„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od úterního rána.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková potvrdila, že mezi propuštěnými byli dva němečtí teenageři. 

Propuštění rukojmí se v Izraeli podrobí lékařskému vyšetření a poté se budou moci setkat se svými rodinami, uvedla izraelská armáda. 

Dojemné setkání propuštěných rukojmí s rodinami.

Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že v poslední skupině 11 propuštěných rukojmí jsou tři francouzští občané. „Tři naši mladí krajané jsou součástí skupiny dnes propuštěných rukojmích,“ řekl na X. „S tímto oznámením jsem nesmírně spokojený.“

Šéf americké diplomacie Anthony Blinken tento týden znovu navštíví Izrael, uvádí Reuters. Plánuje i další zastávky na Blízkém východě. Půjde o jeho třetí návštěvu od začátku války.

Snímky některých z poslední skupiny propustěných rukojmí.

„Byly jí odepřeny životně důležité léky. Červený kříž ji nenavštívil,“ upřesnil mluvčí izraelské nemocnice Daniel Hagari stav Avrahamové. Zástupce správce nemocnice Soroka ve městě Beer Ševa potvrdil, že její stav zůstává kritický a je na jednotce intenzivní péče ventilována a pod sedativy.

Podle Fóra rukojmích a rodin pohřešovaných osob poslední skupinu 11 propuštěných izraelských rukojmích tvoří: Sharon Aloniová Cuniová (34) a její dcery Emma a Juli (obě tříleté); bratři Yagil (12) a Yaakov Yaacbvovi (16); sourozenci Sahar (16) a Erez Kalderonovi (12); Eitan Yahalomi (12); Karina Engelová-Bartová (52) a její děti Mika (18) a Juval Engelovi (11). Tito unesení jsou všichni z kibucu Nir Oz.

Očekává se, že výměnou za 11 izraelských rukojmích Izrael dnes propustí zhruba tři desítky palestinských vězňů. Kromě toho se Hamás podle egyptských médií chystá propustit také šest dalších thajských občanů.

Palestinský zdroj agentury Reuters informoval, že dnes večer začal Hamás předávat další izraelská rukojmí pracovníkům Červeného kříže.

Mluvčí izraelské armády (IDF) Daniel Hagari dnes večer na tiskové konferenci promluvil o stavu jedné z propuštěných rukojmí. Konkrétně šlo o čtyřiaosmdesátiletou Almu Avrahamovou, kterou Hamás včera propustil, žena je v kritickém stavu.

Izrael bude silnější a bude bojovat s Hamasem v celém Pásmu Gazy, až skončí příměří, řekl ministr obrany Joav Gallant v projevu k izraelským vojákům.

Hamás vpodvečer uvedl, že obdržel seznam palestinských vězňů, kteří budou ještě dnes propuštěni. Jde podle něj o tři ženy a 30 nezletilých.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že dnes nebyli schopni dodat žádnou humanitární pomoc do severní Gazy. Dodávka pomoci do celé Gazy je jednou z klíčových podmínek dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.

„Od začátku příměří až do včerejška posádky PRCS úspěšně dodaly přibližně 150 nákladních vozů s humanitární pomocí do města Gaza a jeho severní oblasti,“ stojí v prohlášení. „Bohužel dnes naše týmy nemohly dodat žádnou pomoc do severního pásma Gazy.“ Červený půlměsíc nepodal žádné vysvětlení, proč nebyla pomoc dodána.

Netanjahu s Muskem, oba v neprůstřelných vestách, navštívili dnes kibuc Kfar Aza. Musk si podle Ynetu natáčel zničený kibuc na mobilní telefon. Z kibucu odjeli oba do izraelského parlamentu a odpoledne se Musk setkal s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Jeruzalémě.

Herzog podle severu The Times of Israel (ToI) řekl, že platforma X je plná antisemitských příspěvků a že Musk v jejich potírání může sehrát „obrovskou roli“. „Viděl jste, jak zlo může nahradit všechno, viděl jste dnes ráno, co může způsobit nenávist,“ řekl Muskovi prezident. Musk podotkl, že dnešní den pro něj byl „emocionálně obtížný“ a že kromě míst, kde docházelo k vraždám „viděl video, na němž se vrazi radovali“. „Tito lidé jsou odmalička krmeni propagandou. Je pozoruhodné, čeho jsou lidé schopni, když jsou odmalička krmeni lžemi,“ řekl.

Bílý dům potvrdil, že se Izrael a Hamás dohodly na prodloužení příměří v Gaze o další dva dny. USA neposkytly žádné další podrobnosti.

