Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Končící tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se stane velvyslancem v Moldavsku. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, který Danilova odvolal z čela úřadu před několika dny a jmenoval do něj dosavadního šéfa rozvědky (SZR) Oleksandra Lytvynenka.
„Moldavsko je pro nás nesmírně důležitý stát - z pohledu bezpečnostních výzev v regionu i naší bilaterální spolupráce,“ sdělil ukrajinský prezident.
Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Konkrétně prý podle nich zveřejnila příspěvky na platformách Fondu boje proti korupci (FBK) zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Favorská obvinění odmítla. Informovaly o tom weby Meduza a The Moscow Times, podle nichž Favorská natočila poslední známé video, na kterém je Navalnyj ještě živý.
Žurnalistka a fotografka Favorská (vlastním jménem Kravcovová) pokrývala soudy s Navalným v trestaneckých koloniích a natočila s ním poslední video na slyšení 15. února, kterého se účastnil prostřednictvím videospojení, píše Meduza. Poté, co ruské úřady převezly hlasitého kritika Kremlu do trestanecké kolonie na Sibiři známé jako Poljarnyj volk, napsala reportáž z obce Charp, kde se věznice nachází.
Favorskou bezpečnostní složky zadržely nejprve 17. března několik hodin poté, co položila květiny u Navalného hrobu. Soud ji pak poslal na deset dní za mříže na základě článku o neuposlechnutí policie, píše Meduza. Když 27. března z vězeňského zařízení odcházela, zadrželi ji znovu. Vyšetřovací výbor proti ní o den později vznesl obvinění související s účastí v extremistické organizaci, jak před několika lety ruský soud označil fondy a štáby spojené s Navalným.
Za poslední den ztratil protivník 730 lidí, 29 tanků, 20 obrněných vozidel, 45 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
