Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.
„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.

Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.

Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.