„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o válce Izraele s Hamásem. Přejeme vám dobrou noc.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. V online zpravodajství budeme pokračovat zase zítra. Děkujeme za pozornost.

„Evropská rada vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby,“ stojí v závěrečném prohlášení ze summitu.
Podle diplomatických zdrojů až do pozdních večerních hodin shodu blokovalo Španělsko, které požadovalo „silnější formulaci“, ve které by figurovalo i slovo „příměří“. Proti tomu se ale postavilo zbývajících 26 zemí. Španělé nakonec ustoupili, prosadili si ale do závěrů zmínku o tom, že se „v blízké době uskuteční mezinárodní mírová konference“, která se bude týkat Blízkého východu.
I na přání České republiky v textu přibylo, že je potřeba zajistit, aby pomoc neskončila v rukou teroristických organizací. Česko rovněž prosazovalo zmínku, že je v souvislosti s konfliktem potřeba bojovat proti šíření dezinformací, což se nakonec v dokumentu rovněž objevilo.

Izraelské obranné síly uvedly, že jejich stíhačky zasáhly tři vysoce postavené operativce Hamásu, kteří měli důležité postavení v útoku na Izrael.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ až 900 vojáků, kteří budou mít za úkol podpořit ochranu amerického vojenského personálu v regionu, do Izraele USA jednotky neposílají, oznámil dnes mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Někteří už se na místě nacházejí, další dorazí v blízké budoucnosti. Američtí vojáci a jejich partneři v Iráku a Sýrii se za poslední týden stali cílem nejméně 16 raketových nebo dronových útoků ze strany skupin blízkých Íránu, oznámil Pentagon.
S jednotkami podle podle Rydera na Blízký východ míří protiraketové obranné systémy THAAD z Texasu a systémy Patriot a Avenger ze Severní Karolíny a Oklahomy. Všech 900 vojáků se na Blízký východ přemístilo nebo přemisťuje přímo z USA. "Jednotky mají za cíl odradit od útoků na naše síly v regionu a celkově posílit jejich obranyschopnost," řekl Ryder.

Izrael dbá podle Fialy sám na to, aby nezasahoval civilisty. „Jsou velmi opatrní, pokud jde o jejich odvetná opatření. Řekl bych, že sami sebe kontrolují. Izrael je demokratická země, kde společnost kontroluje vládu a je přirozené, že lidský život má hodnotu. Izrael by nikdy nenapadlo útočit na civilní obyvatelstvo,“ řekl Fiala v Událostech, komentářích. Hamás naopak podle něj nechává podřezávat a upalovat děti. Více se můžete dočíst zde.

„Dlouhodobě pozice České republiky vůči Izraeli je v Evropě trochu výjimečná, někdy stojíme sami, někdy v menšině, je to dáno specifickými historickými vztahy,“ uvedl Fiala v Událostech, komentářích. Uvedl, že se během návštěvy Izraele setkal s řadou lidí, kteří vidí v Češích přátele.

„Jsem přesvědčen, že teď je potřeba vyjádřit jednoznačnou podporu Izraeli bez dalších ale, a kdyby,… Izrael byl napaden je to jediná demokracie na Blízkém Východě, stát který dlouhodobě bojuje za svou existenci, za nic jiného než za právo, aby tam lidé mohli žít v bezpečí,“ uvedl Petr Fiala dnes večer v Událostech, komentářích.

„Moje návštěva Izraele měla za cíl vyjádřit zemi podporu po teroristických útocích, které šokovaly celý svět. Setkal jsem se s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem. Vedli jsme rozhovory o situaci v Izraeli a bavili jsme se o podpoře České republiky. Na dnešní Evropské radě budu prosazovat jasnou deklaraci podpory Izraele,“ uvedl na Twitteru Petr Fiala (ODS).
„Evropa musí vidět všechna nebezpečí, která jsou spojena s akcemi teroristického hnutí Hamás. Na závěr své cesty jsem navštívil nemocnici, kde jsem se setkal s přeživšími útoků Hamásu. Jejich brutalita byla nesmírná. To, co teroristé prováděli civilistům, by mělo přispět k tomu, abychom si uvědomili, za jaké hodnoty Izrael bojuje,“ dodal.

