Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Údajně byly detekovány 3 ruské balistické rakety mířící na ukrajinské území. První zasáhla Oděsu, druhá letí na Poltavu, třetí byla před chvílí odpálena na Kropyvnyckyj.
Rusko zahájilo raketový útok na Oděsu a okolní okres, oznámil guvernér Oleh Kiper a vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech.
Počet vozidel, letadel, námořních plavidel a zbraňových systémů, které ruské síly ztratily od začátku invaze na Ukrajinu, přesáhl 15 000, oznámil investigativní projekt s otevřeným zdrojovým kódem Oryx.
Čeští výrobci zdravotnických prostředků loni darovali na Ukrajinu své výrobky za 1,5 milionu eur (asi 38 milionů korun). Šlo například o mobilní kliniky nebo kontejnerové ambulance. Letos plánují dary za 5,5 milionu eur, tedy zhruba 139 milionů korun. V tiskové zprávě o návštěvě české delegace v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti to uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZd).
„Během této cesty byl na místě předán již druhý evakuační autobus na převážení zraněných z frontových linií či multifunkční stan s vybavením pro celkem šest ordinací praktických lékařů, praxi gynekologa i ambulantní chirurgii,“ uvedlo ministerstvo. Stan získala nemocnice v městě Marhanec ležícím na frontové linii u řeky Dněpr jihozápadně od Záporoží.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
