„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od úterního rána.

Izraelská armáda obsadila budovu Legislativní rady Gazy a Hamás ztratil kontrolu nad městem. Informoval o tom izraelský ministr obrany Yoav Gallant. „Neexistují žádné síly Hamásu schopné zastavit izraelské obranné síly. Hamás ztratil kontrolu nad Gazou a teroristé prchají na jih. Civilisté drancují základny Hamásu. Nemají důvěru ve vládu,“ řekl Gallant. 

Izraelská armáda zveřejnila videa z nemocnice Rantisi v Gaze. V podzemí budovy IDF objevily velitelství Hamásu, sklad zbraní a místnost, která naznačuje přítomnost rukojmích, píše The Jerusalem Post. 

Ozbrojené křídlo palestinské radikální skupiny Hamás uvedlo, že nabídlo katarským vyjednavačům propuštění až 70 žen a dětí, které od svého útoku na Izrael ze 7. října zadržuje v Pásmu Gazy jako rukojmí. Výměnou chce skupina docílit pětidenního příměří v bojích s izraelskou armádou. 

„Příměří by mělo zahrnovat úplné zastavení palby a umožnění dodávek humanitární pomoci všude v Pásmu Gazy,“ řekl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá v nahrávce zveřejněné na kanálu skupiny na telegramu. Izrael obvinil z „otálení a vyhýbání se“ dohodě.

Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit a vyzval k méně rušivým zásahům izraelské armády. 

V okolí rozlehlé nemocnice Šífa bojují izraelské jednotky s palestinskými ozbrojenci, což přimělo tisíce lidí uprchnout. Nemocnice je již tři dny bez elektřiny a vody, přičemž bombardování v její blízkosti situaci ještě ztěžuje.

Před příchodem izraelské armády, která v okolí nemocnice Šífa už několik dní svádí boje s ozbrojenci z Hamásu, bylo podle AP v tomto zařízení asi 1 500 pacientů, stejný počet zdravotníků a na 15 tisíc uprchlíků. Podle téhož zdroje tam je nyní asi 650 pacientů, 500 zdravotníků a na 2 500 lidí, kteří v nemocnici hledali úkryt před masivním izraelským bombardováním.

Média ovládaná Hamásem dnes informovala o nejméně 30 obětech údajného izraelského bombardování uprchlického tábora Džabálija na severu Pásma Gazy. To by bylo už několikátým útokem na tábor od konce října. Izraelská armáda bombardování tábora, který má podle stanice Al-Džazíra 116 tisíc obyvatel, předminulý týden nepopřela a uvedla, že cílila na bojovníky Hamásu.

Na první takový úder na konci října reagoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva prohlášením, že by se mohlo jednat o válečný zločin. Izraelská armáda tehdy uvedla, že v Džabáliji „zabila 50 teroristů“ a dobyla základnu Hamásu.

Prezident Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je třeba chránit a vyzval k méně intruzivnímu počínání izraelských sil. 

Fotografie zobrazují následky dnešního izraelského bombardování uprchlického tábora Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. 

Jednotky IDF obsadily budovu parlamentu Gazy ve městě Gaza. Budova Palestinské legislativní rady v Gaze sloužila zákonodárcům Hamásu od doby, kdy teroristická skupina obsadila Pásmo v roce 2007.

Náčelník generálního štábu IDF Herzi Halevi oznámil, že obnoví bezpečnost obyvatel severního Izraele. Uvedl to v souvislosti s opakovanými raketovými útoky Hizballáhu a přidružených palestinských frakcí na oblast. „Důkladně připravujeme plány pro sever. Naším posláním je přinést bezpečnost. Obyvatelé severu se zase budou moci cítit bezpečně, když se vrací do svých domovů,“ řekl. 

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se pokusil zmírnit svůj dnešní výrok o narůstajícím mezinárodním tlaku na Izrael. „Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok ze 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ řekl Kohen. 

Později se ministr svůj výrok pokusil zmírnit, když prohlásil: „pokud jde o nás, nedochází k žádnému odpočítávání, nepřestaneme bojovat, dokud Hamás nezničíme a neosvobodíme všechny rukojmí“.

