„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vážení čtenáři, budeme nadále sledovat vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou, zatím přejeme dobrou noc.

Ministr zahraničí Palestinské samosprávy (PA) uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem by mohla přinést osvobození až 300 palestinských vězňů. „Slyšeli jsme, že 50 izraelských zadržených (může být) vyměněno za 300 Palestinců uvězněných v izraelských věznicích, všechny ženy a děti,“ řekl Rijád al-Málikí v pořadu The Context na BBC News.

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ), která se na útoku podílela, údajně zadržuje zbytek rukojmích. Její ozbrojené křídlo, Brigády Al-Kuds, dnes podle agentury Reuters oznámilo, že jedna z rukojmích zemřela. „Již dříve jsme vyjádřili ochotu ji z humanitárních důvodů propustit, ale nepřítel otálel, což vedlo k její smrti,“ uvedli radikálové na komunikační platformě Telegram.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily fotografie tunelů pod nemocnicí Šífa, které  zbudoval Hamás.

Katarští představitelé dnes brzy ráno doručili Izraeli návrh na dohodu s Hamasem, řeklo CNN ministerstvo zahraničí. Katar sehrál v tomto konfliktu roli prostředníka mezi válčícími stranami a již dříve se podílel na zajištění propuštění čtyř rukojmích.

Na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes večer konala konference o dění v Pásmu Gazy, bojích mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem i možné mírové budoucnosti oblasti. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyzývala k aktivismu a zastavení Hamásu, apelovala ale také na nezbytnost ochrany životů na obou stranách a zachování civilní infrastruktury. Historik a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii Élie Barnavi ve svém příspěvku uvedl, že nejhorší humanitární krize přinášejí nejodvážnější řešení a kvůli dění v Pásmu Gazy je po letech palestinská otázka opět středem pozornosti.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily na síti X záběry z mešity, kterou hnutí Hamás používalo jako skladiště zbraní. Izraelská armáda zde našla desítky  minometů, střel s hlavicí, termobarických zbraní, RPG a tunelové šachty.

Premiér Netanjahu v úvodním proslovu řekl, že Izrael válku po příměří nezastaví. „Jsme ve válce a budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme všech svých cílů. Zničíme Hamás, osvobodíme všechny naše unesené a pohřešované a zajistíme, že v Gaze nebude žádná strana, která by představovala hrozbu pro Izrael,“ řekl. Americký prezident Biden podle Netanjahua pomohl dohodu vylepšit tak, aby počítala s propuštěním většího počtu rukojmích.

Člen válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc v úvodu zasedání vlády řekl, že obsah dohody je „těžký a bolestný z lidského hlediska, ale je to správná dohoda“.

Izraelská vláda začala jednat o dohodě o propuštění rukojmích, podle premiéra Benjamina Netanjahua válka po příměří neskončí, píše Haarec.

Šéf agentury OSN řekl, že od útoku Hamásu na Izrael bylo v Gaze zabito 108 zaměstnanců OSN. „Podle našich informací byla většina zabita se svými rodinnými příslušníky včetně jejich dětí,“ řekl Philippe Lazzarini - šéf UNRWA.

Při izraelském útoku na obytný dům ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy dnes zemřelo 10 lidí a dalších 22 bylo zraněno, informoval Reuters s odvoláním na zprávu, kterou na telegramu zveřejnila tisková agentura Šiháb, tedy zpravodajský kanál blízký Hamásu. Zranění byli údajně převezeni do místní nemocnice Násir.

Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle ToI dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).

Podle listu Haarec bude propuštěno 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. V Pásmu Gazy je podle Haarecu zadržováno více než 30 rukojmích mladších 18 let a nejméně 13 matek, které byly uneseny spolu s dětmi. Dohoda podle ToI také počítá s dovozem paliva a zboží do Pásma Gazy. Izrael naopak obyvatelům izolované oblasti neumožní vrátit se na sever pásma, kde armáda pokračuje v ofenzivě.

Lékaři bez hranic (MSF) tvrdí, že dva z jejích lékařů a třetí, který není spojen s charitativní organizací, byli zabiti při úderu na nemocnici al-Awda - jedno z posledních funkčních zdravotnických zařízení v severním pásmu Gazy. Prohlášení Lékařů bez hranic uvedlo, že nemocnice, která se v současnosti stará o 200 pacientů, byla zasažena ve třetím a čtvrtém patře. Informaci přinesl britský portál BBC.