Unijní vůdci na summitu EU podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k přísunu pomoci do Pásma Gazy pomocí humanitárních koridorů a přestávek.

Katar po osvobození rukojmích přehodnotí své vztahy s Hamásem, píše The Times of Israel.

Delegaci Hamásu, která dnes navštívila Rusko, vedl jeden z čelných představitelů hnutí Músá abú Marzúk, sdělila Moskva. Za ruskou stranu s Palestinci jednal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov, uvedlo podle webu BBC News hnutí Hamás na sociální síti Telegram. Moskva informaci o tom, kdo se s představiteli hnutí setkal, neupřesnila.
Hamás se ve své zprávě o rozhovorech podle BBC o rukojmích nezmínil; palestinská delegace prý ale vysoce ocenila postoj ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské diplomacie k aktuální situaci. Músá abú Marzúk kromě toho odsoudil současné útoky Izraele na Pásmo Gazy a zdůrazňoval, že Palestinci mají právo "bránit se sionistické okupaci všemi dostupnými prostředky". Delegace vyzvala ke klidu zbraní, otevření hraničních přechodů a dodávkám humanitární pomoci do Gazy, shrnula BBC oznámení Hamásu.

Kypr se nabídl jako uzel pro zprostředkování humanitární pomoci pro Gazu, píše The Times of Israel.

Bojovníci radikálního palestinského hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, od začátku nynější války odpálili proti Izraeli asi 8000 raket. Dnes to podle agentury DPA řekla mluvčí izraelské vlády. Izraelská armáda naposledy informovala, že šlo přibližně o 7000 raket, z toho nejméně 550 dopadlo ještě v Pásmu Gazy.
Rakety vystřelované Hamásem obvykle zneškodní izraelský protileteckých systém Iron Dome (Železná kopule), nicméně některé z nich izraelské území zasáhnou. Podle DPA systém zachytí okolo 90 procent raket.

Zatímco v Bruselu probíhá summit EU, v jeho ulicích se také sešli příznivci Palestiny.

Za zvuků sirén Izraelci pohřbili Sagiva Ben Svia, kterého Hamás zabil na festivalu Supernova.

Írán prohlásil, že je "připravený" sehrát roli v dohodě o propuštění rukojmích v Gaze. Uvedl to The Times of Israel.

Ruské ministerstvo zahraničí kromě toho uvedlo, že během dnešních jednání dala ruská strana najevo svoji podporu vytvoření palestinského státu "v hranicích z roku 1967" a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.

Jak už jsme informovali, do Ruska dnes dorazili lídři Hamásu. Podle The Times of Israel měli diskutovat i o propuštění zajatců.

V New Yorku dnes projevy izraelského a palestinského velvyslance začalo mimořádné Valné shromáždění OSN, které se věnuje válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem. O slovo se přihlásilo více než 100 řečníků a zasedání by se podle agentury DPA mohlo protáhnout až do pátku.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján podle agentury Reuters na shromáždění varoval, že pokud Izrael nezastaví svůj odvetný úder proti Hamásu, bude mít konflikt dopad i na Spojené státy. Americké činitele Amírabdolláhján obvinil z "řízení genocidy v Palestině" a dodal, že Írán nechce, aby se konflikt rozšířil do dalších částí regionu.

Na snímcích se Izraelci lehají na zem, zatímco se rozezněly poplašné sirény varující před nálety z Gazy.

Jak už jsme uvedli, izraelské obranné síly zasáhly Šádího Baarouda, zástupce šéfa zpravodajců Hamásu, který plánoval útok 7. října. Nexta zveřejenila video z údajného zásahu.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že tři z jejích škol utrpěly v posledních 24 hodinách „vedlejší škody“ v důsledku úderů v blízkosti Gazy.
V jedné ze zasažených škol byl zabit jeden člověk a dalších 15 osob utrpělo lehká zranění, uvedla agentura ve své poslední aktualizaci. Dodala, že k udržení klíčových humanitárních operací je i nadále „naléhavě zapotřebí“ pohonných hmot.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že při čtvrtečním úderu v Pásmu Gazy zabily zástupce šéfa zpravodajské služby Hamásu Šádího Barúda. IDF obvinily Barúda z plánování útoků Hamásu v jižním Izraeli ze 7. října společně s jeho současným vůdcem v Gaze Jahjou Sinwarem.

