Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„To, co jsme oznámili už před několika týdny, platí, to znamená první dodávky munice v rámci české iniciativy přijdou na Ukrajinu v průběhu června,“ sdělil Fiala na dnešní tiskové konferenci k bezpečnostní schůzce s evropskými lídry. S návrhem na nákup munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Do iniciativy se dosud zapojilo na 20 zemí z celého světa, které přispívají nebo chtějí přispívat.
Fiala považuje za logické, aby Ukrajina mohla využívat zbraně dodané Západem i na ruském území. Napadená země má všechna práva ke své obraně, řekl.
Na schůzku k bezpečnostní spolupráci, kterou organizuje česjký premiér Petr Fiala, dnes do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal a zástupci USA. Kromě nich se zúčastní i polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.
„Pokládám za mimořádně důležitou účast premiéra Šmyhala, proto jsem ho také pozval, abychom se bavili přímo s ním, co je ještě potřeba, kde jsou třeba překážky na té cestě při dodávání všech těch věcí na Ukrajinu," sdělil premiér dnes dopoledne na tiskovém brífinku.
Cílem je koordinace pomoci Ukrajině, řekl Fiala. „Ta schůzka je důležitá právě z toho důvodu, že situace na ukrajinské frontě není jednoduchá a co nejrychejší posílení, podpora, pomoc, zajištění dodávek, zlepšení koordinace při jejich doručování na Ukrajinu, to všechno jsou věci, které je potřeba řešit,“ řekl premiér. Více informací si můžete přečíst zde.
Někteří členové rusko-běloruské rockové skupiny Bi-2, která vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, získali moldavské občanství. Podle agentury AFP o tom v pondělí informoval šéf úřadu moldavské prezidentky Mai Sanduové. Zástupce skupiny upřesnil, že občanství dostalo devět lidí, protože považovali cestování s ruským pasem za nebezpečné.
Hudebníci vzbuzují zájem ruských úřadů svým odsouzením ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zpěvák Jegor Bortnik byl úřady označen za „zahraničního agenta“ poté, co na internetu kritizoval prezidenta Vladimira Putina.
„Naše země chrání lidskou důstojnost, svobodu projevu a ukazuje solidaritu s těmi, kteří jsou v nebezpečí,“ uvedl na portálu Telegram šéf úřadu prezidentky Adrian Balutel. Sanduová podle něho podepsala dekret, který části členů skupiny přiznal moldavské občanství.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
