Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Kanál Nexta TV hlásí silný výbuch z okupovaného Luhansku. „Podle předběžných údajů úder zasáhl bývalou Luhanskou akademii vnitřních věcí (osada Jubilejnyj), kde od začátku roku 2014 sídlí ruští okupanti,“ tweetuje Nexta.
Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.
Ilju Baburina (24) policie zadržela předloni v září kvůli podezření z přípravy teroristického činu v souvislosti s podpálením odvodového centra, které se ovšem nestalo. Později ho vyšetřovatelé obvinili z dalších pěti činů, včetně vlastizrady, podílu na činnosti nezákonné ozbrojené skupiny nebo činnosti teroristické organizace. Soud ho shledal vinným z vlastizrady nebo ze snah o přípravu teroristického útoku. Nařídil, aby si pět let odpykal ve vězení a 20 let v trestanecké kolonii s přísným režimem.
Baburin pracoval v odvětví IT a před svým zatčením hodně cestoval. Měl manželku na Ukrajině, se kterou se ale ještě před ruskou invazí rozešli. S ruskou válkou proti sousední zemi podle svých přátel nesouhlasil, žádných akcí proti ní se ale neúčastnil.
Rafinerie ve Slavjansku na jihu evropského Ruska připustila, že nedělní nálet ukrajinských dronů způsobil škody. Uvedla do dnes agentura TASS. Rafinerie je soukromý podnik s kapacitou čtyř milionů tun ropy ročně, tedy přibližně 80 000 barelů denně, poznamenala agentura Reuters. Už v neděli média informovala, že zařízení přerušilo provoz.
„Jsou tu poškození. Jejich rozsah se zjišťuje,“ řekl TASS bezpečnostní ředitel skupiny Slavjansk EKO Eduard Trudněv. Odborníci podle něj zjistili slabiny v obranyschopnosti podniku. „Jsou díry v obraně, přihlédli jsme k tomu a na nápravě budeme pracovat. To je hlavní úkol,“ prohlásil.
Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na neděli zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních letounů. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
