„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Francouzská fregata hlídkující v Rudém moři v noci na dnešek sestřelila dva drony ze severního Jemenu, které k lodi směřovaly. Informovala o tom agentura AFP. Jemenští šíitští povstalci Húsíové, kteří mají sever Jemenu pod kontrolou, v sobotu varovali všechny lodní společnosti využívající vody Rudého moře před spoluprací s Izraelem. Slibovali na tyto lodě útočit.

Snahy o dojednání příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem budou pokračovat navzdory neutuchajícímu izraelskému bombardování Pásma Gazy, které tyto snahy výrazně ztěžuje. Na mezinárodním fóru v Dauhá to dnes podle agentury AFP řekl katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Palestinský premiér Muhammad Ištajja prohlásil, že pokud bude Izrael dál porušovat mezinárodní právo a humanitární rezoluce, měl by čelit sankcím, informuje agentura Reuters.

Reakce OSN na dění v Pásmu Gazy byla pomalá, organizaci paralyzovaly zejména geostrategické neshody, řekl na fóru v Dauhá šéf OSN António Guterres.

Snahy o sjednání příměří v Pásmu Gazy pokračují, ale izraelské útoky to výrazně ztěžují, uvedl katarský emír. Varoval před radikalizací celé generace.

Izraelská armáda postupuje dál na jih Pásma Gazy, u Chán Júnisu jsou tvrdé boje, píše AFP. Objevují se další fotografie vysvlečených Palestinců.

Izraelská vojenská operace u města Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy bude trvat ještě tři až čtyři týdny, uvedl izraelský kanál Channel 13 s odvoláním na diplomatické zdroje. V útocích na Gazu, kde ve velmi těžkých podmínkách žije 2,3 milionu Palestinců, pokračoval Izrael i v noci na dnešek.

Channel 13 se ve svém zpravodajství odvolává na víkendový telefonický rozhovor mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joem Bidenem, při němž prý Netanjahu informoval o očekávané době trvání nynější vojenské operace.

Šéfka prestižní Pensylvánské státní univerzity Liz Magillová v sobotu rezignovala na svou funkci. V posledních dnech čelila sílícímu tlaku kvůli svým slovům při úterním slyšení v Kongresu, kde se podle kritiků zcela nedostatečně postavila k protižidovským výrokům. Navzdory opakovaným dotazům nebyla schopná jasně říci, zda výzvy ke genocidě Židů porušují pravidla univerzity, připomíná agentura AP.

Magillové a dvou dalších rektorek prestižních amerických univerzit se na slyšení dotazovala republikánská kongresmanka Elise Stefaniková. Všech se zeptala, jestli jsou výzvy ke genocidě Židů v rozporu s etickými kodexy univerzity a nařízeními proti obtěžování.

Magillová na to odpověděla mimo jiné slovy o tom, že záleží na kontextu. Stefaniková reagovala otázkou, jestli to je skutečně její výpověď, že výzva ke genocidě Židů záleží na kontextu. „Pokud se ze slov stanou činy, může jít o obtěžování, ano,“ poznamenala pak Magillová. „Činy myslíte spáchání genocidy?“ ptala se nevěřícně Stefaniková.

Izraelská vojenská operace u města Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy bude trvat ještě tři až čtyři týdny, uvedl izraelský kanál Channel 13 s odvoláním na diplomatické zdroje. V útocích na Gazu, kde ve velmi těžkých podmínkách žije 2,3 milionu Palestinců, pokračoval Izrael i v noci na dnešek.

Channel 13 se ve svém zpravodajství odvolává na víkendový telefonický rozhovor mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joem Bidenem, při němž prý Netanjahu informoval o očekávané době trvání nynější vojenské operace.

Bidenova administrativa podle izraelské televize očekává, že poté boje v Gaze ztratí na intenzitě a rozsahu. Citovaní diplomaté také tvrdí, že Biden nestanovil Izraeli konec roku jako termín, do kdy by válka měla skončit.

V Tel Avivu se dnes Izraelci opět shromáždili, aby požadovali propuštění zbývajících rukojmích, unesených Hamásem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil, že USA při hlasování v Radě bezpečnosti OSN zablokovaly požadavek na příměří ve válce v Gaze.

Vedle hlavní operace v Pásmu Gazy se izraelští vojáci snaží likvidovat také ozbrojence na Západním břehu, intenzivní razie tam ale izraelská armáda podnikala už před říjnovým útokem Hamásu. Palestinské ministerstvo zdravotnictví dnes uvedlo, že izraelské ozbrojené síly zabily při zásahu na Západním břehu 17letého Palestince, informovala agentura Reuters.

Irácká milice Katáib Hizballáh pohrozila dalšími útoky na americké síly v regionu a uvedla, že její páteční útoky proti americkým zájmům jsou jen začátkem „nových pravidel boje". Uvedl to podle agentury Reuters jeden z představitelů skupiny v příspěvku na sociálních sítích.

Skupina, která je napojená na Írán, se ale přímo nepřihlásila k odpovědnosti za páteční útok na americké velvyslanectví v Bagdádu, i když velvyslanectví označila za předsunutou operační základnu pro plánování vojenských operací. Milice napojené na Írán začaly útočit na zařízení USA v Iráku a Sýrii kvůli americké podpoře Izraele ve válce proti Hamásu.

Při současném vojenském konfliktu v Pásmu Gazy bylo zabito nejméně 7 000 palestinských ozbrojenců, uvedl izraelský poradce pro národní bezpečnost.

Jemenští šíitští povstalci Húsíové dnes varovali všechny lodní společnosti, jejichž plavidla proplouvají Rudým mořem, před spoluprací s Izraelem. Na lodě mířící do izraelských přístavů hodlají útočit, informovala agentura Reuters. Povstalecká skupina na lodě v Rudém moři v poslední době, zejména od začátku války v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, už opakovaně zaútočila.

