Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V Chersonu na jihu Ukrajiny dnes při ruském ostřelování zemřel jeden člověk v areálu jisté firmy, další utrpěl zranění, informuje ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Podotýká, že informace nelze ověřit. Cherson Rusové ostřelují pravidelně. Nachází se u Dněpru, kterým prochází frontová linie.
Ministr zahraničí Jan Lipavský vyrazil do Vídně, kde se koná konference o nešíření jaderných zbraní. Jednal mj. se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim. „Největší hrozbou pro jadernou bezpečnost v Evropě je ruská okupace Záporoží,“ zmiňuje Lipavský největší atomovou elektrárnu v Evropě.
Ukrajinské síly ještě ovládají tři pětiny pohraničního města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země, ruské útoky ale neustávají, uvedl dnes v ukrajinské televizi zástupce šéfa oblastní správy Roman Semenucha.
„Ostřelování neustává. Nepřítel pokračuje v útocích. Hlavně se soustřeďuje ve směru na ves Lypci, Vovčansk a levé a pravé křídlo u Vovčansku,“ uvedl Semenucha podle serveru RBK-Ukrajina. „Nepřítel neustává ve snaze vytlačit ukrajinské síly z města, ale to přibližně z 60 procent ovládají ukrajinské jednotky, a tedy útoky neustávají,“ prohlásil.
Naopak ruská vojska podle něj přerušila boje ve směru na Kupjansk a na některých úsecích ukrajinská armáda sama přešla do protiútoku, aby vylepšila své postavení. Nadále pokračuje ruské ostřelování pohraničních obcí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
