Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.
„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.
Rusko posílá rafinovanou ropu Severní Koreji v množství, které zřejmě přesahuje limit stanovený Radou bezpečnosti OSN. Dnes to řekl mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby.
Agentura Reuters píše, že Kirby s tímto oznámením přišel den poté, co byla v důsledku ruského veta rozpuštěna expertní komise OSN, která monitorovala dodržování sankcí zavedených proti KLDR.
„Moskva vetovala pokračování mandátu komise a zároveň z přístavu Vostočnyj dodává rafinovanou ropu Severní Koreji,“ řekl Kirby.
Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Prohlášení zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii.
„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. Ruské škodlivé aktivity podle NATO spočívají v sabotážích, dezinformačních kampaních, násilných činech či kybernetických útocích. Prohlášení poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám a že „ruské aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
