„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Brazilská policie dnes oznámila, že zadržela dvě osoby podezřelé z přípravy teroristických činů a verbování pro teroristickou organizaci. Izraelská zpravodajská služba Mosad uvedla, že šlo o teroristickou buňku libanonského hnutí Hizballáh a že se na operaci podílela. Cílem měly být podle Mosadu židovské komunity v Brazílii, uvedly zahraniční tiskové agentury.

„Brazilské bezpečnostní služby spolu s Mosadem a dalšími zahraničními bezpečnostními a pořádkovými agenturami zmařily teroristický útok v Brazílii, který naplánovala teroristická organizace Hizballáh, kterou řídí a financuje íránský režim,“ uvedl Mosad. „Teroristickou buňku... používal Hizballáh s cílem zaútočit na izraelské a židovské cíle v Brazílii, dodala izraelská rozvědka.

Počet zabitých civilistů včetně „tisíců a tisíců“ dětí v Pásmu Gazy ukazuje, že na operaci izraelské armády proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás je evidentně „něco špatně“. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

„Hamás porušuje principy, když využívá (civilisty jako) lidské štíty. Ale když se člověk podívá na počet civilistů, kteří byli zabiti v důsledku (izraelských) vojenských operací, je zjevné, že něco je špatně,“ řekl Guterres na konferenci Reuters NEXT.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmích nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ prohlásil Netanjahu. Mluvčí izraelské armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Radikální palestinské hnutí Hamás ztratilo kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, odkud se dnes přesunulo na jih dalších 50.000 civilních obyvatel. Uvedl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

„Dnes jsme viděli, jak 50.000 obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ řekl Hagari v televizním vystoupení. „Hamás přišel o kontrolu a nadále přichází o kontrolu na severu (Pásma Gazy),“ dodal.

Evakuačními koridory v Pásmu Gazy dnes prošlo 50.000 lidí, uvedly izraelské úřady. Hraniční přechod do Egypta Rafáh byl dnes kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen, oznámil dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Přes přechod za posledních 24 hodin podle Washingtonu projelo 80 kamionů humanitární pomoci, píše Reuters.

Jménem Severoatlantické aliance dnes přestávku v bojích kvůli dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy podpořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Nedlouho po Itálii oznámilo také Nizozemsko, že vyšle vojenskou strážní loď Holland ke Kypru, kde bude připravena poskytnout humanitární pomoc v Pásmu Gazy. Loď vypluje v polovině listopadu a do regionu by měla dorazit do konce měsíce, řekl AFP Alex Kranenburg z nizozemského ministerstva obrany. O konkrétním využití lodi podle něj nebylo zatím rozhodnuto, ale nejspíš by se jednalo o evakuace nebo dovoz humanitární pomoci. Středomořský ostrov Kypr se snaží zprovoznit námořní humanitární koridor, dodala AFP.

Nizozemské oznámení přichází ve chvíli, kdy se dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte chystá na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Dnes už Rutte v Dauhá jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním o propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy i o případné přestávce v bojích. O výstupech z jednání v Dauhá chce mluvit i s Netanjahuem.

Pomocí prostředníků se vyjednává o osvobození 12 rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy, včetně šesti Američanů, výměnou za tři dny pauzy v bojích. Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. 

Vyjednávání nyní uvízla na otázce délky přestávky v bojích a zda bude dohoda zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se právě odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP. O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar, a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až 15 rukojmích“.

Podle izraelského deníku The Times of Israel (ToI) je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmích také Káhira. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je „emocionálně zničený“ kvůli svému nesmírnému selhání v oblasti národní bezpečnosti a nyní se mýlí, když po zničení Hamásu chce „na neohraničenou dobu“ převzít kontrolu nad bezpečnostní situací v Pásmu Gazy. Uvedl to bývalý izraelský ministerský předseda Ehud Olmert v rozhovoru se serverem Politico.

Podle expremiéra se Netanjahu nachází ve stavu „nervového zhroucení“, zatímco se snaží vyhnout ztrátě funkce v důsledku toho, že během vražedných útoků Hamásu 7. října nedokázal zajistit národu bezpečnost. Výsledkem je, že Izrael se nyní ze strategického hlediska vychyluje z kurzu, soudí Olmert. Trvá na tom, že prioritou Tel Avivu by mělo být vyjednání konečného uspořádání po skončení konfliktu v Gaze - včetně obnovení rozhovorů o vzniku palestinského státu - místo návratu k plnému vojenskému dohledu nad Gazou.

