„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu mezi hnutím Hamás a Izraelem a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Bouře nad Tel Avivem

Bílý dům dnes uvedl, že Írán byl zapojen do plánování útoků na obchodní plavidla v Rudém moři. „Nemáme důvod se domnívat, že se Írán snaží odradit Húsíe od tohoto bezohledného chování,“ uvedla v prohlášení bezpečnostní mluvčí Adrienne Watsonová.

Obrazem: Pocta lidem, kteří zahynuli při útoku 7. října na místě konání festivalu Nova v Re'imu

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) vítá požadavky na okamžitý, bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci k Palestincům v celé Gaze všemi dostupnými cestami, na dodržování mezinárodního humanitárního práva a na bezpodmínečné propuštění rukojmích, které jsou obsaženy v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2720. 

"Avšak vzhledem k tomu, že bylo zabito více než 20 000 Palestinců a nejnovější údaje o nedostatku potravin ukazují na bezprecedentní hrozbu hladomoru v Gaze, je zjevně zapotřebí mnohem více... Opakujeme, že jediným způsobem, jak plně ochránit životy Palestinců, umožnit dostatečnou humanitární reakci a nabídnout nejlepší šanci na propuštění rukojmích, je zastavení bojů. Z humanitárního hlediska je neúspěch Rady bezpečnosti OSN, která nepožaduje okamžité a trvalé příměří, neospravedlnitelný," uvádí IRC.

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr po hlasování řekl, že „rezoluce je krok správným směrem, ale musí být uplatněna a doprovázena masivním tlakem na okamžité příměří“. Hamás uvedl, že je rezoluce nedostatečná vzhledem k potřebám Pásma Gazy. „Vzpírá se vůli mezinárodní komunity a Valného shromáždění OSN, které si přejí zastavit izraelskou agresi proti bezbrannému palestinskému lidu,“ uvedla radikální palestinská organizace.

„Je dobrou zprávou, že se OSN dokázala dohodnout na podpoře rezoluce o větší humanitární pomoci Gaze,“ uvedl naopak britský ministr zahraničí David Cameron.

Hamás podle agentury Reuters označil dnes schválenou rezoluci Rady bezpečnosti OSN za nedostatečný krok vzhledem k potřebám Pásma Gazy.

Na tiskové konferenci po hlasování Rady bezpečnosti OSN palestinský velvyslanec při OSN Riad Mansour deklaroval, že skupina arabských států a Organizace islámské spolupráce usiluje o tři základní cíle.

„Za prvé, zastavit válku proti našemu lidu v Pásmu Gazy, což znamená příměří, a to hned. Za druhé, aby humanitární pomoc byla v odpovídajícím rozsahu... Věříme, že OSN bude zodpovědná za umožnění přístupu tisícům nákladních aut do Gazy v rozsahu, o který žádá [generální tajemník]. A třetí část souvisí s nuceným vysídlením mimo Pásmo Gazy do Egypta. Jde o oprávněnou obavu Egypta a nás všech, protože nechceme, aby se opakovala Nakba a Egypt se musel vypořádat s více než 2 miliony palestinských uprchlíků,“ prohlásil.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja o schváleném textu rezoluce před hlasováním podle Reuters řekl, že by nakonec izraelské armádě poskytl „naprostou volnost pohybu“ v pokračující ofenzivě v Pásmu Gazy.

Rusko proto předložilo pozměňovací návrh, aby se Rada vrátila k původnímu znění vyzývajícímu k „naléhavému a trvalému zastavení nepřátelských akcí“. Spojené státy tento pozměňovací návrh vetovaly. Pro návrh hlasovalo deset členských států, čtyři se zdržely.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen na síti X uvedl, že Izrael bude ve válce pokračovat do porážky Hamásu a osvobození všech rukojmích. Podle ministra bude Izrael „nadále jednat v souladu s mezinárodním právem, ale bude z bezpečnostních důvodů monitorovat veškerou humanitární pomoc do Pásma Gazy“.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že „zaměření OSN pouze na mechanismy pomoci Pásmu Gazy je zbytečné a odtržené od reality, jelikož Izrael již umožňuje dodávky pomoci v požadovaném rozsahu“. „OSN se měla zaměřit na humanitární krizi rukojmích,“ dodal. Diplomat také poděkoval Spojeným státům za jejich silnou podporu Izraele při jednáních o rezoluci.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes obvinil Izrael, že způsob, jakým vede svou ofenzivu v Pásmu Gazy, ztěžuje dodávání humanitární pomoci válkou zasaženým Palestincům. Informuje o tom agentura AFP.