Kromě zabití lékařů byl vážně zraněn další zdravotnický personál, včetně těch, kteří jsou přidruženi k Lékařům bez hranic. Lékaři bez hranic uvedli, že pravidelně sdíleli informace o aktivitách a umístění al-Awda válčícím stranám. „Vidět zabité doktory vedle nemocničních lůžek je víc než tragické, a to teď musí přestat,“ stojí v prohlášení. Organizace znovu vyzvala okamžitému příměří a ochraně zdravotnických zařízení a personálu.

Jihoafrický prezident Ramaphosa v úvodu dnešní virtuální schůzky bloku BRICS odsoudil radikální palestinské hnutí Hamás za útok na izraelské civilisty, který stál u zrodu současného konfliktu, mezinárodní právo však podle něj porušují obě strany. „Kolektivní trestání palestinských civilistů skrze nezákonné použití síly ze strany Izraele je válečným zločinem. Záměrné odpírání léků, paliva, potravin a vody obyvatelům Gazy se rovná genocidě,“ řekl Ramaphosa.

„Hamás svými útoky na civilisty a únosy rukojmích rovněž porušil mezinárodní právo a musí se za tyto činy zodpovídat,“ dodal jihoafrický prezident.

Jednou z dalších obětí konfliktu mezi Izraelem a Palestinou je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální sítí X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle vlády Hamásu překonal 14 000 a dalších více než 33 000 Palestinců bylo zraněno. Informuje o tom zpravodajský web televize Al-Džazíra.

K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5600 tvoří děti a 3550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.

Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím.

Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena. „Jsme velmi, velmi velmi blízko,“ řekl později dnešní den Biden novinářům o možném propuštění až desítek rukojmích.

Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel (ToI) nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu. 

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ) údajně zadržuje zbytek rukojmích.

Prezident Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.

Izraelský vládní zdroj řekl médiím, že rukojmí zajatí palestinskými ozbrojenci budou propouštěni postupně podle dohody, která se nyní rýsuje.

Hamás možná brzy propustí ze zajetí více než 50 rukojmích, a to 40 dětí a 13 žen. Informovala o tom izraelská média. Na oplátku musí Izrael souhlasit s pětidenním příměřím a propuštěním více než 100 palestinských vězňů z izraelských věznic.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly hnutí Hamás. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc „Přezkum ukázal, že kontroly komise a zavedená ochranná opatření - která byla v minulých letech výrazně posílena - fungují dobře a dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by peníze byly přesměrovány na jiné účely,“ uvedla dnes Evropská komise. 

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové je EU největším mezinárodním dárcem pomoci Palestincům. „Po hrozivých událostech ze 7. října bylo nutné pečlivě prozkoumat naši finanční pomoc. Tento přezkum potvrdil, že zavedená ochranná opatření jsou účinná,“ dodala von der Leyenová s tím, že dál pokračují práce na tom, jak by měla vypadat budoucí pomoc Palestincům vzhledem k neustále se vyvíjející situaci.

Člen izraelského válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc dnes prohlásil, že navrácení rukojmích je morální povinností a že to pomůže Izraeli vyhrát válku. „Usilujeme o jejich co nejrychlejší návrat a současně s tím budeme pokračovat v boji,“ řekl.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák dnes přímo nekomentoval návrh dalších podmínek pro získání pomoci, se kterým přišel eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Uvedl ale, že jednoznačnou podmínkou je právě jistota, že humanitární pomoc nebude zneužívána. „Má to trošku ironický podkres v tom, že my se tady domlouváme na tom, za jakých podmínek budeme posílat do Gazy zdravotnickou pomoc, nebo benzín a naftu, aby mohly běžet generátory, ale přitom stále zapomínáme, že Hamás sedí na těchto zásobách přímo v Gaze,“ uvedl Jiří Kozák. Podle něj by měla být využita nejen pomoc, kterou tam chceme dovézt, ale i to, co už v Gaze je a „co teroristé nechtějí uvolnit“.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila Evropská komise. Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nicméně rovněž přišel s návrhem na další podmínky pro získání pomoci, mezi kterými je například zákaz plateb Palestincům, kteří dávají najevo podporu Hamásu nebo vyjadřují antisemitské názory.

Velkému množství eurokomisařů se ale tyto dodatečné podmínky nelíbily. „Jak může EU odůvodnit uvalení dalších překážek, když přezkum nezjistil žádné pochybení?“ citoval server Politico nejmenovaného úředníka. Jiný pracovník aparátu komise zase varoval, že jakákoliv rozvojová pomoc by za navrhovaných podmínek byla téměř nemožná.

