Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.
Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Dnes to podle agentury Reuters řekl maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že aliance se každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje kontakty s Moskvou, dlouhodobě vede spory se spojenci v NATO ohledně pomoci napadené zemi. Jeho vláda odmítá Kyjevu posílat zbraně s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt.
"Je absurdní, že NATO místo toho, aby nás ochraňovalo, nás, člena aliance, zatahuje do války," řekl Orbán v pravidelném rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. Uvedl to v souvislosti s jednáním o možném vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu a k rozhodnutí některých států aliance povolit Kyjevu využívat zbraně dodávané od Západu k útokům na ruském území. "Je to tak absurdní, jako kdyby se hasič rozhodl, že bude hasit požár plamenometem," dodal Orbán.
Ukrajinská armáda informovala, že raketami Neptun zasáhla ropný terminál v přístavu Kavkaz a narušila provoz trajektů na okupovaný Krym, které převážejí náklad určený pro ruské jednotky podílející se na invazi na Ukrajinu.
Agentura DPA píše, že přístav Kavkaz leží na kose Čuška v Těmrjukském okrese a je co do objemu odbaveného zboží čtvrtý největší ruský přístav v Černém a Azovském moři. Do postavení Krymského mostu v roce 2018 z něj vyplouvaly trajekty na Krym, který Rusko Ukrajině zabralo před deseti lety. Místo je dobře napojené na silniční a železniční síť, a tak dále platí za důležitou zásobovací tepnu pro Krym.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