Mluvčí šéfa OSN řekl, že chtějí, aby se příměří mezi Izraelem a Hamásem změnilo v úplné humanitární příměří. „Humanitární katastrofa v Gaze je den ode dne horší,“ řekl jménem Antonia Guterrese Stephane Dujarric. „Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vyústit v úplné humanitární příměří ve prospěch lidu Gazy, Izraele a širšího regionu.“

Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.

Banka dále podle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu čtvrtý měsíc za sebou beze změny na 4,75 procenta, tedy na nejvyšší úrovni od roku 2006. Zástupci banky se v kontextu nynějšího konfliktu soustředí na udržení finanční stability. Guvernér centrální banky Amir Jaron uvedl, že snižování sazeb nemá vzhledem k nejistotě v ekonomice smysl. „Válka má významné ekonomické dopady, a to jak na reálnou ekonomickou aktivitu, tak na finanční trhy,“ uvedla banka v prohlášení. „Panuje velká nejistota ohledně toho, jak dlouho a s jakou intenzitou bude válka trvat,“ dodala.

Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás se dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvedl, že rodiny těch rukojmích, které dnes Hamás propustil, byly informovány. Stalo se tak poté, co byl Izrael nespokojen se seznamem jmen poskytnutých Hamásem – údajně se bránil skutečnosti, že by rozdělil rodiny. Prohlášení neuvedlo, kolik přesně rukojmích bude propuštěno.

Během čtyřdenního příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, které má vypršet v úterý ráno a o jehož prodloužení se jedná, umožnil Izrael také vjezd několika stovkám kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Část z nich se dostala i na bombardováním zpustošený sever oblasti. Dodávky pomoci jsou ale podle humanitárních organizací stále nedostatečné a podle serveru BBC nezahrnují teplé oblečení. V Pásmu Gazy se ale zhoršuje počasí, prší a hlavně v noci je zima a statisíce Palestinců, včetně mnoha dětí, tam žijí jen v provizorních přístřešcích.

„Hovořil jsme s lidmi, kteří se snaží v troskách domů najít staré deky a cokoli, čím by mohli zahřát děti. Mnozí se vrací do bombardováním zničených domovů hledat své oblečení,“ popsal BBC reportér z města Chán Júnis na jihu oblasti. Podle něj je tam nyní deštivo a chladno a lidé v táborech nemají matrace ani deky. „Obchody jsou prázdné, ale mnozí lidé stejně nemají peníze, aby si přikrývky či další věci koupili,“ dodal.

Německo poskytne finanční podporu na obnovu izraelské obce zničené při říjnovém útoku radikálního hnutí Hamás, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který je na návštěvě Izraele. Steinmeier během prohlídky kibucu Beeri, jednoho ze symbolů masakru ze 7. října, po boku izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga oznámil, že Bundestag poskytne z jeho iniciativy v příštím roce na tuto lokalitu sedm milionů eur. Informovala o tom agentura DPA.

Z této částky bude financována rekonstrukce kulturního centra a střediska pro setkávání seniorů v Beeri. Do rekonstrukce by se podle německého prezidenta měli zapojit i mladí lidé z Německa, například učni v řemeslných oborech, píše DPA. „Není snadné nalézt slova, která by vyjádřila to, co jsme slyšeli od lidí, kteří vědí, od lidí, kteří byli 7. října svědky těchto skutků, vražd, zabíjení a násilí Hamásu. V těchto dnech smutku, dnech, kdy myslíme na oběti, ovšem myslíme také na budoucnost,“ řekl Steinmeier podle deníku Haarec. Dodal, že hodlá být oficiálním partnerem projektu.

Zápřah na malém letišti El Aríš na východě Egypta. Sem přilétá množství humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, která se tu překládá na kamiony a putuje k nedalekému hraničnímu přechodu Rafah. Kapacita bezpečnostních prohlídek na přechodu však neodpovídá ani potřebám Palestinců, ani dostupnému objemu pomoci.

Generální tajemním OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval k zavedení trvalého příměří, podle něj je nyní v Pásmu Gaza „humanitární katastrofa“.

Egypt a Katar se blíží ke zprostředkování prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dva dny, píše agentura Reuters s odkazem na egyptské úřady.

Izrael, palestinské hnutí Hamás a Spojené státy se nyní za zprostředkování Kataru snaží vyřešit neshody ohledně seznamu rukojmích, které by dnes - v poslední den čtyřdenního klidu zbraní - měla palestinská skupina propustit z Pásma Gazy, píše zpravodajský web CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele.

Neshody podle CNN panují například kvůli tomu, že na dnešním seznamu rukojmích k propuštění nejsou matky, přestože by podle dohody měly být propouštěny společně se svými dětmi. Web v této souvislosti píše, že Hamás tuto část dohody porušil už v sobotu, když propustil jednoho rukojmího bez matky.

