Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dvanáct lidí utrpělo středně těžká zranění při ruském raketovém útoku na město Balaklija v Charkovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Ve dvou zasažených domech bylo 12 lidí, z toho osm dětí od dvou do 17 let.
Rusové také útočili na Lvovskou oblast u hranic s Polskem. Ministr vnitra Ihor Klymenko na svém telegramovém účtu informoval o čtyřech zraněných. Dále ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti dron zaútočil na linkový autobus. Čtyři lidé jsou zranění, mezi nimi jedno dítě.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, informovala dnes ráno energetická skupina DTEK. Rusko proti Ukrajině nasadilo desítky raket a útočných dronů. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda.
Rusové poničili energetické objekty v Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Kirovohradské a Ivano-Frankivské oblasti. „Je tu už šestý masivní útok na energetickou infrastrukturu za poslední 2,5 měsíce,“ podotkla DTEK. Vážně poničeny byly dvě tepelné elektrárny.
Šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle serveru Ukrajinska pravda informoval, že Rusové v noci podnikli velký útok na Záporoží a zasáhli jeden z objektů energetické infrastruktury. Poničených je také více než 20 obytných domů a různé veřejné budovy. Přerušen byl provoz přes hráz Dněperské přehrady. Nikomu se nic nestalo.
Množí se důkazy, že Rusko při své agresi na Ukrajině používá zbraně nelegálně dovezené ze Severní Koreje. Řekl to dnes podle agentury Reuters jihokorejský ministr obrany Sin Won-sik na bezpečnostní konferenci v Singapuru.
Pokud bude Severní Korea i nadále na oplátku získávat od Ruska vojenské technologie, pak bezprostředně hrozí výrazné zlepšení konvenčního vojenského potenciálu KLDR, upozornil Sin. Současně vyzval Čínu, aby se aktivněji podílela na úsilí zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
