Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna. Ambasádu nyní vede Jan Ondřejka, dosavadní druhý tajemník. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Koncem května skončí velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, vláda ho odvolala, řekl v neděli ministr Jan Lipavský (Piráti) v televizi Nova. Pivoňka sice zůstával oficiálně velvyslancem, nicméně delší dobu už pobýval v České republice a v Moskvě působil právě Čistecký jakožto jeho zástupce. Na začátku března se mimo jiné zúčastnil pohřbu ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Zda při aktuální ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatují ústavní činitelé delší dobu. Prezident Petr Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace,“ řekl tehdy prezident.
„‚Rusové jsou vojáci beránka Božího.‘ Velikonoce podle Alexandra Dugina, který vypadá a chová se jako převtělení Rasputina,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jeden z těch, kteří vedou Rusko do neštěstí,“ glosuje ve svém ranním hlášení o radiační situaci Ukrajiny.
Šest lidí zemřelo a dalších 35 utrpělo zranění při útoku dronů v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Agentura TASS uvedla, že ukrajinské drony zasáhly automobily převážející zaměstnance společnosti Agro-Belgorje, která se zabývá produkcí vepřového masa. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na svém telegramovém účtu napsal, že útok se stal u vesnice Berjozovka, která leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Mezi zraněnými jsou podle něj i dvě děti. Gladkov dodal, že informace o tomto incidentu se upřesňují.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
