými je i muž, jenž je podezřelý ze zapojení do plánů na atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