„Pokud Gaza nedostane potraviny a léky, které potřebuje, budou všechny lodě v Rudém moři směřující do izraelských přístavů bez ohledu na jejich státní příslušnost cílem našich ozbrojených sil,“ uvedl vojenský mluvčí Húsíů.

Desítky tisíc propalestinských demonstrantů dnes prošly centrem Londýna a vyzývaly k příměří ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Policie při demonstraci zatkla 13 osob, převážně kvůli urážlivým transparentům. Uvedla to policie na sociální síti X.

Podle organizátora Palestine Solidarity Campaign se dnešního pochodu zúčastnilo přes 100 000 lidí. Podle policie bylo účastníků méně, téměř 40 000.

Od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 17 700 lidí a 48 780 jich bylo zraněno. Uvedlo to podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané palestinským hnutím Hamás. V oblasti nadále pokračují prudké boje.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Odsoudil, že Spojené státy mohly vetovat návrh na příměří v Gaze, navzdory velké podpoře ostatních zemí, uvedla agentura Reuters.

„Požadavek Rady bezpečnosti OSN na příměří je odmítnut pouze kvůli vetu USA,“ řekl Erdogan na konferenci o lidských právech v Istanbulu. Spravedlivý svět je podle něj možný, ale ne s Amerikou, a dodal, že Rada bezpečnosti OSN musí být reformována.

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes řekl,  že Berlín stojí na straně Izraele, uznává jeho právo na obranu a podporuje myšlenku dvoustátního mírového uspořádání, kdy by vedle židovského existoval palestinský stát. Zdůraznil, že Německo bude tvrdě postupovat proti antisemitismu a že protižidovské nálady v ulicích nepřipustí.

Hovořil také o migrační krizi, kvůli které Německo v polovině října obnovilo kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem. Německo podle Scholze nezruší ústavní právo na azyl, přesto ale potřebuje reformy k omezení nelegální migrace. O legální přistěhovalectví však Německo podle kancléře stojí. „Chceme, aby země byla otevřená těm, kteří zde chtějí pracovat a rozvíjet náš blahobyt,“ řekl na sjezdu své strany.

V palestinském Pásmu Gazy žili lidé i před touto válkou jako ve vězení, většině z nich se vláda radikálně islamistického hnutí Hamás nelíbila a tři čtvrtiny by bývaly mnohem radši žily bez této teroristické skupiny, řekla v rozhovoru se serverem The Times of Israel (ToI) šestadvacetiletá syrská novinářka Manar Šarífová. Ta se už dříve jako jedna z mála lidí perzekuovaných Hamásem dostala z Gazy, kde žila tři roky a několik měsíců tam také strávila ve vězení. Zatčena byla za účast na jedné z akcí skupiny mladých obyvatel Gazy, která se snažila o mírové soužití s Izraelem.

„Mám mnoho přátel v Gaze, jejichž příbuzné Hamás zabil, buď proto, že podporovali Palestinskou autonomii (vedenou konkurenční stranou Fatah), nebo proto, že je Hamás obvinil z kolaborace s Izraelem,“ řekla Šarífová, která se narodila v Damašku, odkud utekla s rodinou v roce 2013 před občanskou válkou do Egypta. „Každý, kdo nepodporuje Hamás, může být obviněn a zatčen,“ dodala. I ona byla v roce 2020 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za kolaboraci s Izraelem. Po třech měsících se dostala z vězení na kauci a z Pásma Gazy byla vyhoštěna.

Fotografie z palestinského města Rafáh, které leží v jižním cípu Pásma Gazy, zachycují zničené domy po izraelském bombardování.

Izraelský bezpilotní letoun na jihozápadě Sýrie zabil tři členy libanonského radikálního hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu. Jednou z obětí je nejspíš Hasan Alí Dakdúk, dospělý syn člena Hizballáhu Alího Músy Dakdúka, který vede vojenské operace hnutí v jižní Sýrii. Spolu se třemi bojovníky zemřel i civilista, který je doprovázel.

S odkazem na izraelskou veřejnoprávní televizi Kan o tom dnes informoval deník The Times of Israel (ToI). Podobné informace není bezprostředně možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Izraelská letadla dál bombardují Pásmo Gazy, uvedla dnes dopoledne agentura AP. Obyvatelé severu této oblasti podle ní hlásí obnovení palby z izraelských tanků. Prudké boje mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás pokračují také na jihu Pásma Gazy, píše web BBC.

Hlavním cílem izraelské ofenzivy posledních dní je město Chán Júnis, kde se podle Izraelců ukrývá člen vedení Hamásu Jahjá Sinvár. Tomu Izrael přičítá zosnování brutálního útoku na jih Izraele 7. října.

I nadále pokračuje izraelské ostřelování Pásma Gazy, požár propukl v Chán Júnisu.

Letadla izraelských ozbrojených sil v noci na dnešek zasáhla několik cílů Hizballáhu v Libanonu. Mezi zasaženými cíli bylo několik operačních středisek hnutí podporovaného Íránem, uvedla dnes na síti X izraelská armáda.

Opačným směrem z Libanonu na Izrael letělo několik střel, izraelská armáda na to reagovala ostřelováním zdroje palby. Tel Aviv neinformoval o žádných obětech.

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás požaduje okamžité ukončení bojů v Pásmu Gazy a svolání mezinárodní mírové konference, která by pomohla najít trvalé politické řešení a cestu k vytvoření palestinského státu. Abbás to řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters.

Podle Abbáse konflikt mezi Izraelem a Palestinci dosáhl takového stadia, že jsou potřeba mezinárodní konference a záruky světových mocností. „Jsem pro nenásilný odpor. Jsem pro jednání,“ uvedl osmaosmdesátiletý politik, jehož cílem je vytvoření suverénního palestinského státu na Západním břehu, v Gaze a východním Jeruzalémě.

