Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.
Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.
Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.
Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se zatím k ruskému tvrzení nevyjádřila, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Novobachmjutivka leží severozápadně od města Avdijivka, odkud ruské invazní síly vytlačily ukrajinské obránce po měsících bojů letos v únoru.
„Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém,“ varoval Sikorski před možným ruským ovládnutím ukrajinských průmyslových a vojenských kapacit. „Je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 či 700 kilometrů na východ odtud,“ odpověděl na otázku, zda by mělo smysl poslat na Ukrajinu pozemní vojska.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