Izraelské bezpečnostní služby a IDF ve společném prohlášení informovaly, že zlikvidovaly velitele protitankové formace Hamásu v brigádě Chán Júnis Jaakuba A'ašura a také bývalého ředitele vojenské rozvědky organizace Mohammeda Chamis Dababaše.

Počet obětí izraelské války proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy podle tamních úřadů vystoupil na 11 240, včetně 4 630 dětí. O nové bilanci podle agentury Reuters informoval dnes vpodvečer tiskový úřad vlády Hamásu v Pásmu Gazy. Mezi mrtvými je podle něj také 3 130 žen. 

Z Pásma Gazy zároveň přicházejí zprávy o čím dál horší humanitární situaci, včetně bojů v těsné blízkosti nemocnic. Podle úřadů v Gaze jsou všechny nemocnice na severu Pásma mimo provoz. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.

Evropská unie by se podle šéfa unijní diplomacie měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu. Když se nepodaří najít řešení nynějšího konfliktu, budou se násilnosti neustále dokola opakovat, řekl Josep Borrell po dnešním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Oznámil rovněž, že oblast v příštích dnech navštíví. Konkrétně by měl zamířit do Izraele, Palestiny, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru a do Jordánska. Bližší podrobnosti cesty ale zatím nebyly oznámeny.

Jak Borrell uvedl, humanitární situace v Pásmu Gazy se neustále zhoršuje, a proto EU požaduje „okamžité vytvoření humanitárních přestávek, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy“. Každý den podle něj překročí hraniční přechod z Egypta pouhých 40 nákladních automobilů s pomocí, před nynějším konfliktem jich přitom bylo kolem 500 denně. Jak Borrell poznamenal, EU sice navýšila svou pomoc na 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč), důležité však také je, aby se dodávky skutečně dostaly k lidem, kteří ji potřebují.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s hnutím Hamás. Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.

„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.

EU by se měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu, uvedl Josep Borrell. Oznámil, že oblast v příštích dnech navštíví.

Americké a mezinárodní jednotky v severovýchodní Sýrii se v uplynulých 24 hodinách staly nejméně čtyřikrát terčem raketového a dronového útoku. Při incidentu došlo jen k menším škodám a nikdo nebyl zraněn. 

Nejnovějším útokům předcházely nedělní americké vzdušné údery, jejichž terčem byla podle USA zařízení využívaná milicemi spřízněnými s Íránem.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Cohena pod rostoucím tlakem, aby země pracovala na eventuálním příměří s Hamásem, píše Haarec.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.

Zatímco napětí na severní frontě eskaluje, izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslovil varování, které podle tamních médií adresoval Hizballáhu. Podle něj si libanonská organizace „zahrává s ohněm“. 

„Jsou tací, kteří si myslí, že mohou pokračovat v útocích proti našim vojákům a civilistům. To je zahrávání si s ohněm,“ řekl Netanjahu. „Oheň se totiž setká s mnohem silnější palbou. Neměli by nás nás zkoušet, protože jsme zatím ukázali jen malou část toho, čeho jsme schopni. Ublížíme těm, kteří ubližují nám,“ dodal. 

Předseda turecké strany HUNDA PAR Zekeriya Yapıcıoğlu se během propalestinské demonstrace objevil na pódiu spolu s lidmi oblečenými v uniformách Hamásu. HUDA PAR je extrémní islamistická strana a politické křídlo kurdského Hizballáhu podporovaného Íránem.

Izraelské obranné síly zveřejnily video, na kterém je vidět bojovník Hamásu s granátometem v ruce přímo před vchodem do nemocnice al Quds v Gaze. 

IDF oznámila, že se zúčastnila přestřelky s členy Hamásu skrývajícími se mezi civilisty u vchodu nemocnice al Quds. „Během incidentu bylo zabito přibližně 21 teroristů a naše síly neutrpěly žádné ztráty,“ stojí v prohlášení IDF. Zda byli raněni civilisté, není jasné. Přeživší teroristé se následně měli skrýt v nemocnici. 