K nepřijetí rezoluce o příměří kvůli vetu USA se vyjádřil Hamás tak, že počínání Spojených států označil za neetické a nehumánní. Je podle něj „přímou účastí na zabíjení našich lidí, páchání dalších masakrů a etnických čistek“.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Děkujeme za pozornost. 

Několik charitativních organizací dnes večer vydalo společné prohlášení, v němž uvedly, že jsou „zděšeny“ nepřijetím rezoluce vyzývající k okamžitému příměří v Gaze ze strany Rady bezpečnosti OSN.

Při operaci, během které měli být zachráněni dva rukojmí, byli v Gaze vážně zranění dva vojáci, uvádí Izrael. Rukojmí nakonec zachráněni nebyli. Údajně jsou však mrtví členové Hamásu, kteří se mohli podílet na únosu a zadržování Izraelců. Podle mluvčího izraelských obranných sil Hagariho bylo během posledních 48 hodin zatknuto přes 200 podezřelých včetně velitelů Hamásu. 

Návrh rezoluce RB OSN neodsoudil Hamás, nežádal propuštění rukojmích, ani neuznal právo Izraele na obranu, vysvětlil americké veto zástupce USA Robert Wood. Wood bezprostředně po hlasování návrh rezoluce označil za „uspěchaný“ a nedostatečně projednaný. Spojené státy k němu podle svého diplomata přesto přistoupily „v dobré víře“. Nakonec však byly proti, protože návrh podle Wooda neuznával právo Izraele na sebeobranu, neodsuzoval brutální činy, včetně vražd a sexuálního násilí, kterých se bojovníci Hamásu dopustili v jižním Izraeli 7. října, a nežádal propuštění rukojmích, které islamistické organizace od té doby v Pásmu Gazy stále drží.

„Dokud se Hamás v Gaze bude držet své ideologie zkázy, jakékoliv příměří bude přinejlepším dočasné a rozhodně nebude znamenat mír. Každé příměří, za kterého bude Hamás v Pásmu Gazy vládnout, bude odepírat Palestincům šanci vybudovat pro sebe lepší budoucnost,“ řekl Wood a zopakoval americký postoj, podle kterého by klid zbraní dal Hamásu příležitost přezbrojit a zopakovat útok proti Izraeli ze 7. října. Dlouhodobým řešením konfliktu je podle USA vznik samostatné Palestiny, zopakoval Wood.

Rada bezpečnosti OSN nepřijala návrh rezoluce, která požadovala zavedení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a pozastavení bojů mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. Proti byly Spojené státy, které v RB OSN společně s dalšími čtyřmi stálými členy disponují právem veta. Pro hlasovalo 13 z 15 zemí, včetně Spojených arabských emirátů, které návrh rezoluce přednesly, Ruska nebo Číny.

Bidenova administrativa požádala Kongres, aby schválil prodej 45 000 nábojů pro izraelské tanky Merkava, které mají být použity při ofenzivě v Pásmu Gazy, informuje agentura Reuters s odvoláním na amerického úředníka a bývalého představitele USA. 

Pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, uvedl Wall Street Journal. Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů. 

O situaci v Pásmu Gazy dnes po telefonu hovořil i francouzský prezident Macron s izraelským premiérem Netanjahuem. Vyzval přitom k otevření druhého „průchozího bodu“ mezi Izraelem a Pásmem Gazy, a sice hraničního přechodu Kerem Šalom, aby tudy mohla proudit pomoc, kterou palestinští civilisté „naléhavě potřebují“.

Macron v dnešním telefonátu „připomněl potřebu chránit civilisty v Gaze a zdůraznil význam dosažení trvalého příměří“, uvedl dnes Elysejský palác. Francouzský prezident také „připomněl, že Izrael musí přijmout nezbytná opatření k ukončení násilí páchaného osadníky na palestinských civilistech na Západním břehu Jordánu“.

Podle zdravotníků v Gaze bylo při izraelském útoku na rodinný dům v Chán Júnisu zabito nejméně 10 lidí, informovala agentura Reuters. „Mnoho“ dalších lidí je prý zraněno. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. 

Izrael dnes zveřejnil video z bojů v Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. 

Při výkonu své profese letos zemřelo 94 novinářů, výrazně víc než kdy dřív. Téměř tři čtvrtiny žurnalistů přišly o život za poslední dva měsíce během bojů v Pásmu Gazy mezi Hamásem a Izraelem, bylo jich 68. Tento konflikt je tak pro lidi v médiích nejsmrtelnější za posledních 30 let, uvedla dnes Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Dvaadvacetiletý Palestinec uvedl, že mu Izraelské obranné síly (IDF) ve čtvrtek nasadily pouta a zavázaly oči. Stalo se to prý na severu Pásma Gazy. Byl mezi dalšími desítkami zadržených izraelskými silami, přičemž pravost jejich záběrů dnes v dřívějších hodinách potvrdila BBC. 

K muži měla následně přijet nákladní auta, jeho i ostatní spoutat  a zavázat jim oči, odvézt je na neznámé místo. Tam je měli Izraelci náhodně vyslýchat ohledně vztahu k Hamásu. Muže prý spolu s jeho otcem, bratrem a bratrancem nechali téměř nahé, na noc dostali deku. Všechny kromě otce, který údajně pracuje pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky, a nejstaršího bratrance, nakonec propustili. 

Libanonské domy, které zasáhla v noci izraelská střela, jak uvádí ČTK.

Evropská unie příští rok poskytne Palestincům v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu humanitární pomoc ve výši 125 milionů eur (přes tři miliardy korun). Slíbená částka je zhruba o čtvrtinu vyšší než letos poskytnuté prostředky, které EU opakovaně navyšovala. O nově přislíbených prostředcích dnes informovala Evropská komise (EK). Finance mají prostřednictvím humanitárních organizací pomoci vyřešit akutní humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde proti sobě už dva měsíce bojuje hnutí Hamás a izraelská armáda.

