Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Přes koridor z ukrajinských přístavů se za posledních sedm měsíců vyvezlo větší množství zemědělských produktů, než v době, kdy transport přes Černé moře garantovaly dohody s Ruskem. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Po nové trase se od loňského září podařilo přepravit 33,8 milionu tun zemědělských komodit, zatímco černomořské dohody s Ruskem umožnily přepravu 33 milionů tun zemědělských komodit, tvrdí Kubrakov.
Mezi zasaženými cíli byly dnes na Ukrajině vodní elektrárny na řece Dněpr v Kanivu a na řece Dněstr na hranici Černivické a Vinnycké oblasti nedaleko Moldavska, uvedl dnes odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Rusko) chce zopakovat ekologickou katastrofu v Chersonské oblasti. Nyní je však ohrožena nejen Ukrajina, ale i Moldavsko,“ uvedl prezident s odkazem na prolomení Kachovské přehrady, kterou loni podle Kyjeva ruské síly vyhodily do povětří.
Dnes odpoledne do vícepodlažního bytového domu v Belgorodu narazil ukrajinský dron, uvedl Gladkov. „V důsledku výbuchu bohužel zemřel jeden člověk. Dva lidé byli zraněni,“ napsal gubernátor na síti Telegram. Příspěvek doplnil fotografiemi domu s několika vysklenými a poškozenými okny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
