Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen spolu se svými kolegy ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Polska inicioval společnou výzvu EU k začlenění Ukrajiny do evropského obranného průmyslu.
„Navrhujeme co nejdříve vypracovat akční plán EU pro integraci Ukrajiny do evropského obranného průmyslu. To mimo jiné zajistí přístup Ukrajiny k programům EU v oblasti obranného průmyslu a obranných inovací,“ uvedl dánský ministr.
Německý kancléř Olaf Scholz na akci v Berlíně prohlásil, že jeho vláda dala Kyjevu jasná pravidla, která zakazují použití německých zbraní na ruském území, a že nevidí důvod, proč by se to mělo měnit.
Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými leteckými pumami na hypermarket se stavebními potřebami na okraji Charkova vzrostla na 16 mrtvých, dalších 43 lidí je zraněných. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 14 zabitých. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.
Rusové přitom pokračují v ostřelování Charkovské oblasti, poznamenal dnes server Meduza a upozornil na hlášenou oběť z obce Bohuslavka v Izjumském okrese. „Zemřela dvaasedmdesátiletá žena, dva civilisté byli zraněni, včetně devítiletého chlapce,“ napsal Syněhubov dnes odpoledne.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