„Humanitární krize v Gaze se každým dnem zhoršuje. V reakci na to EK rychle mobilizovala svůj široký soubor nástrojů pro reakci na mimořádné události. Celkem bylo zorganizováno 30 letů humanitárního leteckého mostu a lidem v nouzi v Pásmu Gazy již bylo zasláno 1 000 tun pomoci,“ uvedla Evropská komise.

Islamistické hnutí Hamás podle izraelského velvyslance při OSN Gilada Erdana manipuluje s počty palestinských obětí v Pásmu Gazy a snaží se maximalizovat počet mrtvých civilistů, aby mezinárodní společenství vyvinulo větší tlak na Izrael k zastavení konfliktu.

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr naopak prohlásil, že Izrael se na Palestincích dopouští etnické čistky a „pohrává si" s mezinárodním společenstvím, diskutuje s nimi o počtu kamionů s humanitární pomocí, zatímco civilisté v Gaze jsou stále bez vody, jídla a léků.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sklízí kritiku za to, že ve čtvrtek večer v prostorách Elysejského paláce spolu s představiteli židovské obce zapálil svíčku na oslavu začátku židovského svátku chanuka. Podle části společnosti, včetně některých Židů, tím prezident porušil princip odluky státu a církve. Macron si ale za svým gestem stojí, prezentuje ho jako snahu o „svornost" obyvatel, uvedla dnes agentura AFP.

Macron uvedl, že zapálení svíčky bylo součástí širšího programu, kterého se účastnili představitelé více náboženství. Podle Macrona šlo o „kulturní gesto" v duchu „svornosti, která je republikánským principem". Prezident rovněž dodal, že tím chtěl „dodat sebedůvěru" francouzské židovské komunitě, která je od začátku války v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem před dvěma měsíci výrazně častěji terčem antisemitských útoků.

Při údajném útoku izraelského bezpilotního letounu zemřeli v Sýrii čtyři lidé, rakety byly podle The Times of Israel vypáleny z Libanonu.

Takhle to vypadá v zasažené nemocnici v Jaffě v Pásmu Gazy. 

Nad městem Chán Júnis v Pásmu Gazy stoupá kouř. 

„Brutalita Hamásu Izraeli nedává právo kolektivně trestat Palestince, v Pásmu Gazy je zničených přes 60 procent obytných domů,“ řekl šéf OSN Guterres.

„Agentury OSN mohou dodávat humanitární pomoc jen do jedné z pěti částí Pásma Gazy, bezpečno tam není nikde,“ řekl Guterres a vyzval k příměří.

„Hovoříme o mužích vojenského věku, kteří byli odhaleni v oblastech, odkud se měli civilisté evakuovat už před několika týdny,“ řekl podle BBC dnes vládní mluvčí Ejlon Levy k tomu, že se na internetu šíří záběry svlečených Palestinců v Pásmu Gazy, zadržených izraelskými vojáky. BBC dříve ověřila pravost těchto záběrů. 

Podle Levyho byli zadrženi v Džabáliji na severu Pásma Gazy a ve čtvrti Šidžajáh ve městě Gaza. Levy dodal, že všichni budou vyslechnuti, aby se zjistilo, kdo je „terorista z Hamásu“ a kdo ne. Řekl také, že muži byli v oblastech, kde izraelská armáda vede boj zblízka s Hamásem, a schválně se převlékli za civilisty a operovali z civilních budov.

Vláda palestinské samosprávy nad poválečným Pásmem Gazy podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua „není řešením“, píše deník Haarec. Netanjahu svým prohlášením reagoval na názor palestinského premiéra Muhammada Ištajji, který řekl agentuře Bloomberg, že izraelská ambice zlikvidovat hnutí Hamás je nerealistická a že islamistická skupina by se měla částečně podílet na poválečném uspořádání Pásma Gazy.

„Žádný Hamás nebude, my ho zlikvidujeme. A samotný fakt, že toto je návrh palestinské samosprávy, mě utvrzuje v přesvědčení, že palestinská samospráva není řešením,“ napsal Netanjahu na síti X.

Ištajja, který vede palestinskou samosprávu pod prezidentem Mahmúdem Abbásem na Západním břehu Jordánu od roku 2019, naopak uvedl, že „Palestinci by neměli být rozdělení“. 

Asi tři stovky lidí včetně těch, jejichž příbuzní byli zavražděni palestinským hnutím Hamás či uneseni do Gazy 7. října, dnes demonstrovaly v Jeruzalémě za odstoupení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstrace se konala poblíž parlamentu, kde někteří příbuzní zavražděných přespávají ve stanu, který v noci začal hořet. Nikomu se nic nestalo. Podle organizátorů protestu ale stan zřejmě někdo úmyslně podpálil, bylo na něm heslo za demisi premiéra, informoval server The Times of Israel.

„Jak je možné, že premiér, za jehož vedení bylo zavražděno a uneseno dosud nejvíce Izraelců, dosud nerezignoval?“ zeptal se na demonstraci Ronni Neeman, jehož neteř zavraždili palestinští ozbrojenci 7. října na hudebním festivalu v izraelském pohraničí u Pásma Gazy. Ten den zaskočilo izraelské bezpečnostní složky několik tisíc palestinských ozbrojenců, kteří pronikli plotem z Pásma Gazy a povraždili v pohraničí na 1 200 lidí a dalších asi 240 osob unesli.

Na celkem 17 487 mrtvých vystoupal podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, počet obětí izraelských úderů, uvedla dnes agentura AFP. Údaj nelze nezávisle ověřit. Od konce října, kdy izraelská armáda zahájila svou pozemní operaci v oblasti, zahynulo v souvislosti s boji 93 jejích vojáků, píší izraelská média.