„Skutečným problémem je způsob, jakým Izrael vede svou ofenzivu, která vytváří obrovské překážky pro distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy,“ řekl Guterres novinářům. Podle něj je „humanitární příměří“ jedinou cestou, jak ukončit „noční můru“, kterou obyvatelé Pásma Gazy nyní prožívají. Zároveň podle agentury Reuters Guterres vyzval izraelské úřady, aby „okamžitě zrušily omezení komerčních aktivit“ v Pásmu Gazy.

Případné příměří nevydrží, pokud bude Hamás stále schopen operovat v tunelech a provádět raketové útoky, uvedla velvyslankyně Spojeného království při OSN Barbara Woodwardová.

„Náš závazek vůči bezpečnosti Izraele je pevný. V konečném důsledku podporujeme dvoustátní řešení, které zaručí skutečnou bezpečnost a stabilitu pro izraelský i palestinský lid,“ pokračovala. „Budeme i nadále spolupracovat se všemi partnery na poskytování humanitární pomoci,“ dodala.

Rada bezpečnosti OSN dnes po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vyzývá k větší humanitární pomoci Pásmu Gazy. Neobsahuje ale výzvu k příměří či dočasnému zastavení bojů, informovala agentura AP. Spojené státy a Rusko se zdržely hlasování.

Text rezoluce je výrazně mírnější než původně navrhovaný, který vyzýval k zastavení bojů. Dnes schválený návrh podle televize Al-Džazíra apeluje na válčící strany, aby „vytvořily podmínky pro udržitelné zastavení vzájemných střetů“.

Íránské polovojenské síly poskytují jemenským šíitským povstalcům aktuální zpravodajské informace, aby mohli páchat raketové a dronové útoky na lodě plující v Rudém moři, napsal dnes zpravodajský list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje.

Zpravodajské informace o poloze lodí jsou podle západních a blízkovýchodních zdrojů WSJ shromažďovány íránským plavidlem v Rudém moři a následně předávány Húsíům, což této Íránem podporované povstalecké skupině umožňuje útočit na lodě, které mají vypnuté transpondéry. „Húsíové nemají radarovou technologii, která by jim umožnila zasáhnout lodě,“ uvedl nejmenovaný západní bezpečnostní představitel. „Potřebují íránskou pomoc. Bez ní by rakety prostě spadly do vody,“ dodal.

V novém rozhovoru pro Sky News mluvčí UNRWA Juliette Toumaová popsala zhoršující se humanitární situaci v Gaze jako důsledek izraelských útoků na Pásmo.

„Lidé mají hlad, uchylují se pouze k jednomu jídlu denně, v některých částech Gazy ani to ne. Někteří vydrží bez jídla celé dny. My sami v UNRWA jsme někdy nuceni snížit naše dodávky potravin na jednu láhev denně a plechovku tuňáka pro šestičlennou nebo sedmičlennou rodinu,“ uvedla.

Obrazem: Protestní shromáždění na znamení solidarity s Palestinci v Gaze v Saná

OSN varovala, že válka mezi Izraelem a Gazou vede k hladomoru v Gaze. V pátek má zároveň Rada bezpečnosti hlasovat o rezoluci, která má zvýšit pomoc palestinskému území, ale nevyzývá k příměří.

Do několika málo dosud fungujících nemocnic v Gaze dorazili po obnovení izraelských úderů další zranění. Ve čtvrti Džabalíja ve městě Gaza bylo při útoku na dům zabito 16 lidí a více než 50 jich bylo zraněno, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

Izraelec Gadi Haggai, 73letý obyvatel kibucu Nir Oz, který měl také americké občanství a během útoku palestinských radikálů 7. října byl unesen do Pásma Gazy, je po smrti. S odvoláním na oznámení kibucu o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Zástupci kibucu bez uvedení zdroje této informace uvedli, že Haggaiovo tělo zůstává v rukou „teroristů z Gazy“. Jeho žena Judith, která má podle CNN rovněž dvojí občanství, je stále v zajetí a předpokládá se, že byla během útoků zraněna.

Lidé prchající před válkou mezi Izraelem a Gazou budou mít na základě australské iniciativy bezplatnou zdravotní péči. Ostatní státy budou vyzvány, aby následovaly jejího příkladu.

Ministryně zdravotnictví státu Victoria Mary-Anne Thomasová v sobotu údajně oznámí, že lidé prchající před konfliktem budou mít přístup k základní zdravotní péči, specializované podpoře duševního zdraví a jazykovým službám.

