Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko vyhostí britského vojenského přidělence v zemi. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož jde o odvetu za obdobný krok Británie, o němž Londýn informoval minulý týden. Ruská diplomacie dnes přislíbila i další odvetné kroky, které však nespecifikovala, napsala agentura Reuters.
Britská vláda se minulou středu rozhodla vyhostit diplomata, kterého ministr vnitra James Cleverly označil za nedeklarovaného důstojníka ruské vojenské rozvědky. Londýn podle něj vyhoštěním reaguje na škodlivé aktivity Moskvy v zemi i jinde v Evropě. Rusko označilo tvrzení o škodlivých aktivitách za nepřijatelné a dnes oznámilo zrcadlový krok.
Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruská armáda zasáhla kazetovou municí obec ve Vovčanské hromadě, přičemž zranila pět lidí včetně šéfa městské správy a zdravotníků. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotku zahrnující například město a přilehlé vesnice. Podle vyjádření náčelníka regionální policie Volodymyra Tymoška pro stanici Suspilne Rusové ostřelovali místo v době, kdy se tam odehrávala evakuace civilistů.
Dánsko pošle Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské invazi, nový balíček vojenské pomoci v hodnotě přibližně 5,6 miliardy dánských korun (18,5 miliardy Kč). Zahrnovat bude především protivzdušnou obranu a děla. Podle agentury Reuters to dnes napsal dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na sociální síti X.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
