Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vláda v Budapešti vyzývá maďarské firmy, aby více obchodovaly s Ruskem. Maďarsko-ruská hospodářská spolupráce má dlouhou a úspěšnou tradici a po maďarských výrobcích je v Rusku poptávka, napsal ve čtvrtek na sociální síť Facebook maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že vláda v tom podniky plně podporuje. Firmy mají podle Szijjártóa s ruskými podniky spolupracovat jen v oblastech, na které se nevztahují západní sankce uvalené na Rusko poté, co tato země před více než dvěma lety napadla sousední Ukrajinu.
Generální ředitel Antverpského světového diamantového centra (AWDC) Ari Epstein ve čtvrtek nečekaně rezignoval. Uvedla to správní rada v dnešním prohlášení. Mluvčí AWDC uvedl, že 48letý Epstein si nepřál sdělovat důvody svého náhlého odchodu, ale belgické finanční noviny De Tijd mluví o konfliktu mezi belgickou vládou a diamantovým sektorem kvůli sankcím na ruské diamanty, upozornila agentura Reuters.
Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích.
„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy,“ prohlásil De Croo podle belgických médií. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