Tady se můžete podívat na aktuální snímky z kibucu Beeri, na který před dvěma měsíci zaútočil Hamás. 

Země Evropské unie zařadily dva velitele Hamásu na seznam teroristů. Jde o generálního velitele vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa a jeho zástupce Marwana Issu. Od dnešního dne jim byly zmrazeny finanční prostředky a další finanční aktiva v členských státech. Subjekty z EU jim rovněž nesmějí poskytovat finanční prostředky ani hospodářské zdroje.

Na internetu kolují fotografie a videa, které ukazují desítky svlečených mužů v Pásmu Gazy zadržených izraelskými vojáky. Stanice BBC dnes uvedla, že se jí podařilo potvrdit pravost záběrů. Podle izraelských médií se jedná o členy palestinského radikálního hnutí Hamás, proti kterému vede Izrael od začátku října válku. Někteří svědci však uvedli, že mezi zadrženými jsou i novináři a lidé, kteří nemají s Hamásem nic společného. Izraelská armáda záběry nekomentovala.

Izraelská média, která snímky zveřejnila, tvrdí, že se jedná o příslušníky hnutí Hamás, kteří se vzdali izraelské armádě. Ta ve čtvrtek odmítla záběry komentovat. Její mluvčí Daniel Hagari řekl, že bezpečnostní složky zadržely stovky lidí podezřelých z terorismu a nechaly je převézt do Izraele k výslechu. „Zpravodajské informace, které získáváme při výslechu, nám pomáhají v boji,“ uvedl podle deníku The New York Times mluvčí izraelské armády.

Psychické a fyzické zdraví Izraelců se výrazně zhoršilo od začátku války mezi Izraelem a Hamásem, která trvá již dva měsíce. Vyplývá to z průzkumu jedné ze čtyř hlavních zdravotních pojišťoven v Izraeli. Podle něj mezi Izraelci vzrostla nespavost, přejídání a konzumace návykových látek. Naopak se lidé méně věnují sportu a více zanedbávají prevenci. Informoval o tom dnes web The Times of Israel (ToI).

Výsledky průzkumu ukazují, že přibližně třetina Izraelců má pocit, že se jim od útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října zhoršil zdravotní stav. Zhruba čtvrtinu tvořili lidé s chronickými nemocemi a 30 procent z nich uvedlo, že jim je hůř. Více než třetina respondentů uvedla, že odložila nebo zrušila návštěvu lékaře, a to včetně důležitých vyšetření, například mamografie, kolonoskopie a onkologického screeningu.

Oznámení poskytovatelů zdravotních služeb, že se výrazně zvýšilo množství předepisovaných prášků na spaní, je v souladu s výsledky průzkumu, jelikož 63 procent respondentů uvedlo, že trpí poruchami spánku.

Izraelský ministr pro diasporu Amichaj Chikli rozeslal lídrům několika evropských zemí včetně České republiky varování před rozsáhlou sítí agentů Hamásu v Evropě. Ve středu to uvedl izraelský deník The Jerusalem Post. Osobní dopisy podle listu obdrželi také představitelé Belgie, Británie, Dánska, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska, Řecka, Švédska, stejně jako zástupci Evropské unie.

Celý článek čtěte zde:

Americké velvyslanectví v Bagdádu a jeho okolí se staly dnes brzy ráno terčem raketových útoků. Informaci podle agentury AP potvrdil mluvčí amerického velvyslanectví, podle kterého si rakety nevyžádaly na velvyslanectví žádné oběti.

Americké vojenské základny v Iráku a v Sýrii se od poloviny října staly více než sedmdesátkrát terčem útoků. Přihlásila se k nim organizace zastřešující ozbrojené irácké šíitské skupiny. Tyto organizace útoky zdůvodňují podporou, kterou Washington poskytuje Izraeli v konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Diplomatickým zastoupením se ovšem útoky zatím vyhýbaly. Spojené státy mají v Iráku zhruba 2500 vojáků.

Palestinci truchlí nad zabitými příbuznými.

Izraelská armáda uvedla, že zasáhla také skupinu tří příslušníků Hamásu, z toho dva při útoku dronem zahynuli. Do úderů v Pásmu Gazy bylo z moře v noci na dnešek zapojeno také izraelské námořnictvo. Jeho cílem byly objekty námořních sil Hamásu v centrální a jižní části Pásma Gazy.

Podobná tvrzení není v konfliktu možné bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Izraelská armáda v uplynulém dni v Pásmu Gazy zasáhla 450 cílů a pokračuje v pozemní operaci. S odkazem na oznámení armády o tom píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Terčem izraelských úderů byly podle armády základny palestinských ozbrojenců, pozorovací stanoviště a sklady zbraní. Na příslušníky palestinského hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá, izraelská armáda zaútočila pomocí dronů v blízkosti Chán Júnisu na jihu oblasti. Série úderů podle armády trvala zhruba dvě hodiny a zahynulo při tom několik příslušníků Hamásu.

Zničené město v Pásmu Gazy

Izrael už v říjnu osvobodil ze zajetí v Pásmu Gazy jednu vojačku, která byla unesena z pohraničí při útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října. Uvedl přitom, že by podobné operace na záchranu rukojmích mohl opakovat.

Ve středu mluvčí izraelské armády Daniel Hagari řekl, že v Pásmu Gazy je stále 138 rukojmích. Hnutí Hamás uneslo podle izraelských úřadů při útoku ze 7. října 240 lidí, z nichž stovku propustilo při týdenním příměří s Izraelem. Výměnou za to Izrael propustil několik stovek vězněných Palestinců.