„Každá minuta, kdy je premiérem, představuje pro Izrael nebezpečí. Myslím to zcela vážně. Jsem si jist, že Američané chápou, že je ve špatném stavu,“ řekl Olmert, který stál v čele izraelské vlády v letech 2006 až 2009 jako předseda liberální strany Kadima.

Francie bude rozhodně bojovat proti antisemitismu, řekl dnes prezident Emmanuel Macron a poukázal na nárůst projevů nenávisti vůči Židům. „Antisemitismus se znovu přikrádá,“ řekl Macron v projevu. „Republika nedělá a nebude dělat kompromisy a my budeme nemilosrdní vůči těm, kdo vnáší do společnosti nenávist,“ dodal. 

Od 7. října došlo ve Francii k 1159 antisemitským činům, uvedl dnes ministr vnitra Gerald Darmanin. To je více než trojnásobek oproti minulému roku.

Pomocí prostředníků se vyjednává o propuštění 12 rukojmích z Pásma Gazy, včetně šesti z USA, výměnou za tři dny pauzy v bojích, uvedla AFP.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen dnes na půdě Evropského parlamentu v Bruselu řekl, že Izrael v Pásmu Gazy bojuje i proti dalším militantním skupinám podporovaným Íránem. Podle agentury AFP Kohen během emotivního projevu promítl dvouminutové video, které zachycuje činy spáchané bojovníky Hamásu při útoku na Izrael 7. října.

„Není to jen válka státu Izrael, je to válka celého svobodného světa,“ řekl Kohen a dodal, že je potřeba ji vyhrát, „aby existovala jistota, že Západ nebude další na seznamu“. Íránský režim označil za „sponzora terorismu číslo jedna“.

Kohena v Bruselu doprovázelo několik příbuzných lidí, které Hamás při svém útoku na Izrael unesl do Pásma Gazy. Tam je dosud zadržováno na 240 lidí, z toho přes 30 dětí a nezletilých. Členové hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, jsou podle Kohena „zrůdy“ a jejich útok ze 7. října byl „pro stát Izrael a židovský národ nejhorším dnem od holokaustu“.

Válka Izraele proti Hamásu je válkou celého svobodného světa proti tomuto hnutí, prohlásil podle AFP šéf izraelské diplomacie Kohen v europarlamentu.

Izrael ukázal zničené podzemní chodby, které vybudoval Hamás. Armáda jich měla podle IDF od začátku pozemní operace zničit asi 130. 

Palestinci prohledávají zbytky zničené mešity po dnešním izraelském náletu v uprchlickém táboře Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. 

Itálie vyšle k pobřeží u Pásma Gazy vojenskou logistickou loď, která může sloužit jako nemocnice. Dnes to oznámil italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj by Itálie chtěla poslat do Pásma Gazy také svou polní nemocnici.

Loď italského námořnictva Vulcano by podle Crosetta měla vyrazit z přístavu Civitavecchia nedaleko Říma směrem k Pásmu Gazy už dnes. Na palubě má 170 členů posádky, z nichž 30 jsou zdravotníci. „Vysíláme jedinou loď s nemocničním vybavením, kterou má (italský) stát k dispozici,“ uvedl Crosetto.

Podle ministra o vyslání plavidla požádaly palestinské úřady po jednání se Spojenými státy. „Myslím, že to dobře přijali Izrael i Palestinci,“ uvedl ministr obrany. Jak dlouho loď u Pásma Gazy zůstane, Crosetto neupřesnil. Ministr také uvedl, že Itálie vyslala k pobřeží u Libanonu, Izraele a Pásma Gazy i dvě bojové lodě, podle něj z bezpečnostních důvodů. 

Crosetto doufá, že podobně budou postupovat i další země. U Pásma Gazy je už nyní výsadková loď Tonnerre francouzského námořnictva, která má rovněž určité nemocniční kapacity. Ještě v listopadu by se k ní měla připojit i sesterská loď Dixmude. Podle odborníků by však bylo posílání pacientů z pevniny na lodě kotvící u pásma komplikované.