Mezi izraelskými vojáky, kteří bojují proti palestinskému radikálně islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, je i jeden ze synů izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Už dříve se v některých médiích objevily zprávy, že zatímco desítky tisíc Izraelců poslední měsíc bojují za svou vlast proti Hamásu, syn izraelského premiéra Jair Netanjahu zůstává na Floridě.

Server ToI informaci zveřejnil s odvoláním na izraelskou první dámu. Ta řekla rozhlasu Kan, že syn se jim z Pásma Gazy už nějakou dobu neozval. „Doufáme ale, že je v pořádku,“ uvedla manželka izraelského prezidenta.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA hlásí, že mu došly zásoby paliva. Od zítřka by již neměl být schopný zásobovat palivem nemocnice a také nebude schopný zajistit odvoz odpadu z uprchlických táborů na jihu Gazy. Následně by měly svůj provoz přerušit i desalinační továrny, které zásobují Gazu pitnou vodou. 

Generální komisař úřadu Philippe Lazzarini tvrdí, že úřad žádal izraelskou armádu o doplnění zásob paliva na státní hranici, ale odpovědi se nedočkal. Podle vyjádření úřadu by UNRWA měla v současnosti poskytovat útočiště přibližně 800 000 Palestincům.

Podle vyjádření švéského ministerstva zahraničí opustilo hraničním přechodem v Rafah Gazu několik švédských občanů a nyní se nacházejí v Egyptě. Jejich přesný počet nebyl zveřejněn. 

Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že jejich Jednotka pro námořní mise objevila na mořském dně zbraně a vojenské vybavení Hamásu. Mělo by jít o výbušniny, munici, nafukovací čluny a další. Toto vybavení mělo být údajně použito při pokusu o infiltraci Izraele. 

Izraelské obranné síly (IDF) se probojovaly k Šífě, největší nemocnici v Gaze. Hlásí to reportérka Guardianu. 

IDF považuje nemocnici za legitimní vojenský cíl, protože podle jejich informací pod ní vedou tunely Hamásu. Z Šífy samotné zatím přicházejí zprávy o úmrtích pacientů následkem výpadků elektrického proudu způsobených probíhajícimi boji v jejím okolí. 

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA uvedl, že v neděli izraelská armáda zasáhla i jím používanou budovu v Rafáhu. Nikdo nebyl zraněn.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že dva projektily z minometů vypálené z Libanonu dopadly na otevřené území v severním Izraeli. IDF palbu opětovaly, píše CNN.

IDF rovněž ohlásily odpálení protitankové střely z Libanonu směrem na oblast Netu’a v severním Izraeli. „V reakci na to dělostřelectvo IDF zasahuje zdroje palby,“ uvedla armáda.

Pohřeb Matana Meira (†38), který padl při operacích izraelské armády na severu Pásma Gazy. Filmař, který se podílel na seriálu Fauda o izraelských špionech nasazených na Palestince, narukoval coby seržant v záloze.

Na evropském sídle Organizace spojených národů v Ženevě svěsili vlajku na půl žerdi. A to na památku víc než stovky pracovníků OSN, kteří zahynuli v probíhajícím konfliktu v Pásmu Gazy.

EU vyzývá k okamžitým humanitárním přestávkám v Gaze. Zároveň odsuzuje využívání civilistů jako lidských štítů, což dělá Hamás, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na zasedání ministrů zahraničí sedmadvacítky.

„Vůbec první vlajka pride byla zdvižena v Gaze,“ tweetuje oficiální profil státu Izrael na síti X. „Yoav Atzmoni, který je členem komunity LGBTQ+, chtěl poslat naději lidem v Gaze, kteří žijí pod brutálními zásahy Hamásu. Jeho záměrem bylo vyvěsit první vlajku hrdosti v Gaze jako výzvu k míru a svobodě.“

Z Pásma Gazy se přes přechod v Rafahu podařilo dostat jednoho českého občana a jeho rodinného příslušníka, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Vzhledem k citlivosti údajů jeho úřad nechce upřesňovat, o koho se jedná. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že v tuto chvíli eviduje v Gaze devět osob s vazbou na Českou republiku, které mají zájem o evakuaci.