Útok izraelského dronu v jižním Libanonu zabil čtyři členy palestinského hnutí Hamás, uvedl palestinský představitel a libanonský bezpečnostní činitel. K dnešnímu úderu došlo ve vesnici Chaatiyeh poblíž pobřeží Středozemního moře. Libanonská státní agentura National News Agency potvrdila, že v jistém vozidle byli zabiti čtyři lidé, další podrobnosti ale neuvedla. 

Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. 

„Vyzýváme ke spojení sil mezinárodního společenství ke zmírnění situace, zajištění příměří a nalezení politického řešení palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Putin podle agentury RIA Novosti.

Ruský prezident podle agentury TASS prohlásil, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy je „přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt, a jejich blokádou činnosti blízkovýchodního kvartetu“. Blízkovýchodní kvartet tvořili zástupci Ruska, USA, OSN a Evropské unie, kteří se snažili o zprostředkování ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Rusko opakovaně viní USA, že se kvůli nim činnost kvartetu zastavila.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána islamistickým hnutím Hamás, řekl dnes v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který se účastnil zasedání unijních ministrů zodpovědných za rozvojovou problematiku. Přezkumem rozvojové pomoci pro Palestince se dnes zabývá i Evropská komise, ta ale zatím své závěry nezveřejnila a k dispozici je neměli ani ministři EU.

„Všichni se shodujeme na tom, že humanitární pomoc lidem v Palestině je potřeba poskytnout co nejdříve a co nejefektivněji. Lišíme se ale ve způsobu, jakým bychom k tomu měli přistupovat,“ uvedl náměstek Kozák. Česko chce podle něj mít stoprocentní jistotu, že „pomoc není zneužívána Hamásem a dalšími teroristy, kteří v Pásmu Gazy jsou“. „V tom se úplně neshodneme s některými členskými státy, které tvrdí, že bychom tuto pomoc měli poskytovat bez jakýchkoli podmínek,“ dodal.

Praha se podle něj bojí, že „zneužívání pomoci teroristy bude konflikt a utrpení lidí na obou stranách jen prodlužovat“.

Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.

Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili „izraelští stavitelé“. Překvapená reportérka se jej vzápětí zeptala, zda se nepřeřekl.

„Ne, ne. Víte, před několika dekádami jsme to tam spravovali my... takže jsme jim pomohli... pomohli jsme jim postavit tyto bunkry, aby bylo víc prostoru pro provoz nemocnice,“ uvedl Barak. Na to Amanpourová odpověděla, že ji Barakův komentář „poněkud vyvedl z míry“.

Všechny strany blízkovýchodního konfliktu by měly okamžitě zastavit boje a nepřátelství, řekl dnes čínský prezident Si Čin-pching v rámci mimořádného on-line summitu zemí skupiny BRICS. Si Ťin-pching dodal, že je třeba zastavit veškeré násilí a útoky namířené proti civilistům a propustit civilní rukojmí, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a utrpení, napsala agentura Reuters.

Příměří je podle prohlášení čínského prezidenta nutné, aby bylo možné dosáhnout trvalého míru a bezpečnosti. Bez „spravedlivého řešení“ palestinské otázky ale podle něj nebude na Blízkém východě trvalý mír ani stabilita.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána Hamásem, řekl v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes prohlásil, že v otázce propouštění rukojmích bylo dosaženo pokroku bez dalších podrobností. „Děláme pokroky. Nemyslím si, že by stálo za to říkat příliš mnoho, dokonce ani v tuto chvíli ne, ale doufám, že brzy přijdou dobré zprávy,“ řekl podle prohlášení své kanceláře záložníkům.

Jeho úřad uvedl, že „s ohledem na vývoj v této záležitosti“ je svolané zasedání válečného kabinetu v 17:00 SEČ, o hodinu později bude Netanjahu jednat se svým širším bezpečnostním kabinetem a vláda se pak sejde v 19:00 SEČ.

Evropská unie čelí stále větší nevraživosti ze strany arabského světa kvůli svému postoji ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters po návratu ze své cesty po Blízkém východě. Dodal, že pokud se bude situace vyvíjet stejným způsobem ještě několik týdnů, rozhořčení muslimských zemí může Evropu připravit o podporu zemí globálního Jihu pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi.

„V podstatě všichni kritizovali postoj Evropské unie jako jednostranně proizraelský,“ řekl při rozhovoru Borrell a dodal, že už obdržel několik zpráv od ministrů zahraničí, kteří naznačovali, že Ukrajinu by na příštím zasedání Valného shromáždění OSN svým hlasem už nepodpořili.

