Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko kvůli úspěšným ukrajinským útokům na letecké základny bylo nuceno přistoupit k taktice, kdy se snaží nepřítele nalákat na falešné cíle, uvedlo dnes na sociální síti X s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany. Na betonové plochy ruská armáda maluje letadla.
Takovou taktiku Rusko použilo například na základně Kirovskoje na poloostrově Krym, který Ukrajině zabralo před deseti lety. Malby letounů jsou podle britské vojenské rozvědky také na betonových plochách na dalších 12 základnách. „To ukazuje, do jaké míry si Rusko dělá starosti kvůli budoucím ukrajinským útokům a své schopnosti je odrážet,“ uvádí rozvědka. Podotýká však, že na nakreslených letounech přistávají vrtulníky, čímž tato strategie spočívající v oklamání nepřítele přichází vniveč. Ministerstvo obrany k tomu zveřejnilo fotografii, na které na namalovaném bojovém letounu typu Su-30 stojí helikoptéra.
Francie na úrovni EU navrhne zavedení sankcí proti ruským společnostem, které šíří dezinformace, oznámil francouzský ministr zahraničí Séjourné.
Velitelem ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky, se stal viceadmirál Sergej Pinčuk. Oznámil to dnes ministr obrany Sergej Šojgu spolu s dalšími personálními změnami. Hlavním velitelem ruského vojenského námořnictva se stal admirál Alexandr Moisejev a velitelem Severní flotily viceadmirál Konstantin Kabancov, uvedla ruská média s odvoláním na ministrovo vyjádření.
„Kolegové, blahopřeji! Chápete onu obrovskou odpovědnost, která spočívá na vašich bedrech. A doufám, že zvládnete úkoly, které stanovil vrchní velitel ozbrojených sil, ministerstvo obrany a samozřejmě naše země,“ prohlásil Šojgu na poradě s velením ozbrojených sil. Příslušné výnosy o jmenování nových velitelů námořnictva podepsal prezident Vladimir Putin.
O právě takové výměně na čelních postech už se v médiích spekulovalo v dřívějších týdnech, Moskva to dosud nepotvrzovala. Černomořská flotila potupně ustupuje z Krymu, kde má v Sevastopolu své sídlo - ale ukrajinské drony a rakety ji vyhánějí do bezpečnějších přístavů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