Ozbrojené křídlo palestinského radikálního hnutí Hamás uvedlo, že dnes brzy ráno zahynul jeden z unesených izraelských vojáků, když se ho pokusily osvobodit izraelské speciální síly. Při střetu s palestinskými ozbrojenci přišlo o život či bylo zraněno i několik dalších izraelských vojáků, uvedla s odkazem na prohlášení Hamásu agentura Reuters. Izraelská armáda tvrzení palestinské organizace zatím nekomentovala.

Palestinské hnutí tvrdí, že jeho příslušníci odhalili pokus o osvobození uneseného 25letého vojáka izraelskými speciálními silami, kterému však zabránili. Místo, kde se událost odehrála, Hamás neupřesnil. Nesdělil ani počet izraelských vojáků, kteří podle něj při pokusu o osvobození rukojmího zahynuli nebo byli zraněni.

Izraelské ozbrojené síly zabily dnes při zásahu na okupovaném Západním břehu Jordánu pět Palestinců. Podle tiskových agentur to uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda zprávu prověřuje, reagoval její mluvčí podle agentur Reuters.

Palestinský úřad podle AFP tvrdí, že izraelští vojáci zabíjeli v uprchlickém táboře poblíž města Túbás. Podle palestinské tiskové agentury WAFA izraelská armáda na tábor zaútočila a pětice lidí v něm zemřela „za intenzivní střelby a výbuchů“.

Izrael na žádost Spojených států souhlasil s tím, že otevře přechod Kerem Šalom na jihu Pásma Gazy, ale výhradně pro kontrolu a inspekci humanitární pomoci z Egypta. Mělo by to ulevit přechodu Rafah z Egypta, před nímž se tvoří fronty. Kerem Šalom je, stejně jako přechod Erez na severu Pásma Gazy, zavřený od 7. října.

„Představte si, že by Hamás vynaložil stejné úsilí na ochranu svých civilistů jako na usazování svého terorismu,“ tweetuje izraelská armáda (IDF). „V srdci civilních oblastí v Šudžá'íji jednotky IDF lokalizovaly a neutralizovaly: infrastrukturu Hamásu, několik teroristických tunelů, desítky teroristů.“

Začátek Svátku světel neboli Chanuky v New Yorku: Někteří tamní rabíni i věřící žádají trvalé příměří v Pásmu Gazy. „Ti, kdož oplakáváme jak izraelské, tak palestinské milované, víme, že naše hrůzy nemají vojenské řešení,“ uvádí skupina Rabbis 4 Ceasefire (Rabíni za příměří) na svém webu. „Tóra by měla být zdrojem života, ne smrti.“

Dobré ráno. V severním Pásmu Gazy má 97 % domácností nedostatek potravin a přibližně 83 % domácností na jihu „používá extrémní strategie spotřeby“, aby přežilo, uvedl Světový potravinový fond (WFP). Agentura podle CNN informuje, že čtvrtina tamních domácností uvádí jako hlavní zdroj paliva na vaření spalování odpadu, zbytek domácností používá palivové dřevo nebo dřevěné odpadky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Izraelský ministr pro diasporu Amichaj Chikli rozeslal lídrům několika evropských zemí včetně České republiky varování před rozsáhlou sítí agentů Hamásu v Evropě. Ve středu to uvedl izraelský deník The Jerusalem Post. Osobní dopisy podle listu obdrželi také představitelé Belgie, Británie, Dánska, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska, Řecka, Švédska, stejně jako zástupci Evropské unie.

Chikli v dopisu připomněl, že bojovníci palestinského radikálního hnutí Hamás se při svém říjnovém útoku na Izrael dopouštěli masakrů civilního obyvatelstva. „Od těchto masakrů se násilí páchané vůči Židům celosvětově zvýšilo o 120 procent, což je šokující statistika. Krvelačnost Hamásu se bohužel neomezuje na Izrael a Židy, ale rozšiřuje se i na Evropu a křesťany,“ napsal podle izraelského deníku ministr v dopise.

Policie v Jeruzalémě dnes zablokovala původně povolený pochod izraelských ultranacionalistických skupin, jehož trasa měla záměrně vést muslimskou částí jeruzalémského Starého Města, což vzbuzovalo obavy z možných násilných střetů. Demonstranti podle policie porušili podmínky pro povolení akce, když nesli provokativní transparenty a skandovali plamenná hesla volající mimo jiné po demolici památek na Chrámové hoře. Informuje o tom list The Times of Israel (ToI).

Jako oficiální důvod pochodu organizátoři deklarovali uctění památky padlých izraelských vojáků ve válce Izraele proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy vpředvečer židovského svátku Chanuka. Demonstranti však v čele průvodu nesli transparenty vyzývající ke srovnání islámských svatyň na Chrámové hoře se zemí, k ovládnutí celého území Jeruzaléma či k zastřelení „všech teroristů kulkou do hlavy".

Poté, co Izrael zaplavil několik tunelů Hamásu, museli jít teroristé na zem. Izraelská armáda dnes zajala několik stovek podezřelých členů teroristické organizace. 

Rodinní příslušníci a přátelé lidí unesených Hamásem se shromáždili v Tel Avivu a volají po jejich propuštění. Podívejte se na nové snímky.

Belgie hodlá znemožnit vstup do země židovským osadníkům, kteří se podíleli na násilnostech vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámila to dnes podle agentury Reuters belgická vicepremiérka Petra De Sutterová a vyslovila se rovněž pro celounijní zákaz cestování pro tyto osoby.

Íránský prezident Ebráhím Raísí dnes během své návštěvy Moskvy obvinil Západ z podpory "genocidy" ze strany Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Raísí to řekl v úvodu jednání se svým ruským protějškemVladimirem Putinem, informuje agentura Reuters.

„Dva vysoce postavení příslušníci Hamásu byli eliminováni před několika dny, na základě přesných zpravodajských informací Izraeslkých obranných sil (IDF) a kontrarozvědky (ISA/Šin bet),“ tweetuje armáda.