Izraelské obranné síly tvrdí, že od začátku pozemní operace v Pásmu Gazy vojáci našli a zničili asi 130 tunelových šachet. Jednotky armádních inženýrů pracují na uvolnění cest pro pozemní síly, které následně lokalizují a zničí majetek Hamásu, včetně tunelů a raketometů, píše TOI. 

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Palestince a Araby žijící v Německu, aby se distancovali od Hamásu. Učinil tak v návaznosti na narůstající protiizraelské demonstrace v Německu. „Nenechte se zneužít komplici Hamásu,“ řekl během diskuse u kulatého stolu v Berlíně. „Mluvte za sebe. Dejte teroru jasnou odpověď,“ dodal. Uvedl také, že palestinská komunita v Německu by měla mít možnost sdílet svou bolest nad civilními oběťmi v Gaze.

Tisíce Gazanů využily humanitární koridor, který Izrael otevřel, aby umožnil civilistům opustit severní část Pásma Gazy. „Severní oblast Pásma Gazy je zuřivou bojovou zónou a čas na její evakuaci se krátí,“ řekl mluvčí Izraelských obranných sil a vyzval obyvatele Gazy, aby se „připojili ke stovkám tisíců“, kteří se již evakuovali. Průchod byl otevřen dnes mezi 10 a 14 hodinou.

Britský premiér Rishi Sunak a další vládní politici kritizují rozhodnutí šéfa londýnské policie, který povolil konání demonstrace na podporu Palestiny tuto sobotu, kdy si země připomíná ukončení první světové války. Policejní šéf však trvá na svém a tvrdí, že protest nijak nenaruší oslavy Dne příměří ani bezpečnost židovské komunity v zemi.

Londýn patří v posledních týdnech k řadě dalších západoevropských měst, kde tisíce stoupenců Palestiny volají po ukončení izraelské operace v Pásmu Gazy či vyhlášení samostatného palestinského státu. Organizátoři protestů oznámili, že další pochod plánují na sobotu 11. listopadu, kdy se v evropských zemích slaví Den příměří jako připomínka ukončení válečných bojů v roce 1918.

Londýnská policie protest povolila, britští vládní politici se však postavili proti. Sunak prohlásil, že tyto pochody jsou „provokativní a neuctivé“ a není vhodné, aby se jeden z nich konal ve významný den, kdy si Britové připomínají padlé v první světové válce. „Říkal, že dokáže zajistit, aby si tato země mohla bezpečně připomenout svou minulost... Moje práce je, aby za to nesl odpovědnost,“ řekl dnes Sunak na adresu policejního šéfa Marka Rowleye.

Řada zdravotníků na severu Pásma Gazy, které už měsíc izraelská armáda masivně bombarduje v odvetě za útok Hamásu, zůstává se svými pacienty, ačkoliv jim hrozí, že zemřou. Před tím ale chtějí zachránit co nejvíce lidí. Řekla to v úterý televizi CNN americká zdravotní sestra Emily Callahanová, která pracovala pro Lékaře bez hranic (MSF) v Pásmu Gazy, než se minulý týden dostala přes přechod Rafáh do Egypta a pak domů.

„Tamní lékaři a zdravotní sestry neodešli na jih, ačkoli je k tomu opakovaně vyzývala izraelská armáda. Je to jejich domov, a ač vědí, že zemřou, chtějí zachránit co nejvíce lidí,“ popsala Callahanová. „Jsou to hrdinové,“ dodala. Uvedla, že každý den píše svým kolegyním z Indonéské nemocnice na severu Pásma Gazy, aby zjistila, zda jsou naživu.

Fotografie zobrazují Palestince čekající ve frontě na jídlo u hraničního přechod Rafáh v Pásmu Gazy. 

Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že ve městě Gaza se ocitl pod palbou humanitární konvoj převážející zdravotnické potřeby. Konvoj pěti kamionů a dvou vozidel Červeného kříže převážel zásoby do zdravotnických zařízení, když byl zasažen, uvádí prohlášení MVČK s tím, že dva kamiony byly poškozeny a řidič byl lehce zraněn.