Obrazem: Izraelská armáda v severní Gaze

Rusko bude i nadále posílat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi to dnes v telefonickém hovoru řekl ruský prezident Vladimir Putin, který podle agentury AFP zároveň vyzval k rychlému ukončení bojů.

„Rusko bude pokračovat v dodávkách základních potřeb, zejména léků a zdravotnického vybavení,“ uvedl Kreml v prohlášení po telefonátu. Putin podle něj vyzval k „obnovení politického procesu“ s cílem dosáhnout dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného státu Palestina po boku Izraele. Tento scénář podporují i Spojené státy či Evropská unie.

Izraelská armáda ve válce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás běžně používala jednu ze svých nejničivějších bomb i na jihu Pásma Gazy, kam doporučovala odejít civilistům ze severu. S takovým závěrem přišel dnes investigativní tým deníku The New York Times (NYT) na základě analýzy leteckých snímků zachycujících škody za prvních šest týdnů konfliktu. Tisíce bomb daného typu podle listu Izraeli od října dodaly Spojené státy.

Reportéři se zabývali použitím zhruba 900kilogramových leteckých pum, které dokážou srovnat se zemí celé bytové komplexy a posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. V arzenálu je mají i armády několika západních zemí, ta americká je však podle expertů už téměř nesvrhává na hustě osídlené zóny, jakou je i Gaza.

V San’á v Jemenu se demonstruje na podporu Palestiny. 

Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale i pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.

„Situace v Gaze a na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, je velmi znepokojivá. Naši humanitární pomoc jsme zčtyřnásobili. Po pečlivém přezkoumání našich finančních prostředků nyní oznamujeme rovněž poskytnutí tolik potřebné pomoci palestinské samosprávě,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Následky izraelského raketového útoku na Rafáh.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při jednáních se západními lídry prezentoval myšlenku, že by Egypt mohl přijmout statisíce lidí z Pásma Gazy. Amerického prezidenta Joea Bidena požádal, aby v této věci vyvíjel tlak na egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího, napsal s odvoláním na nejmenované činitele deník The Washington Post (WP). S podobným požadavkem podle informací listu Netanjahu konfrontoval britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Izraelská armáda  vyzvala obyvatele uprchlického tábora Búrajdž v centrální části Gazy, aby se evakuovali na jih a zamířili do Dajr Balah, protože pozemní ofenziva armády se rozšiřuje. Uvádí také, že hlavní severojižní dálnice v Gaze v oblastech severovýchodně od Chán Júnisu stále zůstává „bojovou zónou“.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) obvinil izraelskou armádu ze zásahů proti novinářům a jejich rodinám v Pásmu Gazy v souvislosti s nejvyšším počtem mrtvých pracovníků médií za poslední dobu. CPJ se sídlem v New Yorku uvedl, že od přeshraničního útoku Hamásu 7. října a následné izraelské odvety bylo v Gaze, Izraeli a jižním Libanonu zabito nejméně 68 novinářů a dalších pracovníků médií. Informoval o tom dnes list The Guardian.

„Za prvních deset týdnů války mezi Izraelem a Gazou bylo zabito více novinářů, než kdy bylo zabito v jedné zemi za celý rok,“ uvedla organizace.

Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali političtí a vojenští vůdci Hamásu jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf. Informoval o tom dnes deník Haarec.

Izraelské ozbrojené síly dnes také uvedly, že v Pásmu Gazy byli zabiti další dva vojáci. Počet ztrát armády v pozemní operaci tak vzrostl na 139. Kromě toho byli v bojích v severní a jižní Gaze vážně zraněni voják v záloze a dva další vojáci.

Rada bezpečnosti OSN znovu odložila své hlasování o rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Agenturám AFP a Reuters to řekly nejmenované diplomatické zdroje. Diplomaté mají nyní na stole výrazně pozměněné znění textu bez přímé výzvy k zastavení bojů. Takovou rezoluci jsou ochotné podpořit i Spojené státy. Hlasování v Radě bezpečnosti OSN by se podle diplomatů mohlo uskutečnit během dnešního dne.

K mezinárodní operaci v Rudém moři, kterou navrhly Spojené státy v reakci na útoky na nákladní lodě, se připojilo přes 20 zemí. Oznámil to ve čtvrtek večer Pentagon, napsala agentura Reuters. Cílem operace je zneškodnit útoky jemenských povstalců Húsíů na nákladní lodě v Rudém moři, které je významnou světovou obchodní trasou.