Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.
„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.
„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.
Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
