„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Matku a dceru, které propustilo hnutí Hamás, na základně čekají jejich rodinní příslušníci, převzal je Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) na hranicích Izraele a Gazy a jsou tedy už na izraelském území. „Nesmírně se nám ulevilo, že se po dvou týdnech agónie mohou znovu shledat se svými rodinami,“ uvedla organizace.

Explozi v nemocnici v Pásmu Gazy nezpůsobila izraelská, ale pravděpodobně chybně odpálená palestinská raketa, uvedla francouzská vojenská rozvědka.

Turecko uvedlo, že jeho ministr zahraničí Hakan Fidan tento týden jednal s představiteli palestinského hnutí Hamás o osvobození unesených lidí, podle ministra ale nejsou zatím žádné konkrétní výsledky. Turecké organizace také vyslaly humanitární pomoc do Pásma Gazy, která je však zablokovaná na egyptské straně hranice.

Fidan podle agentury Reuters kritizoval středeční návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena v Izraeli. „Samozřejmě, že návštěvu Bidena za takových okolností a do jisté míry z pozice schvalování ničení v Gaze si historie poznamenala,“ uvedl šéf turecké diplomacie. „Mnohé to nepřekvapí, ale vytváří to dojem, který může pro Ameriku vyústit jakkoliv,“ dodal.

Postoje ke konfliktu Izraele a palestinského radikálního hnutí Hamás se projevují na chování a regulaci technologických společností. Google a Intel odřekly účast na listopadové konferenci Web Summit, protože její šéf kritizoval západní podporu Izraele. Skupina amerických republikánských senátů se zajímá o to, jak obsah o konfliktu moderují společnosti Meta Platforms, Google, TikTok a X.

„Válečné zločiny jsou válečné zločiny, i když je spáchají spojenci,“ řekl o izraelské reakci na útoky Hamásu šéf konference Web Summit Paddy Cosgrave. Později se omluvil za načasování a způsob, jak se k věci postavil.

Biden a špičky EU se postavili za Izrael a slíbili další podporu Ukrajině, průlom ve vleklých obchodních sporech summit ve Washingtonu nepřinesl.

„Jsem přešťastný, že dvojice se brzy vrátí ke své rodině, která se ohromně strachovala. Na návratu amerických občanů vzatých jako rukojmí Hamásem jsme pracovali nepřetržitě. Děkuji vládám Kataru a Izraele za jejich spolupráci,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Biden podle Reuters potvrdil, že Hamás z Pásma Gazy propustil dvě Američanky, za podíl na jednáních poděkoval katarské diplomacii a Izraeli.

Izrael i hnutí Hamás při současných bojích porušují mezinárodní právo, uvedla Amnesty International. Vyzvala k zastavení útoků na civilisty.

Hnutí Hamás z Pásma Gazy propustilo dvě americká rukojmí - matku s dcerou, které drželo od krvavého útoku na Izrael 7. října. Propuštěnými jsou podle serveru Times of Israel (ToI) Judith Raananová a její 18letá dcera Natalie původem z Evanstonu nedaleko Chicaga v Illinois. Do Izraele přijely oslavit 85. narozeniny svého příbuzného a židovský svátek Simchat Tóra. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.

Vlády USA a Evropy vyvíjejí tlak na Izrael, aby odložil svou pozemní invazi do Gazy, aby byl získán čas na tajná jednání probíhající přes Katar s cílem dostat nazpět rukojmí zadržené Hamásem, uvádí Bloomberg s odkazem na zdroje.

„Za těmito zdmi máme dva miliony lidí, kteří nesmírně trpí,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres na tiskové konferenci o egyptské straně hraničního přechodu Rafáh. „Pro tolik lidí v Gaze potřebujeme, aby se pohnuli, aby se co nejrychleji přesunuli na druhou stranu této zdi.“ 

Podle OSN v současnosti na hraničním přechodu Rafáh čeká 219 kamionů.

Izraelské útoky na Pásmo Gazy hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost, uvedl turecký prezident a vyzval Izrael k zastavení úderů na Gazu.

Hnutí Hamás v reakci na katarská vyjednávání propustilo dvě americká rukojmí, matku s dcerou, která drželo v Pásmu Gazy, píše Reuters.

Britský premiér Rishi Sunak dnes při setkání s vůdcem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je potřeba, aby byl povolen příjezd humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se předseda britské vlády v Káhiře setkal i s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Všichni tři se shodli, že je nutné, aby Izrael i radikální palestinské hnutí Hamás přijaly opatření na ochranu civilistů.

„Premiér vyjádřil hlubokou soustrast nad ztrátami na životech civilistů v Pásmu Gazy. Vedoucí představitelé se shodli na tom, že je potřeba, aby všechny strany přijaly opatření na ochranu civilistů,“ uvedl Sunakův úřad v prohlášení po jednání britského premiéra s Abbásem.

Sunak se v Egyptě setkal s Abbásem i Sísím. Shodli se, že Izrael i Hamás musí přijmout opatření na ochranu civilistů, píše agentura Reuters.

Izrael do 7. října umožňoval omezenému počtu Palestinců vstup do země za prací. „Izrael se nebude podílet na řešení, pokud jde o poskytnutí práce (Gazanům). Přestřihli jsme pupeční šňůru,“ řekl listu The Financial Times (FT) nejmenovaný izraelský představitel. Dodal, že přechody z Pásma Gazy do Izraele, které fungovaly před válkou, nebudou znovu otevřeny, a dodal: „S tím je konec.“

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes požádala Kongres o uvolnění více než 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu Kč) na naléhavé problémy včetně vyzbrojování Ukrajiny a Izraele. Žádost zahrnuje 61,4 miliardy dolarů na pokračování vojenské a ekonomické podpory Kyjeva, 10,6 miliardy na zbraně pro Izrael a devět miliard na humanitární pomoc v Izraeli, Pásmu Gazy i na Ukrajině.

Izraelský ministr zemědělství Avi Dichter naznačil, jakým směrem se vyvíjí uvažování vlády, pokud jde o odstřižení se od Pásma Gazy po válce. Ve čtvrtek prohlásil, že Izrael po skončení konfliktu prosadí v tomto palestinském území nárazníkové pásmo, které zabrání jeho obyvatelům přiblížit se k hranicím.

Rodiny rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy dnes před Telavivským muzeem umění v centru města prostřely stůl se 203 volnými židlemi, píše web stanice BBC. Jde o připomínku prázdných židlí v izraelských domácnostech, kde rodiny usedají k večeři v předvečer svátku šabat. Stejnou pietní instalaci připravila židovská komunita v Římě.

V Jordánsku, Egyptě či Iráku dnes opět protestovaly desítky tisíc lidí proti izraelskému bombardování Pásma Gazy, informovala agentura AFP.

Libanonský národní dopravce oznámil, že omezuje více než polovinu svých letů, protože napětí na hranici s Izraelem přimělo další západní země k varováním před cestami do země.

V pátek Mohammad El-Hout, předseda představenstva společnosti Middle East Airlines (MEA), uvedl, že od příštího týdne bude v provozu pouze osm z 22 letadel společnosti a zbytek flotily bude přesunut na jiná letiště.

Americký prezident Joe Biden požádá Kongres o 60 miliard dolarů pro Ukrajinu a 14 miliard dolarů pro Izrael, řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený s jeho plánem. Žádost bude rovněž zahrnovat 10 miliard dolarů na humanitární pomoc, 14 miliard dolarů na zabezpečení hranic a 7 miliard dolarů pro indo-pacifický region, uvedl zdroj.

Britská vláda uvedla, že účastníci propalestinských pochodů, které se mají konat o víkendu po celém Spojeném království, mají právo protestovat, ale měli by mít na paměti „strach a úzkost, které pociťuje mnoho rodin v této zemi“.

Komentář mluvčího Rishiho Sunaka je jemným posunem v tónu vlády oproti minulému týdnu, kdy ministr zahraničí James Cleverly uvedl, že po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října by byla na místě „pauza“.

Omezený počet novinářů v Pásmu Gazy se snaží informovat o válce Hamásu s Izraelem a zároveň čelí stejným problémům jako palestinské obyvatelstvo v této izolované oblasti - přemýšlí, kde bydlet, kde sehnat jídlo a vodu a jak se udržet v bezpečí. Vývoj po úterním výbuchu, který usmrtil stovky lidí v nemocnici v Gaze, je posledním příkladem toho, jak tato realita brání světu udělat si úplný a objektivní obrázek o tom, co se děje s palestinským obyvatelstvem v Gaze. Napsala to dnes agentura AP.

Od 7. října, kdy radikální palestinské hnutí Hamás uskutečnilo svůj brutální vpád do jižního Izraele, nemohou do Pásma Gazy vstupovat novináři zvenčí. Jediný vstupní bod pro novináře, izraelský přechod Erez, byl při útoku Hamásu napaden a zůstává uzavřený. V Gaze zůstala trvale přítomna a ponechala si své redakce jen hrstka zpravodajských organizací, jako je AP, Reuters, AFP, Al-Džazíra a BBC. Ostatním pomáhá síť externistů.

Německá ministryně vnitra uvedla, že příznivci Hamásu by měli být ze země pokud možno deportováni, a dodala, že úřady budou bedlivě sledovat potenciální islamistické útočníky. „Pokud budeme moci příznivce Hamásu deportovat, musíme to udělat,“ řekla Nancy Faeserová novinářům po jednání s představiteli Spolkového kriminálního úřadu.

Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta. Podle něj bude mít válečná operace, která byla zahájena po smrtícím útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, celkem tři fáze.

První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry. Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.

Obrazem: Demonstrace na podporu Palestinců v Jordánsku

Zbrojařská společnost STV Group brzy dodá do Izraele 3000 plátů do balistických vest. Česká ministerstva již udělila licenci na jejich vývoz. Po návštěvě výrobního podniku firmy v Poličce to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

České ministerstvo obrany o tuto pomoc požádala izraelská vládní agentura SIBAT. Podle ministryně to nemusí být poslední česká pomoc Izraeli. Další možností by podle ní bylo vyslání vojenské polní nemocnice. „Napsali nám své prosby na dodávku některého materiálu, který momentálně zjišťujeme, jestli můžeme poslat,“ uvedla Černochová.

Sociálními sítěmi se šíří další video ukazující následky izraelského útoku na pravoslavný kostel v Gaze.

Rusko vyzývá své občany, aby se zdrželi cest do Izraele, na palestinská území, do Libanonu a Jordánska, uvedlo v pátek ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách.

Ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi. V případě další eskalace není možné zaručit fungování letiště v Bejrútu, uvedlo.

Obrazem: Palestinští muslimové pořádají páteční modlitby před jeruzalémským Starým městem.

Lídři států Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) dnes na svém prvním summitu, který se koná v Rijádu, vyzvali k příměří v izraelsko-palestinském konfliktu a otevření humanitárního koridoru do palestinského Pásma Gazy.

Summit dnes zahájil saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který v úvodním projevu znovu odsoudil izraelské bombardování palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Muhammad bin Salmán, který je faktickým lídrem Saúdské Arábie, také uvedl, že jeho země požaduje „spravedlivé řešení“ dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu, a to vytvořením palestinského státu.

Odpovědnost za události v pásmu Gazy ponesou také USA, uvedlo prý íránské ministerstvo zahraničí.

Bidenova administrativa omylem odhalila totožnost několika členů komanda Delta Force, kteří pomáhají Izraeli při záchraně rukojmích, píše server Sky News. Na oficiálním Instagramu Bílého domu byla zveřejněna fotografie, na níž si Biden v přítomnosti dalších vojáků potřásá rukou s jedním z nich. Tváře vojáků původně nebyly rozmazané. Příspěvek byl smazán až o hodinu později, kdy si jej již prohlédly statisíce lidí.

Většina z přibližně 200 lidí unesených v Izraeli Hamásem a převezených do pásma Gazy je stále naživu, uvedla v pátek izraelská armáda.

„Většina rukojmích je naživu. Byla zde také mrtvá těla, která byla převezena ... do pásma Gazy,“ uvádí se v prohlášení armády. Armáda uvedla, že více než 20 rukojmích byly děti, zatímco 10 až 20 jich bylo starších 60 let.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA oznámila, že v Gaze byli zabiti další dva její zaměstnanci. Od začátku konfliktu jich v oblasti zemřelo celkem 16.

Izraelský letecký útok v pátek zasáhl tři bojovníky Hizballáhu poblíž libanonských hranic, uvedla izraelská armáda. „V oblasti hranice s Libanonem byli identifikováni tři teroristé Hizballáhu. Letadla Izraelských obranných sil na teroristy udeřila,“ uvedla. „Kromě toho před malou chvílí zahájili odstřelovači IDF palbu směrem k ozbrojencům, kteří operovali v oblasti hranice s Libanonem.“

Seznam hostů očekávaných na sobotním mírovém summitu v Káhiře o válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás se stále rozrůstá. Účast dnes potvrdil vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a řada vysoce postavených představitelů evropských i arabských zemí. Za Evropskou unii přijede do Egypta předseda Evropské rady Charles Michel a šéf diplomacie Josep Borrell, uvedly agentury DPA a Reuters s odkazem na diplomatické zdroje jednotlivých zemí.

Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval k přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, vyzval k okamžité humanitární pomoci, informuje AFP. 

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Informoval o tom dnes deník Haarec s odvoláním na palestinské úřady v Gaze. Dalších více než 13 000 lidí bylo při ostřelování pásma zraněno.

„Všichni ve Světové zdravotnické organizaci (WHO) jsme šokováni, zděšeni a zarmouceni konfliktem v Izraeli a Gaze. Nadále žádáme o přístup k dodávkám životně důležitých zásob a doufáme, že přechod Rafáh bude dnes otevřen. Další zpoždění totiž povedou k dalšímu utrpení a úmrtím,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Nizozemsko, Dánsko a Norsko vydaly pro své občany varování před cestami do Libanonu kvůli bezpečnostní situaci u hranic s Izraelem. Lidé, kteří jsou stále v zemi, by ji měli co nejrychleji opustit, vyzvaly úřady těchto evropských zemí podle agentury Reuters. Podobné varování vydala ve čtvrtek i Kanada.

Další státy se tak přidávají k USA, Británii, Německu či Francii, které kvůli vzájemnému ostřelování izraelské armády a libanonského hnutí Hizballáh doporučily tento týden svým občanům opustit Libanon. Rovněž české ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům v Libanonu, aby zvážili opuštění země.

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) ve čtvrtek oznámilo, že občané z Izraele, kteří splňují podmínky, mohou nyní cestovat do Spojených států až na 90 dní bez víza. Původně mělo toto opatření platit až od 30. listopadu.

Izraelská armáda dnes oznámila, že od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října zadržela na Západním břehu Jordánu 584 hledaných Palestinců, z nichž 375 bylo podle ní spřízněných s Hamásem. Jen dnes v noci na tomto území, které Izrael okupuje od roku 1967, zadržela armáda 47 členů Hamásu.

Toto hnutí dnes uvedlo, že při čtvrteční razii izraelské armády v palestinském uprchlickém táboře Núr Šams na Západním břehu zemřelo 13 lidí, včetně pěti dětí. Izrael v noci na dnešek opět ostřeloval také Pásmo Gazy, kde zasáhl podle armády více než sto cílů spojených s Hamásem. 

Obrazem: Pravoslavný kostel svatého Porfyria poškozený izraelským úderem ve městě Gaza.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že evakuace severoizraelského města Kirjat Šmona není povinná. Původně bylo obyvatelům nařízeno opustit své domovy, uvedlo izraelské ministerstvo obrany ve svém prohlášení.

Nedostatek paliva, vody a elektřiny způsobuje, že nemocnice v Gaze „fungují komplikovaně“ a v některých případech jsou „mimo provoz“, uvedl v pátek jeden z představitelů humanitární organizace CARE.

Nedostatek pohonných hmot způsobuje, že se obyvatelé Gazy uchylují k používání kontaminované vody, většina vody není pitná. K jejímu zpracování jsou zpravidla zapotřebí úpravny, které vyžadují pohonné hmoty, uvedl v pátečním rozhovoru pro CNN ředitel CARE pro Západní břeh Jordánu a Gazu Hiba Tibi.

Palestinský vůdce Mahmúd Abbás odmítl telefonický rozhovor s americkým prezidentem Bidenem během jeho návštěvy Izraele 18. října, informoval rozhlas Kan Radio s odvoláním na své zdroje.

Úřad OSN pro humanitární otázky vede pokročilá jednání se všemi stranami konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás o zajištění humanitární pomoci do Gazy v nejbližší době, přičemž první dodávky pomoci zřejmě dorazí nejdříve v sobotu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího úřadu.

„Vedeme důkladná a pokročilá jednání se všemi příslušnými stranami, abychom zajistili, že humanitární operace do (Pásma) Gazy začne co nejdříve a za správných podmínek,“ řekl Jens Laerke, mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Militantní křídlo Hamásu údajně oznámilo raketový útok na izraelské město Sderot.

Izraelská vláda schválila opatření, které jí umožní dočasně zakázat působení zahraničních médií v zemi v době nouzového stavu, pokud se bude domnívat, že sdělovací prostředek poškozuje národní bezpečnost. Informovaly o tom dnes servery The Times of Israel (ToI) a Ynet. Opatření inicioval ministr komunikací Šlomo Karhi kvůli katarské televizi Al-Džazíra.

Karhi o víkendu obvinil Al-Džazíru, že svým zpravodajstvím podporuje palestinské hnutí Hamás, s nímž od 7. října Izrael vede válku kvůli rozsáhlému a brutálnímu útoku Hamásu na Izrael. „Izrael je ve válce na zemi, ve vzduchu i na moři a také na veřejné diplomatické frontě. Nedovolíme v žádném případě vysílání, které poškozuje bezpečnost státu... Vysílání a zprávy Al-Džazíry jsou podněcováním proti Izraeli, pomáhají Hamásu-ISIS (teroristická organizace Islámský stát, pozn. ČTK) a teroristickým organizacím s jejich propagandou a podporují násilí proti Izraeli,“ řekl ministr Karhi.

Obrazem: Následky izraelského útoku na uprchlický tábor Nur Shams na Západním břehu.

Nizozemská vláda doporučila svým občanům, aby necestovali do Libanonu, a vyzvala ty, kteří se v zemi stále nacházejí, aby „Libanon co nejdříve opustili“, čímž se připojila k dalším evropským zemím, které vydaly podobné doporučení pro své občany.

„V důsledku nepředvídatelného vývoje mezi Izraelem a palestinskými územími je v Libanonu zvýšené napětí,“ uvedla vláda v prohlášení.

Egypt odstranil betonové zátarasy u hranic s Gazou, řekl v pátek agentuře AFP egyptský bezpečnostní zdroj, což vzbudilo naději, že by k Palestincům uvězněným v Gaze mohla brzy začít proudit potřebná pomoc.

Izrael odmítl otevřít své hranice s Gazou, ale Joe Biden zprostředkoval dohodu, která umožnila přísun pomoci přes přechod Rafáh s Egyptem. Jde o jedinou cestu na území, které není pod kontrolou Izraelců. 

Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Pro pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, o které se stále více spekuluje, se v průzkumu vyslovilo 65 procent dotazovaných, 21 procent ji nepodporuje.

Mluvčí Hamásu Hasan Júsuf byl podle izraelských úřadů zatčen ve čtvrtek při raziích, které Izrael provedl na Západním břehu Jordánu.

Yousef byl zatčen „pro podezření z jednání jménem Hamásu“, uvedla v pátek izraelská bezpečnostní agentura Šin Bet pro CNN. Júsef je přední palestinskou politickou osobností, působí jako oficiální mluvčí Hamásu na Západním břehu Jordánu a je členem palestinské zákonodárné rady.

Karlovarský kraj i přes válečný konflikt v Izraeli dál počítá s izraelskými turisty, kteří patří mezi významnou klientelu západočeských lázní. Hejtmanství proto na příští rok plánuje zavést pravidelnou leteckou linku do Tel Avivu. Zájem o tuto linku potvrdil izraelský operátor, řekl ČTK hejtman kraje Petr Kulhánek (za STAN).

„Po posledním jednání s operátorem připravované linky máme informaci, že přípravy ohroženy nejsou. Pokud by se z toho stávajícího konfliktu nestal nějaký globálnější konflikt na Blízkém východě a došlo by ke zklidnění situace, tak na příští jarní a letní letovou sezonu by měl být potvrzen pravidelný let do Tel Avivu,“ řekl Kulhánek.

Obrazem: Řada Palestinců našla úkryt ve stanovém táboře v Khan Younis na jihu Pásma Gazy, který provozuje OSN.

Federace židovských obcí v ČR se dnes připojila ke sbírkám na pomoc Izraeli po útoku ozbrojenců palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Češi už podle informací ČTK dali na pomoc nejméně asi dva miliony korun v různých sbírkách.

Organizují je například Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), Hana Frištenská z Nadačního fondu Obětem holocaustu a hudebnice Zuzana Wirthová na platformě Znesnáze21 nebo Židovský národní fond. 

Britský premiér Rishi Sunak uvedl, že jeho vláda jedná s partnery v regionu, aby zajistila návrat rukojmích. Argentinský prezident Alberto Fernández uvedl, že jeho vláda jedná s izraelskými zpravodajskými službami o nalezení argentinských rukojmích.

Německo zahájilo vyšetřování členů Hamásu pro podezření z vraždy, zabití a braní rukojmích. Podle německých zákonů jsou státní zástupci povinni vyšetřovat podezření z trestných činů v zahraničí, pokud se týkají německých občanů.

Reportérka deníku Bild Antonia Yamin uvedla, že židé se po útoku Hamásu na Izrael necítí v Berlíně bezpečně. „Pokud mám být upřímná, v Berlíně nejsou žádné muslimské obchody, které by se musely bát židů, kteří by přišli a všechno rozbili kvůli tomu, že dvanáct dní zpátky došlo k hroznému masakru na našich lidech. Necítíme se bezpečně,“ prohlásila.

Po střetech na Západním břehu Jordánu zemřelo pět dětí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při střetech s izraelskými silami v uprchlickém táboře Nur Šams na Západním břehu Jordánu zabito celkem třináct lidí, uvedl The Guardian. 

Karlovarský kraj i přes konflikt v Izraeli dál počítá s izraelskými turisty, kteří patří mezi významnou klientelu lázní. Na příští rok proto plánuje zavést leteckou linku do Tel Avivu.

Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V televizním projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války.

Dnes se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.

Západní část Gazy celou noc čelila náletům, uvádí Al-Džazíra. Lidé se ukrývají na dvorech patřících k nemocnicím či ve školách, které provozuje Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), uvedla podle svých zdrojů Al-Džazíra.

Nejnovější fotografie ukazují škody v Pásmu Gazy. 

Snímky ukazují izraelské tanky a další vojenskou techniku u hranic s Pásmem Gazy na jihu země. 

Izraelské obranné síly zveřejnily na X aktualizovanou zprávu, kde píšou: „V noci stíhačky zaútočily na více než sto operačních cílů teroristických organizací v pásmu Gazy. Zničily tunelové šachty, muniční sklady a desítky operačních velitelství. Během útoků IDF a Šin bet zlikvidovaly teroristu, který byl v námořních silách teroristické organizace Hamás a podílel se na vražedných teroristických operacích v pásmu Gazy.“

Írán vyzval muslimské země, aby uvalily ropné embargo na Izrael. Židovský stát by však v takovém případě měl na celosvětovém trhu dostatek možností, jak takové opatření překonat, napsala agentura Bloomberg. Dopad kroku by závisel na tom, jak by se k embargu postavily Kazachstán a Ázerbájdžán. Palčivějším problémem ohledně dovozu ropy je stav přístavů během konfliktu.

Britský premiér Rishi Sunak dnes poletí do Egypta, kde bude s tamními protějšky jednat o situaci v Izraeli a Gaze. Sunak bude zdůrazňovat "nutnost vyhnout se regionální eskalaci a zabránit dalším zbytečným ztrátám na životech civilistů", uvedl jeho rezort. Sunak ve čtvrtek navštívil Jeruzalém, aby vyjádřil Izraeli podporu.

Vysídlené palestinské děti ve stanovém městečku v Chán Júnisu. Utekly z Gazy. 

Takhle lidé v Gaze po bombardování z Izraele hledali přeživší. 

Izraelské ministerstvo obrany oznámilo evakuaci obyvatel z města Kirjat Šmona u hranic s Libanonem. Žije tam 20 tisíc lidí. Může to souviset s tím, že od 7. října a útoku Hamásu na Izrael se zvýšila přeshraniční palba. Informovala o tom agentura Reuters.

Dnes bude přes egyptský hraniční přechod Rafáh dopraveno do Pásma Gazy prvních 20 kamionů s humanitární pomocí.

Na těchto snímcích jsou škody po útocích na jihoizraelský kibuc Nir Oz.

Včera opět probíhaly propalestinské demonstrace. Tyto fotografie zachytily protesty v kanadském Vancouveru. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Palestinské islamistické hnutí Hamás uvedlo, že Izrael zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané. Podle Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne, úder způsobil rozsáhlé škody a vyžádal si mnoho obětí. Agentura Reuters píše, že zasažení kostela nebyla schopna nezávisle ověřit. Izrael incident nekomentoval. Zpravodajský web BBC naopak píše, že se mu podařilo ověřit snímek zachycující poškození kostela. Podle televize Al-Džazíra při zásahu zahynulo osm lidí, včetně žen a dětí.

Kostel řecké pravoslavné církve z 12. století se nachází ve čtvrti Zajtún v Gaze. Podle palestinské agentury WAFA je možné, že počet obětí ještě poroste. Řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát uvedl, že útok na kostel „představuje válečný zločin“.