Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americká vláda poskytne další dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu, oznámil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AP jde o střednědobou a dlouhodobou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi už déle než dva roky. Blinken nicméně prohlásil, že nové peníze přinesou Kyjevu zbraně okamžitě.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k prohlášení Ruska nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské armády ráno uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na výhodnější pozice u obcí Vovčansk a Lukjanci, aby zabránili svým ztrátám.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území. Obdobně se Moskva vyjádřila ohledně obcí Lukjanci a Hlyboke, které leží v Charkovské oblasti u hranic s Ruskem a jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. „Volodymyr Zelenskyj dal pokyn odložit všechny mezinárodní akce s jeho účastí naplánované na nadcházející dny a vypracovat nové termíny. Děkujeme našim partnerům za pochopení,“ napsal Nykyforov na konci facebookového příspěvku, kde zmiňuje situaci v Charkovské oblasti a informuje o vyslání vojenských posil do regionu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
