Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ceny ropy na začátku nového týdne výrazně rostou. Ruská vláda nařídila producentům omezit těžbu a válka mezi Ruskem a Ukrajinou nadále zasahuje energetický sektor. To vyvolává obavy o dodávky na trhy.
Kolem 18:15 SEČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,3 procenta na 86,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 1,4 procenta na 81,77 dolaru za barel.
Moskevský soud dnes na žádost vyšetřovatelů uvalil vazbu na další tři Tádžiky zapojené údajně do teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění. Oznámila to ruská média.
Soud podle serveru BBC News poslal do vazby bratry Aminčona a Dilovara Islomovovy a rovněž jejich otce Isroila. Dilovar byl posledním majitelem vozidla, kterým na místo přijeli a po útoku prchali čtyři předpokládaní pachatelé útoku. Aminčon Islomov před soudem odmítl jakoukoliv vinu a zdůraznil, že spolu s bratrem se sami dostavili na policii, jakmile se dozvěděli, co se stalo. Bratři byli podle serveru Meduza obviněni ze spáchání teroristického činu a jejich otec je vyšetřován jako podezřelý. Všichni tři žili ve městě Tver vzdáleném asi 170 kilometrů od Moskvy.
Při ruském ostřelování města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynul pětašedesátiletý civilista, oznámil dnes na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Počet zraněných lidí v metropoli Kyjevě po ranním raketovém útoku stoupl na deset, uvedl odpoledne starosta hlavního města Vitalij Kličko.
Protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem dvě balistické rakety, jejichž trosky se zřítily v centru města a dalších třech čtvrtích. Úřady informovaly dříve o devíti raněných. „V současné době zůstává jedna zraněná v nemocnici. Druhou - šestnáctiletou dívku už propustili. Další zraněné ošetřili zdravotníci na místě,“ napsal Kličko.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
