Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.
Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.
Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
