Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti. Zásah utrpěla rozvodna vysokého napětí, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.
Ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj napsal, že za operací na ruské továrny stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že útok mířil na závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga. Kyjev se k tomu zatím oficiálně nevyjádřil.
Šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov připustil, že drony zaútočily na průmyslové podniky ve městech Jelabuga a také Nižněkamsk, kde se nachází velká ropná rafinérie, rozsah škod ale ve své zprávě minimalizoval. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram. Zdroj z ukrajinské rozvědky ale podle agentury Reuters tvrdí, že škody, které nálet způsobil na vojenském cíli, jsou značné. Některé ruské telegramové kanály podle portálu Meduza píší, že poškozen byl komplex ubytoven v Jelabuze.
Několik lidí dnes utrpělo zranění při útoku dronů na továrny v ruském Tatarstánu, více než 1000 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle tiskových agentur to oznámily místní úřady, které incident spojují s Ukrajinou.
„Dnes ráno byly průmyslové podniky ve městech Jelabuga a Nižněkamsk napadeny drony. Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ napsal šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov na sociální síti Telegram. „Ve městě Jelabuga jsou, bohužel, zranění,“ dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
