Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
OBRAZEM: Odstraňování následků po ostřelování v Charkově
Skupina ruských lékařů v otevřeném dopise požaduje osvobození své sedmašedesátileté kolegyně, dětské lékařky Naděždy Bujanovové, která je od 26. dubna ve vyšetřovací vazbě. Je obviněna z šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách; za „lživé“ přitom ruské úřady označují veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. O případu dnes informovala ruská média, podle kterých lékařce hrozí až deset let vězení. Pokyn k jejímu stíhání dal podle tisku jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.
Zprvu se otevřený dopis šířil přes sociální síť Telegram pouze mezi zdravotníky, ale později se objevil na veřejnosti. K večeru bylo pod ním už 2000 podpisů, a to nejen od lékařů, napsal Kommersant. O tři hodiny dříve server RBK psal, že pod dopis se podepsalo 150 lékařů.
„Dětská lékařka Bujanovová byla uvězněna po udání. Uvěznili ji bez možnosti, aby se ohradila proti obviňujícím tvrzením. Je odbornice, jakých je nedostatek. Jako dětská lékařka 40 let pomáhá nejmenším pacientům. Ale zavřeli ji kvůli jedinému udání v podobě videa, dokonce nebylo ani zapotřebí trestní oznámení od udavačky,“ citoval deník z dopisu. Lékaři také požadují, aby vyšetřovatelé vysvětlili, proč vyšetřování, zahájené v únoru, trvá tak dlouho.
V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150.000 ruských vojáků. V dnes zveřejněném rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.
„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500.000 včetně 150.000 mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