Na jihu Libanonu se v několikakilometrové oblasti šíří lesní požáry. Rozhořely se kvůli střelbě u hranic s Izraelem a s jejich likvidací libanonským hasičům pomáhají příslušníci mírové mise UNIFIL Organizace spojených národů. Dnes o tom informuje agentura Reuters.
Ozbrojenci z militantního šíitského hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu, se denně pouštějí do přestřelek s izraelskými vojáky. Napětí na hranici stouplo po 7. říjnu, kdy začala válka Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás ovládajícímu Pásmo Gazy. O život zatím přišlo více než 40 bojovníků Hizballáhu a Izrael uvádí, že na hranici s Libanonem ztratil sedm vojáků.

Izraelská měna se ve čtvrtek propadla na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru za posledních 11 let. Důvodem jsou sílící spekulace, že by se mohla blížit pozemní operace Izraelských obranných sil v Gaze.
Šekel klesl o 0,44 % a v polovině odpoledne místního času se obchodoval za 4,08 za dolar. Takto nízko se šekel podle údajů společnosti Refinitiv obchodoval naposledy v červenci 2012. Hodnota šekelu klesla o více než 6 % od 7. října, kdy Hamás zahájil brutální útok na Izrael, který odpověděl leteckými údery na Gazu.

Dvě stovky lidí unesených radikálním palestinským hnutím Hamás z Izraele do Pásma Gazy připomínají happeningy ve Francii nebo ve Švýcarsku. U paty Eiffelovy věže v Paříži stojí 30 kočárků symbolizujících stejný počet dětí a nezletilých zavlečených do Pásma Gazy, píše agentura AFP. V Ženevě zase stojí 224 židlí s portréty unesených, píše server The Guardian.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu bez dalších podrobností řekl, že při izraelských útocích zemřelo 50 zajatců, píše Reuters. Jeho tvrzení nelze ověřit.

Podle Downing Street se u britských úřadů zaregistrovalo asi 200 britských občanů nebo občanů s dvojím občanstvím, kteří uvedli, že se nacházejí v Gaze. Do Egypta byl vyslán tým pracovníků pohraniční stráže, kteří se mají pokusit o jejich bezpečný odjezd z oblasti.
„Jde pouze o ty, kteří dali najevo svou přítomnost,“ řekl novinářům mluvčí premiéra Rishiho Sunaka. Vláda podle něj zatím nedokáže odhadnout celkový počet občanů Spojeného království, kteří se mohou nacházet v Gaze.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů. „Kolik dětí musí ještě zemřít, aby Evropská komise mohla vyzvat k příměří?“ řekl v televizním projevu, který byl později citován na sociálních sítích. „Kolik tun bomb musí ještě spadnout na Gazu, aby Rada bezpečnosti OSN začala jednat?“
Erdogan rovněž uvedl, že Turecko dosud vyslalo do Egypta 10 letadel s humanitární pomocí, včetně generátorů určených pro Gazu. Do Egypta podle něj odjelo také 25 tureckých zdravotníků.

Do Moskvy dorazili zástupci palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, aniž by uvedla podrobnosti k této návštěvě. Delegaci podle zdroje ruské agentury RIA Novosti vede jeden z čelných představitelů Hamásu Músá abú Marzúk.
Návštěva Hamásu nebyla dopředu ohlášená, podotkl ruský informační portál Meduza. S kým se členové Hamásu v Moskvě setkají, není podle něj jasné.

