„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
V Tel Avivu se dnes Izraelci opět shromáždili, aby požadovali propuštění zbývajících rukojmích, unesených Hamásem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil, že USA při hlasování v Radě bezpečnosti OSN zablokovaly požadavek na příměří ve válce v Gaze.
Vedle hlavní operace v Pásmu Gazy se izraelští vojáci snaží likvidovat také ozbrojence na Západním břehu, intenzivní razie tam ale izraelská armáda podnikala už před říjnovým útokem Hamásu. Palestinské ministerstvo zdravotnictví dnes uvedlo, že izraelské ozbrojené síly zabily při zásahu na Západním břehu 17letého Palestince, informovala agentura Reuters.
Irácká milice Katáib Hizballáh pohrozila dalšími útoky na americké síly v regionu a uvedla, že její páteční útoky proti americkým zájmům jsou jen začátkem „nových pravidel boje". Uvedl to podle agentury Reuters jeden z představitelů skupiny v příspěvku na sociálních sítích.
Skupina, která je napojená na Írán, se ale přímo nepřihlásila k odpovědnosti za páteční útok na americké velvyslanectví v Bagdádu, i když velvyslanectví označila za předsunutou operační základnu pro plánování vojenských operací. Milice napojené na Írán začaly útočit na zařízení USA v Iráku a Sýrii kvůli americké podpoře Izraele ve válce proti Hamásu.
Při současném vojenském konfliktu v Pásmu Gazy bylo zabito nejméně 7 000 palestinských ozbrojenců, uvedl izraelský poradce pro národní bezpečnost.
Jemenští šíitští povstalci Húsíové dnes varovali všechny lodní společnosti, jejichž plavidla proplouvají Rudým mořem, před spoluprací s Izraelem. Na lodě mířící do izraelských přístavů hodlají útočit, informovala agentura Reuters. Povstalecká skupina na lodě v Rudém moři v poslední době, zejména od začátku války v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, už opakovaně zaútočila.
„Pokud Gaza nedostane potraviny a léky, které potřebuje, budou všechny lodě v Rudém moři směřující do izraelských přístavů bez ohledu na jejich státní příslušnost cílem našich ozbrojených sil,“ uvedl vojenský mluvčí Húsíů.
Desítky tisíc propalestinských demonstrantů dnes prošly centrem Londýna a vyzývaly k příměří ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Policie při demonstraci zatkla 13 osob, převážně kvůli urážlivým transparentům. Uvedla to policie na sociální síti X.
Podle organizátora Palestine Solidarity Campaign se dnešního pochodu zúčastnilo přes 100 000 lidí. Podle policie bylo účastníků méně, téměř 40 000.
Od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 17 700 lidí a 48 780 jich bylo zraněno. Uvedlo to podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané palestinským hnutím Hamás. V oblasti nadále pokračují prudké boje.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Odsoudil, že Spojené státy mohly vetovat návrh na příměří v Gaze, navzdory velké podpoře ostatních zemí, uvedla agentura Reuters.
„Požadavek Rady bezpečnosti OSN na příměří je odmítnut pouze kvůli vetu USA,“ řekl Erdogan na konferenci o lidských právech v Istanbulu. Spravedlivý svět je podle něj možný, ale ne s Amerikou, a dodal, že Rada bezpečnosti OSN musí být reformována.
Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes řekl, že Berlín stojí na straně Izraele, uznává jeho právo na obranu a podporuje myšlenku dvoustátního mírového uspořádání, kdy by vedle židovského existoval palestinský stát. Zdůraznil, že Německo bude tvrdě postupovat proti antisemitismu a že protižidovské nálady v ulicích nepřipustí.
Hovořil také o migrační krizi, kvůli které Německo v polovině října obnovilo kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem. Německo podle Scholze nezruší ústavní právo na azyl, přesto ale potřebuje reformy k omezení nelegální migrace. O legální přistěhovalectví však Německo podle kancléře stojí. „Chceme, aby země byla otevřená těm, kteří zde chtějí pracovat a rozvíjet náš blahobyt,“ řekl na sjezdu své strany.
