Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes obvinil ruské invazní síly ze zadržování a zabíjení civilistů ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, o které v posledních dnech svádějí boje ukrajinští a ruští vojáci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se k tomu Moskva zatím nevyjádřila.
„V severní části Vovčansku, kde se bojuje, berou ruští vojáci civilisty do zajetí,“ napsal na platformě Telegram ukrajinský ministr. Rusové podle něj nedovolili místním obyvatelům evakuovat se a nahánějí je do sklepů. „Je známo o prvním střílení civilistů ruskými vojáky,“ uvedl dále Klymenko.
Situace v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny je k dnešnímu dni obecně pod kontrolou, ale zůstává extrémně složitá, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se podle svého sdělení na platformě Telegram vypravil do Charkova, kde jednal s veliteli ukrajinské armády. Ta podle hlavy státu posiluje své jednotky v regionu a ruské invazní armádě způsobuje citelné ztráty.
Ukrajinský generální štáb ve své dopolední operační svodce uvedl, že jeho vojáci zmařili plány ruských invazních sil vklínit se co nejvíce do nitra zástavby příhraničního města Vovčansk a usadit se tam. „Ukrajinské ozbrojené síly přinutily Rusy výrazně snížit intenzitu svých akcí,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Boje podle něj pokračují na severu města. Také ukrajinský generální štáb uvádí, že situace je pod kontrolou.
Při útoku na vojenské letiště Belbek na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym byly v noci na středu zničeny dvě ruské stíhačky MiG-31. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na portál Astra. Na základnu podle něj zaútočila ukrajinská armáda střelami dlouhého doletu ATACMS. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že protivzdušná obrana tehdy zničila deset střel stejného typu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