Pohřeb bojovníka Hizballáhu je masová záležitost. Ali Hassan al-Atat zemřel po zásahu izraelskou raketou, militantní hnutí mu na předměstí Bejrútu vystrojilo velkolepé rozloučení.

„Dramatická dokumentace: Na severu Pásma Gazy byly zatčeny desítky podezřelých z terorismu a svlečeny ze šatů,“ tweetuje izraelský zpravodajský web Walla! 

Při útoku libanonského Hizballáhu pomocí naváděné střely zahynul na severu Izraele jeden civilista, uvedla  izraelská stanice Channel 13.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která je odvetou za útok tamního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, si za dva měsíce vyžádala 17.177 obětí. Z toho asi 70 procent byly ženy, děti a nezletilí, uvádí palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze vedené Hamásem. Podle něj bylo také asi 46.000 dalších lidí při izraelském bombardování a pozemní operaci zraněno.

Izraelská armáda zveřejnila snímky účtů, které podle ní dokládají, že syn šéfa palestinského hnutí Hamás Ismáíla Haníji v posledních letech nakoupil luxusní šperky za tisíce dolarů, zatímco obyvatelé Pásma Gazy žijí v chudobě. Účty byly podle armády nalezeny během razií v objektech Hamásu v Pásmu Gazy.

Příspěvek s fotografiemi na síti X sdílel arabský mluvčí izraelské armády. Podle něj jde o účty Muáze Haníji z Pásma Gazy i z Kataru. Dohromady se jedná o koupi položek za přibližně 25.000 dolarů (asi 566.000 Kč). „Částka jen na jednom z těchto účtů přibližně odpovídá mzdě obyvatele Gazy za dva roky,“ stojí v příspěvku.

„Právě takoví lidé žijí v luxusu a rozhodují za vás, jak bude váš život vypadat. To oni rozhodli, že vás uvrhnou do války, ale o vaše životy se nezajímají,“ uvedl mluvčí s tím, že část vedení Hamásu v Pásmu Gazy ani nežije.

Začátek židovského Svátku světel neboli Chanuky je letos smutný. Začíná zrovna dva měsíce po útoku Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy. V Tel Avivu lidé vypouštěli balónky na znamení podpory rukojmích, které ozbrojenci nadále drží, zapalují za ně 138 svíček.

Šéfky tří prestižních amerických univerzit čelí kritice poté, co při slyšení v Kongresu daly najevo, že výzvy ke genocidě Židů by nebyly automaticky proti pravidlům jejich institucí. Ve svých odpovědích uvedly, že by při posuzování takovýchto výroků záleželo na kontextu. Proti jejich slovům se vymezují akademici, podnikatelé i politici, informují americká média.

V centru kontroverze jsou rektorky Sally Kornbluthová, Liz Magillová a Claudine Gayová z Massachusettského technologického institutu (MIT), Pensylvánské státní univerzity, resp. Harvardovy univerzity, které byly pozvány na slyšení o antisemitismu na vysokoškolských kampusech. Ty se staly jedním z ohnisek sporů kolem nynější války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kterou v USA provází rozmach protižidovských i islamofobních projevů.

Izrael tvrdí, že palestinské hnutí Hamás podniká raketové útoky na jeho území z oblastí v Pásmu Gazy, které izraelská armáda označila za humanitární. Hamás tak podle něj využívá civilisty jako lidské štíty. Alespoň jeden raketový útok na Izrael palestinští ozbrojenci podle armády podnikli z okolí Rafáhu, totiž z uprchlického tábora Muazzí.

Obyvatelé Rafáhu podle agentury AP uvedli, že izraelské letectvo v noci na dnešek zaútočilo na město dvakrát. Podle agentury údery vyvolaly mezi civilisty, kteří uprchli sem na jih Pásma Gazy před izraelskými útoky v severnějších oblastech, otázku, kam se budou moci uchýlit, když Izrael rozšiřuje pozemní operaci. Podle odhadů OSN je v Rafáhu nyní zhruba 470.000 lidí, z nichž 190.000 se tam uchýlilo z jiných částí Pásma. 

„Tady můžete plakat,“ říká nápis vyvedený bleděmodrým písmem na čistě bílé ceduli. Za ním jsou od zbytku místnosti zástěnou odděleny pohodlné pohovky obložené polštáři. Je to bezpečný, soukromý koutek, kde mohou přeživší hudebního festivalu Nova pobýt s ostatními, kteří 7. října prošli stejným utrpením, a získat podporu v oblasti duševního zdraví, kterou mnozí z nich zoufale potřebují, napsal server BBC News o projektu doktorky Lii Naorové zaměřený na vybudování komunity pro přeživší útoku na festival.

Více než 360 mladých účastníků party bylo zastřeleno, ubito nebo upáleno útočníky Hamásu, kteří toho dne brzy ráno vtrhli do areálu festivalu poblíž plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy. Dalších 40 lidí bylo zajato jako rukojmí. Příspěvky na sociálních sítích nejprve ukazovaly panikařící davy prchající před raketami vypálenými z Pásma Gazy a ozbrojenci na místě. Později začala rozsah masakru potvrzovat znepokojivá videa od záchranářů, kteří natočili desítky zavražděných.

Záběry ze školy v Rafáhu. Ta operuje jako útočiště pro Palestince, které válka vyhnala z jejich domovů.

Střely, které 13. října zabily v Libanonu u hranic s Izraelem jednoho novináře a dalších šest zranily, vypálil izraelský tank. Podle agentur Reuters a AFP to vyplývá z jejich vlastního vyšetřování. Agentury při něm vyhodnotily mimo jiné záběry pořízené na místě, svědectví lidí z okolí a dotazovaly se i expertů. Izraelská armáda informaci nekomentovala.

