Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Severoukrajinský Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze. Server The Kyiv Independent dnes píše, že trval více než 16 a půl hodiny, úřady ho odvolaly teprve dnes kolem 01:00 místního času (kolem půlnoci SELČ).
Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov během čtvrtka na svém telegramovém účtu průběžně informoval o útocích na město. Odpoledne psal o tom, že byla zasažena výšková obytná budova v centru Charkova, poškozeno bylo její desáté patro. Hořet začaly garáže u tohoto domu. Zranění utrpělo jedenáct lidí, mezi nimi jedno osmileté dítě.
Nad Novorossijskem sestřelila protivzdušná obrana podle Moskvy deset dronů. Nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a zraněných, oznámil gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev. Drony podle něj útočily na civilní objekty a padající trosky místy způsobily požáry, napsala agentura Interfax.
Protivzdušná obrana během noci zničila 102 dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podle něj ruští vojáci sestřelili 51 dronů nad Krymem, 44 dronů nad Krasnodarským krajem, šest nad Belgorodskou oblastí a jeden dron nad Kurskou oblasti. Letectvo a hlídkové lodě ruského námořnictva během noci zničily šest bezposádkových plavidel v Černém moři, dodalo ministerstvo.
Obyvatelé Novorossijska hlásili přinejmenším 19 výbuchů. Terčem náletu mohl být přístav a sklady s ropou, poznamenala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dobré ráno. Ruská obrana Sevastopolu na anektovaném Krymu čelila rozsáhlému útok vzdušných a námořních dronů, tedy bezpilotních letadel a bezposádkových plavidel. Oznámil to podle tiskových agentur ruský gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky.
„Síly protivzdušné obrany, flotily a uskupení vojsk obrany Krymu v různých částech Sevastopolu pokračují v ničení bezpilotních letounů a také bezposádkových člunů,“ uvedl gubernátor podle agentury TASS. Později na sociální síti poděkoval vojákům za to, že se jim rozsáhlý útok podařilo odrazit. „Zničeny byly desítky bezpilotních letounů a více než pět bezposádkových člunů,“ tvrdil a dodal,že útok si podle záchranářů nevyžádal žádné zraněné.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