Několik lídrů členských zemí Evropské unie dnes při příchodu na summit sedmadvacítky vyzývalo k vytvoření podmínek pro rozšíření humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy. Zaznívaly i výzvy k vyhlášení příměří, zatímco se Izrael připravuje na invazi s cílem zničit palestinské radikální hnutí Hamás. Podle pracovní verze závěrečného prohlášení by summit nakonec mohl vyzvat k „humanitárním přestávkám“ v konfliktu.
Německý kancléř Olaf Scholz po příletu do Bruselu rovněž podpořil posílání humanitární pomoci Palestincům, aniž by se pouštěl do větších podrobností. Podobně jako další lídři hovořil o právu Izraele na sebeobranu, civilní obyvatelé Pásma Gazy však jsou podle něj „také oběti Hamásu“.

Počet francouzských občanů, kteří zahynuli při útocích Hamásu na Izrael, se zvýšil z původních 31 na 35, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.
Devět francouzských občanů se stále pohřešuje a některé z nich drží Hamás jako rukojmí, uvedlo ministerstvo v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích.

Mezi více než 200 rukojmími unesenými militantním hnutím Hamás do Pásma Gazy jsou i dvě děti s dvojím izraelsko-maďarským občanstvím, informovala agentura Associated Press s odvoláním na maďarské ministerstvo zahraničí.
Děti ve věku 8 a 15 let byly uneseny z domu svého otce v kibucu nedaleko hranic s Gazou během útoku Hamásu 7. října, uvedla matka dětí pro maďarský týdeník Hetek.

Společné prohlášení podepsané ministry zahraničí devíti arabských zemí odsoudilo podle agentury Reuters útoky na civilisty a porušování mezinárodního práva v Gaze. Odsoudilo rovněž nucené vysídlování a „kolektivní trestání“ obyvatel Gazy. „Právo na sebeobranu neospravedlňuje porušování zákona a zanedbávání práv Palestinců,“ stojí v prohlášení.
Prohlášení podepsali ministři zahraničí Spojených arabských emirátů, Jordánska, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Ománu, Kataru, Kuvajtu, Egypta a Maroka.

Pád dronu izraelské armády na balkon domu ve městě Maalot u libanonských hranic si vyžádal sedm raněných, uvedla podle deníku The Times of Israel (ToI) nemocnice, ve které byli ošetřeni. Pět lidí se nadýchalo kouře, zdravotníci jim pomohli také se zvládnutím akutního stresu.
Šest lidí bylo po ošetření v nemocnici v Nahariji propuštěno domů. V péči lékařů zůstává 66letý muž, uvedla nemocnice. Pád dronu na vlastní území už vyšetřuje izraelská armáda. V sousedním Libanonu působí šíitské hnutí Hizballáh, Izrael v uplynulých dnech útočil proti buňkám radikálů z této militantní organizace.

Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že vojenská operace s cílem zlikvidovat Hamás je sice nezbytná, ale musí být provedena v mezích mezinárodního práva.
„Bohužel, vojenská operace k eliminaci Hamásu musí proběhnout, jiná cesta neexistuje, jinak Izrael nemůže dlouhodobě přežít,“ uvedl Rutte podle agentury Reuters při příjezdu do Bruselu na summit EU. „Mělo by to však být provedeno s minimálním vlivem na civilní obyvatelstvo.“

Letouny Izraelských obranných sil (IDF) při dnešním náletu zlikvidovaly velitele raketového střediska Hamásu v severním Chán Júnisu Hassana al-Abdulláha, tvdrí IDF.

Čína ve čtvrtek oznámila, že poskytne humanitární pomoc pásmu Gazy ve výši přibližně 2,05 milionu dolarů. Jde o doplněk k pomoci ve výši 1 milionu dolarů, kterou Čína poskytla již dříve. Podle prohlášení Čínské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (CIDCA) bude pomoc sestávat z potravin, léků a dalšího potřebného materiálu.