Propuštěny by dnes podle zdrojů, na které se odvolává CNN, měly být také dvě Američanky, avšak jejich osvobození je v tuto chvíli nejisté. „V tuto chvíli prostě nevíme,“ řekl CNN bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmích, kteří se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás dostali po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Haarec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že někteří rukojmí v posledních dvou týdnech už neměli skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli rukojmí podle deníku Haarec i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Z kibucu Kfar Aza odjeli americký miliardář a podnikatel Elon Musk s premiérem Benjaminem Netanjahuem do izraelského parlamentu. Už ráno izraelské ministerstvo komunikací oznámilo, že se s Muskem dohodlo, že jeho síť Starlink nebude aktivována v Izraeli ani v Pásmu Gazy bez souhlasu izraelské vlády. Minulý měsíc totiž Musk prohlásil, že pomůže s obnovením spojení v Pásmu Gazy, které tam bylo v důsledku bojů několikrát přerušeno, aby umožnil koordinaci humanitární pomoci a záchrany civilistů.

„Vyzývám k prodloužení přestávky, přineslo by to další úlevu obyvatelům Pásma Gazy a také propuštění dalších rukojmí,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před jednáním ministrů zahraničí aliance, které začíná v úterý.

Bilance mrtvých spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás svědčí podle odborníků o intenzivnějším zabíjení civilistů, než jakého se dopouštěly západní síly v nejhorších fázích nedávných válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, uvádí v nové analýze deník The New York Times (NYT). Odborníci na moderní konflikty podle něj vyjadřují údiv nejen nad počtem zabitých, který hlásí úřady v Pásmu Gazy, ale i nad izraelským využíváním velmi silných bomb v hustě zastavěných oblastech.

Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15.000 lidí, včetně zhruba 10.000 žen a dětí. NYT pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12.400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project.

Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzal nejbohatšího muže světa Elona Muska do kibucu Kfar Aza, zmasakrovaného teroristy Hamásu 7. října. 

„Činy hovoří hlasitěji než slova,“ uvedl Musk bez podrobností na sociální síti X, kterou koupil – a na které nedávno způsobil velkou kontroverzi, když souhlasně komentoval rasistický příspěvek viníci Židy z podněcování nenávisti bělochů. Síť poté přišla o významné inzerenty.

„Palestinský stát v Gaze, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě je nejlepší a jedinou zárukou bezpečnosti pro Izrael v dlouhodobém horizontu,“ řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell na jednání ministrů zahraničí a dalších zástupců čtyř desítek zemí Unie pro Středomoří v Barceloně.

Na síti X rovněž napsal, že je zděšen tím, jak izraelská vláda i uprostřed války uvažuje o tom, že bude dál vyčleňovat peníze na rozvoj židovských osad na palestinských územích. „Tohle není sebeobrana a neudělá to Izrael bezpečnějším. Budování židovských osad je vážným porušením mezinárodního práva,“ uvedl Borrell na síti X.

Čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás, které má vypršet v noci na úterý, dosud pomohlo k propuštění 39 izraelských občanů a také 19 cizinců, jejichž propuštění nebylo součástí dohody o příměří, ale samostatné iniciativy Thajska. Dnes by mohlo být propuštěno dalších 11 rukojmích, které Hamás unesl do Gazy při útoku na Izrael 7. října. Na svobodu by se dnes měly dostat také ještě tři desítky palestinských vězňů, celkem z izraelských věznic od pátku vyšlo 117 Palestinců.

Prodloužení příměří je podle několika zdrojů zahraničních tiskových agentur pravděpodobné. Například serveru BBC řekl nejmenovaný palestinský činitel, že Hamás je ochoten propustit dalších 20 až 40 rukojmích nad rámec dohody o příměří, což by znamenalo prodloužení o dva až čtyři dny. Už dříve se objevily informace, že Izrael a Hamás by mohly příměří prodloužit o několik dnů, s tím, že každý den bude propuštěno deset rukojmích za trojnásobek vězňů. Podle serveru The Times of Israel by to ale mělo být maximálně o pět dnů.

Čínský ministr zahraničí Wang I odcestuje tento týden do New Yorku, kde Čína ve středu uspořádá zasedání Rady bezpečnosti OSN o konfliktu Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo čínské ministerstvo zahraničí.

„Čína tento měsíc převzala rotující předsednictví Rady bezpečnosti OSN a 29. listopadu uspořádá schůzku na vysoké úrovni k izraelsko-palestinské otázce,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin. „Čína doufá, že pořádáním této schůzky přispěje k nastolení příměří,“ dodal. Zasedání bude podle něj osobně předsedat šéf čínské diplomacie Wang I.

