Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

„Diktátor Běloruska vnesl do už tak zmatené kremelské verze útěku teroristů další zmatek,“ tweetuje kanál Nexta TV.
„Jakmile se objevily informace od bezpečnostních služeb, že se auto s teroristy pohybuje směrem na Brjansk, bylo dohodnuto, že Bělorusko zablokuje svou část směru pravděpodobného pohybu zločinců a ruská strana svou. Viděli to. Proto se odvrátili a odjeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ řekl Alexandr Lukašenko.
„Tím zpochybnil nepravděpodobnou verzi Kremlu, že se teroristé pohybovali k předem otevřenému 'oknu' na hranici s Ukrajinou,“ dodává Nexta.

Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.
Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.
O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce tajemníka bezpečnostní rady Oleksije Danilova a na jeho místo jmenoval dosavadního šéfa rozvědky Oleksandra Lytvynenka. Nebyl uveden žádný důvod změny.
Jednašedesátiletý Danilov zastával svou funkci od roku 2019, nastoupil do ní několik měsíců poté, co se prezidentem stal Zelenskyj. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) má koordinační roli v otázkách národní bezpečnosti a obrany a je poradním orgánem hlavy státu, poznamenal Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.