„Mohu potvrdit, že jeden český občan a jeden rodinný příslušník úspěšně překročili hraniční přechod z Gazy a v tuto chvíli se nacházejí v Egyptě,“ řekl Lipavský novinářům před schůzkou ministrů zahraničí zemí Evropské unie, jejíž náplní bude i situace v Izraeli a v Pásmu Gazy. „Návrat z Egypta do Česka už je jednodušší úkol než z Gazy do Egypta, na to my se v tuto chvíli soustředíme,“ dodal.

Po znovuotevření hraničního přechodu Rafah, který během izraelské blokády Pásma Gazy představuje jedinou možnost k opuštění tohoto izolovaného území, se v neděli evakuovalo do Egypta 826 držitelů zahraničních pasů. Podle tiskových agentur mezi nimi bylo také přes 60 ruských státních příslušníků či první skupina Poláků. O dnešní situaci na přechodu nejsou zatím dispozici informace.

Nemocnice na severu Pásma Gazy ani ve městě Gaze nefungují, uvedly podle AFP palestinské úřady. Podle šéfa WHO přerušila provoz i největší tamní nemocnice Šífa.

Britský premiér Rishi Sunak dnes odvolal ministryni vnitra Suellu Bravermanovou, uvádí zpravodajská stanice BBC. Bravermanová byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z britské vlády píše, že Sunak na dnešek naplánoval změny ve svém kabinetu.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell dnes ráno oznámil, že 27 členských států EU vyzývá k „okamžitým humanitárním pauzám“, aby se humanitární pomoc mohla dostat dovnitř do Pásma Gazy. „Cílem jsou okamžité pauzy a vytvoření humanitárních koridorů, aby byla řešena tato zoufalá situace,“ prohlásil.

Izrael je ochoten evakuovat děti z nemocnice Šífa, oznámil hlavní poradce premiéra Netanjahua Mark Regev.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn vyzval k zastavení bombardování nemocnic v Gaze. „Toto nejsou bojiště. Pacienti na jednotce intenzivní péče nemají šanci. Už není kyslík, voda, léky. Takže tito lidé zemřou. Myslím, že víme, že Hamás využívá své nemocnice k ukrytí povstalců,“ prohlásil na summitu ministrů zahraničí EU.

Izraelský vojenský mluvčí Daniel Hagari informoval o tom, že mezi Izraelem a protiizraelskými silami v Libanonu opět dochází k palbě.

Víc než tři desítky zástupců převážně pražských vysokých škol podepsaly výzvu pro kompetentní instituce a vedení fakult a kateder, aby nedovolily rozšíření antisemitismu v akademickém prostředí. Jeho projevy se podle nich začínají objevovat i na vysokých školách v Česku. Žádají, aby proti jakýmkoliv projevům nenávisti byly podniknuty všechny zákonné kroky. Uvedli to v dopise českým akademikům, který poskytli ČTK.

Autory dopisu jsou David Jan Novotný z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Věra Tydlitátová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Podepsali ho profesoři Ivan Šedivý, Jan Ámos Víšek, Lenka Karfíková, Martin C. Putna, Petr Jarchovský, Vladimír Just, Jiří Kubíček, Karel Skalický, Jan Vedral, Helena Třeštíková a Rudolf Adler. Mezi signatáři jsou mimo jiné také Eva Salzmannová, Radovan Lipus, Ivo Mathé a Olga Sommerová. Autoři dopisu kritizují strhávání plakátů připomínajících židovské oběti únosů z letošního 7. října, kdy teroristé z hnutí Hamás násilně vpadli z Pásma Gazy do jižního Izraele. Odsuzují protižidovská hesla a volání po genocidě židovských občanů Izraele, které podle nich zaznívá na propalestinských demonstracích a na sociálních sítích. „Do těchto aktivit je rovněž zapojeno mnoho studentů našich vysokých škol,“ uvedli.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že svět musí „rozlišovat mezi Hamásem a palestinskými občany“ a truchlit nad všemi mrtvými civilisty, když obhajoval reakci vlády na eskalující krizi v Gaze.

