Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská armáda nedisponuje dostatečným počtem vojáků k dosažení strategického průlomu v oblasti Charkova na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je vrchním velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě, po jednání šéfů generálních štábů členských zemí NATO v Bruselu. Ukrajinské síly podle něj udrží v regionu své pozice.
Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu na severu Charkovské oblasti, a otevřelo tím novou frontu. Podle dřívějších informací agentury AP se tam následně zmocnilo území o rozloze přibližně 100 až 125 kilometrů čtverečních, což zahrnuje přibližně sedm vesnic. Rusko podle Reuters tvrdí, že obsadilo 12 obcí.
Moldavsko uspořádá 20. října referendum o vstupu do Evropské unie. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodl parlament postsovětské republiky, která požádala o členství v evropském bloku krátce po předloňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zároveň s referendem budou Moldavané volit novou hlavu státu.
Všelidové hlasování prosazuje proevropská prezidentka Maia Sanduová. Referendum by podle ní zabránilo možné změně proevropského směřování země s 2,6 miliony obyvatel v případě, že by jiné vedení státu v budoucnu například prosazovalo orientaci na Rusko.
Na sociálních sítích se šíří záběry z bojů ve Vovčansku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