Humanitární pauzy, které by měly umožňovat dostat pomoc k civilním obyvatelům Gazy, by nebyly pro českého premiéra Petra Fialu (ODS) důvodem pro to, aby odmítl závěry unijního summitu k situaci v Izraeli a Pásmu Gazy. Fiala nicméně dnes v Praze před odletem na summit opakovaně zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Závěry musí podle něj jasně odlišit, kdo je viník a oběť, podobně jako v případě Ukrajiny po napadení Ruskem.
Kolem dění na Blízkém východě, ke kterému zastávají členské státy EU rozdílné postoje, se povede v Bruselu patrně nejbouřlivější debata. Česku, ale i Rakousku či Německu, vadily některé formulace v připravených společných závěrech jednání, kde se hovoří například o podpoře vyhlášení takzvané humanitární pauzy, nicméně téměř bez jakéhokoli kontextu. Text byl za poslední dny několikrát přeformulován a podle českých zástupců „již jde tím správným směrem“.

Od 7. října bylo při izraelských úderech v Gaze zabito nejméně 7 028 Palestinců, z toho 2 913 dětí, uvedlo ve čtvrtek podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze kontrolované Hamásem. Tato tvrzení nebyla nezávisle ověřena.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během jednání s marockým protějškem uvedl, že Hamás je teroristickou organizací, vyjádřil jednoznačnou podporu Izraeli.

Maroko stojí za palestinskou samosprávou v čele s Abbásem, apeluje na dvoustátní řešení konfliktu Izraele s Palestinou, řekl marocký ministr Búrita.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že přes přechod Rafáh mezi Egyptem a Gazou projelo 12 nákladních aut egyptské odnože organizace, která vezou vodu, potraviny, léky a zdravotnické potřeby. Dosud projelo 74 nákladních automobilů, poznamenal v příspěvku na sociálních sítích. Dodal, že pohonné hmoty nebylo přes přechod možné převézt.

K obnovení bezpečnosti v jižní oblasti Izraele zpustošené přeshraničním útokem radikálního hnutí Hamás bude zapotřebí vojenských a dalších opatření, která potrvají několik let. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil izraelský exministr obrany Benny Ganc, který je členem válečného kabinetu rozhodujícího o válce v Pásmu Gazy.
„My jako vedení jsme si vědomi obtíží pro civilisty a následné války,“ uvedl Ganc. „Budeme pracovat na novém plánu pro tuto oblast, abychom zajistili bezpečnost pro komunity, které stát plánuje vzkřísit v pohraniční oblasti Gazy,“ dodal.

Představitel palestinského hnutí Hamás v Libanonu Arúrí prohlásil, že boje ještě nezačaly a že stále jedná s Hizbaláhem, píše The Times of Israel.

Palestinský ministr zahraničí Rijád al-Málikí podle agentury Reuters v Haagu prohlásil, že Izrael musí souhlasit s úplným příměřím v Gaze, aby bylo možné dodat naléhavě potřebnou humanitární pomoc. Al-Maliki označil návrh EU týkající se vymezení koridorů, kudy bude moci být dopravena humanitární pomoc, za nepřijatelný s tím, že není zárukou dodání potřebného materiálu a nezajistí obnovení dodávek vody a elektřiny.

Čas nehraje v izraelský prospěch, míní Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity (FSS MU). Čím více času nepřátelé Izraele dostanou, tím horší bude pro Izrael relativní poměr sil. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to dnes ČTK napsal v analýze.
„Má se za to, že v konvenční symetrické válce dokáže izraelská armáda porazit každý stát regionu. V asymetrické opotřebovávací válce trvající dlouhá léta ale může armáda postupně vykrvácet a izraelská společnost přijít o vůli k odporu. Zkušenosti poslední dekády ukazují, že čas nehraje v izraelský prospěch. Čím více jej izraelští nepřátelé dostanou, tím horší bude pro Izrael relativní poměr sil,“ míní Kříž.

Izraelský nálet ve městě Khan Younis údajně zasáhl podzemní tunel, ve kterém Hamás skladoval rakety.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzývá k „okamžitému a nepřerušovanému“ přístupu do Gazy a přes ni. Potřebné zásoby má již připravené na druhé straně hranice v Egyptě.
Zmíněný materiál by měl vystačit na chirurgické zákroky pro 3 700 pacientů, základní zdravotnické vybavení pro 110 000 lidí a pomoci 20 000 pacientům, kteří trpí chronickými onemocněními.