V palestinském Pásmu Gazy žili lidé i před touto válkou jako ve vězení, většině z nich se vláda radikálně islamistického hnutí Hamás nelíbila a tři čtvrtiny by bývaly mnohem radši žily bez této teroristické skupiny, řekla v rozhovoru se serverem The Times of Israel (ToI) šestadvacetiletá syrská novinářka Manar Šarífová. Ta se už dříve jako jedna z mála lidí perzekuovaných Hamásem dostala z Gazy, kde žila tři roky a několik měsíců tam také strávila ve vězení. Zatčena byla za účast na jedné z akcí skupiny mladých obyvatel Gazy, která se snažila o mírové soužití s Izraelem.
„Mám mnoho přátel v Gaze, jejichž příbuzné Hamás zabil, buď proto, že podporovali Palestinskou autonomii (vedenou konkurenční stranou Fatah), nebo proto, že je Hamás obvinil z kolaborace s Izraelem,“ řekla Šarífová, která se narodila v Damašku, odkud utekla s rodinou v roce 2013 před občanskou válkou do Egypta. „Každý, kdo nepodporuje Hamás, může být obviněn a zatčen,“ dodala. I ona byla v roce 2020 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za kolaboraci s Izraelem. Po třech měsících se dostala z vězení na kauci a z Pásma Gazy byla vyhoštěna.
Fotografie z palestinského města Rafáh, které leží v jižním cípu Pásma Gazy, zachycují zničené domy po izraelském bombardování.
Izraelský bezpilotní letoun na jihozápadě Sýrie zabil tři členy libanonského radikálního hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu. Jednou z obětí je nejspíš Hasan Alí Dakdúk, dospělý syn člena Hizballáhu Alího Músy Dakdúka, který vede vojenské operace hnutí v jižní Sýrii. Spolu se třemi bojovníky zemřel i civilista, který je doprovázel.
S odkazem na izraelskou veřejnoprávní televizi Kan o tom dnes informoval deník The Times of Israel (ToI). Podobné informace není bezprostředně možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Izraelská letadla dál bombardují Pásmo Gazy, uvedla dnes dopoledne agentura AP. Obyvatelé severu této oblasti podle ní hlásí obnovení palby z izraelských tanků. Prudké boje mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás pokračují také na jihu Pásma Gazy, píše web BBC.
Hlavním cílem izraelské ofenzivy posledních dní je město Chán Júnis, kde se podle Izraelců ukrývá člen vedení Hamásu Jahjá Sinvár. Tomu Izrael přičítá zosnování brutálního útoku na jih Izraele 7. října.
I nadále pokračuje izraelské ostřelování Pásma Gazy, požár propukl v Chán Júnisu.
Letadla izraelských ozbrojených sil v noci na dnešek zasáhla několik cílů Hizballáhu v Libanonu. Mezi zasaženými cíli bylo několik operačních středisek hnutí podporovaného Íránem, uvedla dnes na síti X izraelská armáda.
Opačným směrem z Libanonu na Izrael letělo několik střel, izraelská armáda na to reagovala ostřelováním zdroje palby. Tel Aviv neinformoval o žádných obětech.
Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás požaduje okamžité ukončení bojů v Pásmu Gazy a svolání mezinárodní mírové konference, která by pomohla najít trvalé politické řešení a cestu k vytvoření palestinského státu. Abbás to řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters.
Podle Abbáse konflikt mezi Izraelem a Palestinci dosáhl takového stadia, že jsou potřeba mezinárodní konference a záruky světových mocností. „Jsem pro nenásilný odpor. Jsem pro jednání,“ uvedl osmaosmdesátiletý politik, jehož cílem je vytvoření suverénního palestinského státu na Západním břehu, v Gaze a východním Jeruzalémě.
K nepřijetí rezoluce o příměří kvůli vetu USA se vyjádřil Hamás tak, že počínání Spojených států označil za neetické a nehumánní. Je podle něj „přímou účastí na zabíjení našich lidí, páchání dalších masakrů a etnických čistek“.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