Novináři, kteří pracovali pro agentury Reuters a AFP či stanici Al-Džazíra, se 13. října nacházeli na libanonském území u hranic s Izraelem, aby informovali o střetech mezi Izraelem a šíitským radikálním hnutím Hizballáh. Skupinu zasáhly dvě střely, které zabily kameramana Íssáma Abdalláha a další novináře zranily. Jedna spolupracovnice agentury AFP přišla o nohu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval státy Evropské unie, aby podpořily v Radě bezpečnosti OSN postoj generálního tajemníka Antónia Guterrese. Ten ve středu varoval před zhroucením humanitárního systému v Pásmu Gazy a aktivoval článek 99 Charty OSN, což vyvolalo odmítavou reakci Izraele. Borrell také vyzval Izrael, aby umožnil agenturám OSN poskytovat pomoc obyvatelům Pásma Gazy, v němž Izrael bojuje proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.

"Žádám členy EU, kteří zasedají v Radě bezpečnosti OSN, a podobně smýšlející partnery, aby podpořili výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese," napsal Borrell na sociální síti X. Podle něj Rada bezpečnosti "musí okamžitě jednat, aby předešla úplnému kolapsu humanitární situace v Pásmu Gazy".

Palestinci truchlí nad dítětem, které bylo zabito při útoku Izraele.

Ukrajinci se na konci druhého roku bojů připravují na dlouhou válku. Ukrajinci navíc vědí, že si musí i nadále zajistit vojenskou pomoc ze Západu – je ale také jasné, že tento úkol bude složitější, když se pozornost od října soustředí na válku mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás před útokem ze 7. října uvedlo Izrael v omyl a „falešný pocit klidu“ tím, že mu poskytlo zpravodajské informace o další ozbrojené skupině Palestinský islámský džihád. Uvedl to dnes list The Washington Post (WP) s odkazem na zdroje z izraelských tajných služeb, podle nichž Hamás plánoval svůj překvapivý útok na Izrael více než rok a řídil se přitom bojovými plány, které vycházely z otevřených zdrojů a zpravodajských informací.

Hamás „poskytl Izraeli zpravodajské informace o Palestinském islámském džihádu, aby posílil dojem, že má zájem o spolupráci“, řekl listu nejmenovaný izraelský zdroj.

Izraelské ozbrojené síly uvádí, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom list The Times of Israel (Tol) s odkazem na armádní prohlášení.

Při jednom incidentu se dva ozbrojenci z Hamásu vynořili z tunelu a zahájili palbu na izraelské jednotky, které je zabily a tunel zničily, uvedla armáda. Podobné informace nelze v bojových podmínkách bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Izraelské obranné síly oznámily smrt dvou svých vojáků. Při pozemní operaci v Gaze jich zemřelo 86. 

Dnes začíná osmidenní židovský svátek chanuka, známý jako svátek světel. Věřící si ho připomenou také v Česku. Chanukový svícen vpodvečer rozsvítí zemský rabín Karol Sidon na pražském nádraží Bubny, odkud před více než 80 lety odjížděli lidé pro svůj židovský původ do ghett. Zvláštní svíce na tomto chanukovém setkání bude patřit rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem, zakladatelem čestného sboru Památníku ticha vznikajícího na nádraží Bubny.

Chanuková menora se po setmění rozsvítí i na Palachově náměstí v Praze. Akci, které se zúčastní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) či starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09), bude předcházet modlitba za Izrael.

Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je „teroristická mrcha“, a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. „Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci,“ říká tato žena z Kolína nad Rýnem.

Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA.

V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože „se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně“.

Dobré ráno,

republikáni v americkém Senátu ve středu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Republikáni výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Izrael mohl dostat 14,3 miliardy dolarů (323 miliard korun). 

Návrh podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Pro zahájení debaty o balíčku by muselo návrh podpořit nejméně 60 ze 100 senátorů. Vedle všech republikánských senátorů se proti postavil i nezávislý Bernie Sanders, který je dlouhodobým kritikem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k dění v Pásmu Gazy pokračuje zase od rána.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen ostře reagoval na prohlášení generálního tajemníka OSN o hrozbě zhoršení mezinárodní situace kvůli válce v Pásmu Gazy. „Guterresovo úřadování je nebezpečí pro světový mír. Jeho žádost aktivovat článek 99 a výzva k příměří v Gaze jsou podporou teroristické organizace Hamás a vraždění starých lidí, únosů dětí a znásilňování žen. Každý, kdo podporuje světový mír, musí podporovat osvobození Gazy od Hamásu,“ napsal Kohen na síti X.

Izrael během týdenního příměří s Hamásem propustil na 240 palestinských vězňů, z toho 171 ve věku 14 až 18 let. Tři čtvrtiny z nich nebyly za nic odsouzeny, napsal deník El País. Podle něj je Izrael jedinou zemí, kde se děti a mladiství dostávají před vojenské soudy. Jde o Palestince zatčené na okupovaném Západním břehu, zatímco trestné činy tamních židovských osadníků podle organizace Human Rights Watch (HRW) řeší soudy civilní.

„Když začala válka, začali nás ponižovat. Každý nový vězeň vypadal, že ho zmlátili,“ popsal televizi CBS sedmnáctiletý Ahmad abú Najm. Mnoho jeho spoluvězňů bylo mladších než on, některým bylo jen 12 let. Ahmad byl ve vězení rok za házení kamenů při střetech s vojáky, což je nejčastější čin, za nějž se nezletilí Palestinci dostávají za mříže. Deník Financial Times (FT) napsal, že Izrael považuje za teroristu každého Palestince, ať už byl odsouzen za pokus o vraždu, či za „narušení bezpečnosti“, tedy i házení kamenů.

Lídři skupiny G7 dnes vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na závěry on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí.

„Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie.