Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Nesmíme nechat nevyzkoušený žádný pokus o diplomatické jednání,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto, ačkoliv zatím Moskva neprojevila vůli zasednout k diplomatickému stolu. Přitom patří mezi italské vládní politiky, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině.
Podobně jako premiérka Giorgia Meloniová však odmítá úvahy o možném vyslání vojáků, o kterém v uplynulých týdnech mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozí nám, že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu,“ uvedl Crosetto v rozhovoru pro Il Messaggero. Podobná situace by podle něj nastala, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit na některý ze států Severoatlantické aliance.
Crosetto také varoval před nepříznivým vývojem války pro Ukrajinu. „Kdyby dobyli ukrajinské hlavní město, tak by se otevřel dramatický konflikt,“ řekl. Podle něj by totiž okolní země nemohly přijmout „ruské tanky u hranic“.
I Slovensko loni zaznamenalo více kybernetických útoků na vládní instituce. Kromě toho proruské skupiny pokračovaly v organizování útoků označovaných jako DDoS, jejichž cílem je narušit nebo znemožnit přístup k webovým stránkám, hlavně na úřady, banky a sektor dopravy. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnosti Slovenska, kterou zveřejnil úřad slovenské vlády.
„NBÚ pozoroval nárůst aktivity vícero APT skupin, o kterých se předpokládá napojení na vlády cizích mocností, jakož i pokračující útoky skupin hacktivistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. V oblasti APT bylo zaznamenáno více útoků na vládní instituce,“ uvedl úřad vlády v hodnocení bezpečnosti Slovenska za rok 2023.
Prohlédněte si luxusní vilu špionů z Vrbětic. Šapošnikovovi prodávali hnízdo agentů GRU
V Česku pomohli s výbuchy vrbětických muničáků, schovávali se ale v Řecku. Manželé Šapošnikovovi podle investigativního magazínu The Insider provozovali na Chalkidiki vilu, kterou nabízeli turistům – ale také sloužila jako špionážní základna. Jak to tam vypadá, se můžeme podívat díky inzerátu v realitní kanceláři, loni totiž dali vilu k prodeji.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