Joe Biden včera hovořil s emirem šejkem Tamímem bin Hamadem Ál Tháním z Kataru o vývoji v Gaze a „naléhavém pokračujícím úsilí“ zajistit propuštění rukojmích zadržovaných militantní skupinou Hamás, uvedl Bílý dům. Biden „jednoznačně“ odsoudil držení rukojmí Hamásem, včetně mnoha malých dětí, z nichž jedním je tříletý americký občan, jehož rodiče byli extremisty zabiti 7. října, uvedl Bílý dům v prohlášení.

Katar je klíčovým prostředníkem při vyjednávání o rukojmích.

Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že v bojích v Gaze byli zabiti další dva jejich vojáci. To zvyšuje celkový počet zabitých při operacích uvnitř Gazy na 44. IDF jmenovala padlé vojáky jako členy komando brigády majora Isachara Natana (28) a štábního seržanta Itaye Shohama (21).

Pásmo Gazy opustilo 11 občanů Nového Zélandu, uvedla podle BBC. Zemi opustili přes hraniční přechod Rafah do Egypta.

Podle OSN zemřely v nemocnici Šífa tři zdravotní sestry, uvedlo BBC.

Podle palestinských zdrojů zemřelo v nemocnici Šífa již pět z více než čtyřicítky předčasně narozených dětí a sedm pacientů z jednotky intenzivní péče. O smrti pěti nedonošených dětí a sedmi dalších pacientů v nemocnici Šífa informoval v neděli večer podle agentury AFP náměstek palestinského ministerstva zdravotnictví Júsif abú Ríš. „Obáváme se, že tato bilance poroste,“ prohlásil Ríš. Podle dřívějšího vyjádření organizace Lékaři bez hranic bylo v nemocnici na jednotce intenzivní péče 17 pacientů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl dotázán, zda by mohla být uzavřena dohoda o osvobození odhadem 240 izraelských rukojmích zajatých během útoku 7. října.

„Mohla by,“ řekl americké televizi NBC 's Meet the Press show. „Čím méně o tom budu mluvit, tím více zvýším šance, že se to stane," řekl podle BBC.

Netanjahu neuvedl žádné podrobnosti, ale řekl, že „jedna věc“, která by mohla vynutit dohodu, je „vojenský tlak“, který jeho obranné síly vyvíjejí na Hamás. Nejmenovaný americký úředník však tvrdil, že k propuštění by bylo zapotřebí „poměrně významné“ přerušení konfliktu. Premiér Netanjahu odmítl výzvy k příměří, pokud nebude zahrnovat propuštění všech rukojmích.

„Za posledních 24 hodin dodalo IDF 300 litrů paliva k bráně nemocnice Shifa, ale palivo zůstává nedotčeno poté, co Hamás vyhrožoval zaměstnancům nemocnice.“ IDF dělá vše, co je v jejích silách, aby zmírnila škody páchané na civilním obyvatelstvu Gazy a zvýšila humanitární pomoc. Naše válka je s Hamásem – ne s lidmi z Gazy, uvedly Izraelské ozbrojené síly na síti X.

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi vůči Ukrajině a o situaci v Izraeli a v Pásmu Gazy po útocích hnutí Hamás a následné odvetné izraelské ofenzivě. Zasedání bude předsedat šéf unijní diplomacie Josep Borrell a Česko bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.

Na konci října se šéfové diplomacií zabývali v Lucemburku zejména vývojem v Izraeli a rovněž humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy. Borrell tehdy prohlásil, že situaci by pomohlo vyhlášení humanitárního příměří. Na tom se ale členské státy neshodly.

Dobré ráno, Spojené státy v neděli uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Akce nařídil americký prezident Joe Biden v reakci na útoky na americké síly v regionu.

Nálety, jejichž terčem se na východě Sýrie stalo výcvikové středisko a úkryt ozbrojenců, byly třetími podobnými od 26. října. Washington jimi reaguje na vlnu nejméně 40 útoků raketami a drony proti svým silám v regionu, která se vzedmula po útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a následné izraelské odvetě.