Obrazem: Následky izraelského útoku na cíle v Khan Younis v jižní části Pásma Gazy

Lídři EU zdůrazní právo Izraele na sebeobranu a vyzvou k přísunu pomoci vytvořením humanitárních koridorů a přestávek, říká návrh závěrů jednání.

Katarská televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že šéf její kanceláře v Pásmu Gazy Vaíl Dahdú přišel ve středu při izraelském náletu o manželku, syna, dceru a vnuka. Podle zpravodajské organizace výbuch zasáhl dům v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Gazy, kde se rodina ukrývala po vysídlení, informovala stanice CNN.
CNN uvedla, že nemůže nezávisle potvrdit zdroj výbuchu v domě a Al-Džazíra neposkytla důkazy, které by výbuch přímo spojovaly s izraelským úderem. Izraelská armáda se podle agentury Reuters k zásahu bezprostředně nevyjádřila.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelskou armádu, je v Gaze drženo 224 osob jako rukojmí. Tento počet však ještě nemusí být finální.

„V Gaze není nikde bezpečno,“ tvrdí koordinátorka humanitární pomoci OSN pro Palestinu. V dnes zveřejněném prohlášení Lynn Hastingsová vyzývá k zajištění bezpečnosti pro civilisty bez ohledu na to, kde se nacházejí. Vyzývá také k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění „všech rukojmích“.
„Když jsou evakuační koridory bombardovány, lidé na severu i na jihu v zajetí bojů, když chybí základní věci k přežití, nezbývá lidem nic jiného než zoufalá řešení,“ dodala.

Japonsko vyzývá Izrael, aby přerušil ostřelování Gazy a umožnil přísun humanitární pomoci. Žádost zazněla na středeční schůzce japonského ministra zahraničí s izraelským velvyslancem v Japonsku, informovala agentura Reuters.

Předzvěst větší operace? Izrael poslal do Pásma Gazy tanky! „Cílená razie,“ zní z armády.

Disciplinární komise francouzské fotbalové ligy suspendovala obránce Nice Jusefa Atála na sedm zápasů za antisemitský příspěvek na sociálních sítích. Sedmadvacetiletý alžírský reprezentant měl už od minulého týdne zastavenou činnost od vedení klubu, které Atála z týmu stáhlo krátce po zveřejnění kontroverzního videa až do odvolání.
Atál v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás sdílel na sociálních sítích video s antisemitskými výroky palestinského duchovního. Příspěvek následně smazal a za sdílení se omluvil, před trestem ho to ale nezachránilo.

Kvůli kritické humanitární situaci v Gaze, kterou Izrael ze své strany odřízl také od dodávek potravin, vody a pohonných hmot, se nyní Japonsko přidalo k zemím, které volají po dočasném přerušení bojů, aby bylo do pásma možné doručit humanitární pomoc.

Teroristé z Hamásu se schovávají nejen za nevinné Palestince, ale také za více než 200 rukojmí. Mladé dívky, bezbranné seniory, celé rodiny s dětmi i batolata. Ti všichni se teď mají nacházet někde v Pásmu Gazy. Seznam unesených osob zveřejnil web kindappedfromisrael.com.

V rámci přípravy na další fáze boje IDF operovaly v severní Gaze. Tanky a pěchota IDF zasáhly četné teroristické buňky, infrastrukturu a odpalovací stanoviště protitankových střel. Vojáci poté opustili oblast a vrátili se na izraelské území.

Izraelská armáda v noci na dnešek uskutečnila poměrně rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž útočila na pozice palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla agentura Reuters s odvoláním na izraelský vojenský rozhlas.
Příliš podrobností o vojenské akci zatím není známo, podle rozhlasu byla ale větší než předchozí pozemní operace v Gaze během současné války.
Izrael na úzké pobřežní pásmo, v němž na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, útočí od 7. října, kdy ho právě z Gazy napadl Hamás. Většinou tak činí ze vzduchu, výjimečně i po zemi. Kompletní pozemní ofenzivu zatím ještě Izrael nezahájil, i když se to očekává.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