Nejbohatší muž světa Elon Musk by se měl dnes v Izraeli setkat s prezidentem Jicchakem Herzogem, informovala prezidentská kancelář. Prezident míní při setkání s majitelem sociální sítě X (dříve Twitter) zdůraznit potřebu boje proti rostoucímu antisemitismu na internetu, uvedla prezidentská kancelář v prohlášení.

K setkání se mají připojit také zástupci rodin rukojmích držených Hamásem, kteří se podělí o „hrůzy teroristického útoku Hamásu ze 7. října a o přetrvávající bolest a nejistotu těch, kteří jsou v zajetí“, dodala prezidentská kancelář.

Setkání se koná poté, co Musk vyvolal prudkou odezvu kvůli svému souhlasu s antisemitským příspěvkem na X, který obviňoval Židy z podněcování „nenávisti“ vůči bělochům. Podle služby Elonmusksjet už jeho soukromý tryskáč ráno v Izraeli přistál.

Jako možný zločin z nenávisti je vyšetřován sobotní incident v americkém státě Vermont, při němž útočník postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Podle amerických médií policie v neděli zadržela podezřelého, kterým je 48letý místní muž. Ve Spojených státech v posledních týdnech v důsledku konfliktu na Blízkém východě narostl počet protimuslimských i protižidovských trestných činů.

Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se podle dostupných informací bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí.

Výbuch, který 17. října 2023 v arabské nemocnici al-Ahlí v Gaze zabil a zranil mnoho civilistů, byl zřejmě důsledkem zásahu raketovou municí, jakou běžně používají palestinské ozbrojené skupiny, uvedla dnes organizace Human Rights Watch. Přestože k chybným střelám dochází často, je třeba dalšího vyšetřování, aby se zjistilo, kdo zjevnou raketu odpálil a zda byly porušeny válečné zákony.

Lidé v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy dostávají potravinovou pomoc od Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Dostat k nim mouku umožnil klid zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Výměnou za dříve dojednaný klid zbraní, který začal platit v pátek ráno, by měl dnes Hamás propustit dalších 11 rukojmí, jejich celkový počet tak bude dopředu domluvených 50, připomíná web listu The Times of Israel (ToI). Izrael obdržel seznam těchto rukojmí a podle kanceláře izraelského premiéra se o něm „vedou diskuze“. Podle ToI ale není jasné, o čem přesně se v této souvislosti diskutuje.

Hamás se zavázal propustit celkem 50 rukojmí, Izrael na oplátku slíbil propustit 150 palestinských vězňů a umožnit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy. Podle dohody může být klid zbraní prodloužen o jeden den za každých deset propuštěných rukojmí.

Izrael a Hamás jednají o možném prodloužení příměří až o čtyři dny, píše WSJ. Hamás by mohl propustit i starší muže, které stále drží jako rukojmí.

Jedna z rukojmích, které v neděli propustilo palestinské radikální hnutí Hamás, bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal dnes s odvoláním na lékaře server listu The Times of Israel.

Avrahamová byla po propuštění z více než 50denního zajetí ve vážném stavu letecky transportována do nemocnice Soroka, která se nachází jen pár desítek kilometrů od Gazy. Její stav je podle lékařů nadále „nestabilní“. Žena je v bezvědomí. „Ještě jeden den a už bychom se takhle vůbec nebavili,“ poznamenal k jejímu stavu v rozhovoru pro televizi Channel 12 vedoucí traumatologického oddělení nemocnice Moti Klein.

Směrem k lodi amerického námořnictva v Adenském zálivu byly z části Jemenu kontrolované húsíjskými rebely vystřeleny dvě balistické rakety. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na americkou armádu. Obě rakety dopadly do moře ve vzdálenosti zhruba 16 kilometrů od plavidla USS Mason.

Americká vojenská loď v oblasti zasahovala, když se zde ozbrojenci zmocnili tankeru Central Park vlastnicky napojeného na Izrael. „Nejsou hlášeny žádné škody ani zranění na žádném z plavidel,“ uvedla americká armáda k vypálení raket. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Tanker už je v bezpečných rukách.

Neznámý pachatel v sobotu v americkém státě Vermont postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Existuje podezření, že šlo o čin z nenávisti, informují dnes agentury AP a Reuters. Ve Spojených státech v posledních týdnech v důsledku konfliktu na Blízkém východě narostl počet protimuslimských i protižidovských trestných činů.

Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí. „Aniž by promluvil, vystřelil z pistole nejméně čtyři náboje,“ uvedl v prohlášení šéf místní policie Jon Murad. „Všechny tři oběti byly zasaženy, dvě do trupu a jedna do dolních končetin.“ Dva z mužů jsou ve stabilizovaném stavu, třetí utrpěl „mnohem závažnější zranění“.