Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

V noci se v Sumské oblasti ozývaly výbuchy a místní telegramové kanály informovaly, že byly přerušeny dodávky elektrické energie a vody, píše ruskojazyčný servis BBC. „V souvislosti s masivním útokem šáhedů na město přecházejí objekty kritické infrastruktury na záložní zdroje elektrické energie,“ napsal šéf Sumské oblasti Oleksij Drozděnko na svém telegramovém kanálu. Týká se to nemocnic a vodárenských objektů.
Později gubernátor uvedl, že práce na obnově dodávek elektřiny začaly a že se budou dít postupně. Sumy leží několik desítek kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.

Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Ruské ostřelování a nálety na Ukrajinci ovládanou část Chersonské oblasti na jihovýchodě země si podle úřadů vyžádaly tři zraněné.
Další čtyři zraněné civilisty při ruském ostřelování hlásí úřady podle agentury Interfax-Ukrajina v Doněcké a Charkovské oblasti. Ruské okupační úřady naopak podle agentur tvrdí, že ukrajinské ostřelování si vyžádalo tři mrtvé: dva lidé byli zabiti v městě Polohy v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě země, další pak na západním okraji Doněcka na východě Ukrajiny.

V noci na dnešek zaútočili ruští okupanti ze severního směru 13 útočnými drony typu Šahed na oblast Puskiv – Kurská oblast (RF). V důsledku bojové práce bylo v oblasti Sumy zničeno mobilními palebnými skupinami Obranných sil Ukrajiny celkem 12 nepřátelských dronů, informovala agentura Ukrinform.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.