EU musí podle Borrella projevit „více empatie“ pro ztrátu palestinských životů při izraelském bombardování Pásma Gazy. 

Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Libanonská televize Al-Majadín uvedla, že úder poblíž města Tajr Harfa, asi kilometr od izraelských hranic, byl záměrně cílen na televizní štáb, protože kanál je známý jako propalestinský a proíránský.

Ředitel stanice uvedl, že třetí civilista zabitý spolu s oběma novináři byl spolupracovníkem kanálu. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí rovněž z úderu obvinil Izrael a ve svém prohlášení uvedl, že úder byl izraelským pokusem umlčet média. Izraelská armáda na žádosti o komentář bezprostředně nereagovala.

Podívejte se na fotografie Palestinců, kteří staví jordánskou polní nemocnici ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy. 

Izrael nebude spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování situace v Palestině a ostřelování Pásma Gazy, řekl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Ben-Dor. Záměr připravit žalobu na Izrael již dříve oznámilo Turecko a Írán.

Německá policie dnes v Bavorsku provedla domovní prohlídky u 17 lidí kvůli podezření ze šíření antisemitismu. Policie uvedla, že podezírá ze šíření nenávisti vůči Židům 15 mužů a dvě ženy. Někteří z nich mají turecké občanství. Policie zasahovala především v Mnichově a jeho okolí.

Podle policie podezřelí šířili nenávist vůči Židům a oslavovali Hamás a jeho útok ze 7. října hlavně na internetu a po sociálních sítích. Tam například vyzývali k tomu, aby byli Židé posláni do plynových komor. Jeden z podezřelých podle policie šířil fotografii Adolfa Hitlera, u níž stálo: „Mohl jsem zabít všechny Židy, ale některé jsem nechal naživu, abych vám ukázal, proč jsem je zabíjel.“

„Antisemitismus má bohužel dopad na každodenní život mnohých Židů v Německu,“ uvedl policejní komisař z jednotky, která se zabývá kriminalitou související se šířením nenávisti, Michael Weinzierl.

Dohoda mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás o několikadenním příměří, o propuštění rukojmích z Pásma Gazy a vězněných Palestinců a o širší humanitární pomoci by mohla být uzavřena ještě dnes. Počet „asi 50 rukojmích“ a propuštění neupřesněného počtu „žen a dětí“ z izraelských věznic potvrdil v nejaktuálnějším prohlášení dnes brzy odpoledne nejmenovaný katarský diplomatický zdroj. Jednání je podle něj v „poslední fázi“, cituje agentura Reuters.

Německo se potýká s antisemitismem, který vychází nejen od většinové společnosti, ale také od muslimů. Dnes to na úvod zasedání Německé islámské konference (DIK) prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Muslimské obce vyzvala, aby se proti antisemitismu vyslovovaly v mešitách při hlavních pátečních modlitbách. Dodala, že stejně důrazně Německo postupuje proti nenávisti vůči muslimům. DIK je fórum německé vlády pro dialog s muslimskou společností.

„Musíme si přiznat, že v Německu máme problém s antisemitismem, a to i od muslimů,“ řekla Faeserová. „Není jen odpovědností státu, aby se židovská komunita v Německu už nikdy necítila v ohrožení, to je povinností každého občana,“ zdůraznila s tím, že antisemitismus je největší hrozbou pro německou demokracii.

V Německu se po říjnovém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael pravidelně konají manifestace na podporu Palestinců, které často přerůstají v protižidovské demonstrace. Některé akce byly násilné a policie eviduje několik případů útoků na židovské objekty či toho, kdy útočníci označují Davidovou hvězdou domy, ve kterých žijí židé.

Hamás je blízko k dohodě s Izraelem o příměří v Pásmu Gazy, píše Nexta. Předběžná dohoda požaduje čtyřdenní příměří. Na oplátku má být propuštěno 50 až 100 rukojmích zadržovaných Hamásem, včetně izraelských občanů a dalších národností, nikoliv však vojáků. Z izraelských věznic by navíc bylo propuštěno 300 Palestinců, včetně žen a dětí.

Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Podle agentury Reuters to dnes uvedla libanonská státní tisková agentura bez dalších podrobností. Při izraelském útoku na vesnici Kfar Kila na jihu Libanonu dnes byla také zabita osmdesátiletá žena a zraněna její vnučka, uvedla agentura AFP s odkazem na místní média.

„Nepřátelské letadlo zaútočilo na domy ve vesnici Kfar Kila, přičemž zabilo 80letou ženu a zranilo její vnučku,“ uvedla libanonská státní agentura. Vnučka byla převezena do nemocnice, podle zdroje ze zdravotnického zařízení je vážně zraněna.

Bombardování, masivní vysídlení, kolabující dodávky vody a elektřiny i omezený přístup k potravinám a lékům vážně narušují zdravotní péči o matky, novorozence a děti v Pásmu Gazy, kde patrně nefungují přibližně dvě třetiny nemocnic a klinik primární péče.

OSN odhaduje, že v Gaze žije přibližně 50 tisíc těhotných žen a každý den se zde narodí více než 160 dětí. „Moje zkušenost při porodu byla noční můrou v každém slova smyslu, nebo něco jako horor,“ řekla devětadvacetiletá Vadžíha Abjádová.

Dohoda mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás o několikadenním příměří, propuštění rukojmích z Pásma Gazy a vězněných Palestinců a širší humanitární pomoci by mohla být uzavřena ještě dnes. S odvoláním na prohlášení šéfa Hamásu Ismaíla Haníji a nejmenovaných představitelů Izraele a Kataru o tom informují mimo jiné stanice Al-Džazíra či list Haarec.

Zprávy jednotlivých médií se s ohledem na jejich zdroje mírně liší, shodují se nicméně v tom, že zbývá dohodnout několik posledních technických detailů. Podle stanice Al-Džazíra má Hamás problém s přítomností izraelských letounů nad Pásmem Gazy během příměří, a to nejen bojových, ale i průzkumných. Izrael zase s množstvím paliva, které by mělo být dodáno do Pásma Gazy.

Konkrétní počet rukojmích, které by radikální islamistické organizace z Pásma Gazy propustily, není známý. Známá není ani délka případného příměří. 

V různých zemích, i spojeneckých, sílí odpor proti izraelské odvetě a podpora Palestinců. Při dnešním zahájení velitelského shromáždění armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Mělo by to podle něj být varováním, že ani v případech, kdy se na první pohled zdá situace jasná, si nemůže nikdo být jistý vývojem. „Je celkem jasné, že podpora veřejného mínění je klíčovou pro jakýkoli úspěch i ve vojenské operaci,“ dodala hlava státu.

Fotografie zobrazují Palestince se zahraničními pasy, kteří čekají na povolení přejít hraniční přechod v Rafahu do Egypta. 

Konflikt na Blízkém východě má obrovský výbušný potenciál stát se globální záležitostí, především tím, jak začíná rozdělovat svět. Při dnešním zahájení velitelského shromáždění armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás 7. října měl podle něj jasný cíl vyvolat velice silnou reakci Izraele a zároveň začít štěpit mezinárodní veřejné mínění v neprospěch židovského státu.

„Není zdaleka jenom omezeným regionálním konfliktem, ale jak jsme měli možnost sledovat, má obrovský výbušný potenciál nejen pro regionální konflikt, ale dokonce globální. Nejen v rovině fyzické, válčení, případně vstupem do války Íránu a dalších zemí, ale především tím, jak začíná rozdělovat svět,“ řekl Pavel.

V Helsinkách proběhlo shromáždění na podporu Izraele.

Nejméně 17 lidí zahynulo podle Palestinského informačního centra při izraelském úderu na uprchlický tábor Nusajrát v centrální části Pásma Gazy. Agentura WAFA hovoří o nejméně 15 mrtvých a „velkém počtu“ dalších obětí pod sutinami, stanice Al-Džazíra o 20 mrtvých. Izraelské úřady se ke zprávám nevyjádřily a informaci se zatím nepodařilo ověřit, píše stanice BBC.

Tři palestinské oběti si podle Al-Džazíry vyžádalo také noční bombardování největšího uprchlického tábora v Pásmu Gazy Džabálija, zasažené byly podle stanice tři obytné domy. Izraelské síly podle víkendových zpráv nedaleko tábora bojovaly s využitím obrněné techniky a za podpory letectva. Izraelská armáda v minulosti na zprávy o úderech na uprchlický tábor reagovala prohlášením, že cílila na bojovníky hnutí Hamás.

Podívejte se na aktuální snímky z Gazy.

Arabsko-izraelský muslim vypráví světu, co viděl 7. října. Pracoval na identifikaci těl zavražděných při masakru Hamásu. Říká, že mnoho spálených těl přinesených do márnice patřilo dětem ve věku 6 až 11 let.