Útok teroristů Hamásu na Izrael v sobotu 7. října a následné zahájení vojenské operace Izraele zvýšily říjnovou návštěvnost zpravodajských webů o tři až šest procent. O tři procenta se zvýšilo sledování zpravodajství na klasických PC a mobilních telefonech a o šest procent na tabletech. Na základě měření NetMonitor to v tiskové zprávě oznámilo Sdružení pro internetový rozvoj.

Dramatické záběry brutálních útoků na civilní obyvatelstvo ve zpravodajských médiích a na sociálních sítích, nepřipravenost Izraele a následně jeho protiútok na pásmo Gazy zvýšily podle zástupců sdružení zájem uživatelů o oblast Blízkého východu, vývoj aktuálního konfliktu a jeho případný vliv na Evropu a ČR.

V nedělí 8. října, tedy den po útoku Hamásu na Izrael, se denní návštěvnost zpravodajských webů zvýšila ve srovnání s předchozím dnem o 300 tisíc uživatelů na 2,817 milionu. V pondělí 9. října dosáhla svého denního vrcholu za celý měsíc, když zpravodajské weby sledovalo 3,076 milionu uživatelů.

Izraelské obranné síly zlikvidovaly šéfa Hamásu pro zbraně a průmysl Mohsena Abu Zinu. Sloužil jako jeden z předních vývojářů zbraní Hamásu a měl zkušenosti v oblasti strategických zbraní a raket.

Při izraelském ostřelování palestinského Pásma Gazy zemřelo od 7. října 10.569 Palestinců, včetně 4324 dětí, uvedly dnes úřady v Pásmu Gazy, spravované hnutím Hamás. Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit. 

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, dnes také informovalo, že při izraelských úderech bylo 26.457 lidí zraněno. Zhruba polovina nemocnic v Pásmu Gazy ale už přestala fungovat kvůli blokádě, kterou Izrael v odvetě za útok Hamásu ze 7. října vůči oblasti zavedl. 

Ministři zahraničí zemí G7 podpořili „humanitární pauzy a koridory“ umožňující dodávky pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazu. 

V dnešním prohlášení také uvedli, že země G7 využívají sankce a další opatření, aby zabránily financování Hamásu. Írán vyzvali, aby nepodporoval hnutí Hamás a Hizballáh a nepodnikal žádné kroky, které by vedly k destabilizaci Blízkého východu. Kritizovali také „nárůst násilností radikálních židovských osadníků proti Palestincům“, jež jsou podle ministrů „nepřijatelné, narušují bezpečnost na Západním břehu Jordánu a ohrožují naděje na trvalý mír“.

Při izraelském ostřelování Pásma Gazy od 7. října zemřelo 10.569 Palestinců, včetně 4324 dětí, uvedly podle Reuters úřady v Gaze spravované Hamásem.

Podívejte se na fotografie izraelských vojáků operujících v Pásmu Gazy. 

Izrael nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy, po skončení nynějšího konfliktu ale může být stanoveno přechodné období. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Tokiu jednal se šéfy diplomacií skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. „Gazu nemůže dál řídit Hamás, to by jednoduše vedlo k opakování 7. října. Je také jasné, že Izrael nemůže Gazu okupovat,“ řekl Blinken novinářům v Tokiu.

Turecký parlament oznámil, že bojkotuje společnosti, které podporují Izrael, tím, že jejich produkty se nebudou prodávat v žádné z jeho restaurací, jídelen nebo čajoven. Prohlášení nezmiňuje žádnou konkrétní společnost, již by měly turecké úřady bojkotovat.

Americký prezident Joe Biden potvrdil, že požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby pozastavil vojenské akce v Pásmu Gazy. Americká média informovala, že během pondělního telefonického rozhovoru s Netanjahuem americký vůdce navrhl třídenní příměří kvůli propuštění některých rukojmích. Zda šlo skutečně o navrhované tři dny, Biden odmítl komentovat. 

V předních řadách britské levicové opozice se prohlubuje spor vyvolaný válkou mezi Izraelem a Hamásem. Jeden z ministrů stínové vlády Labouristické strany se vzdal své pozice s odůvodněním, že chce hlasitě podporovat vyhlášení příměří, na které má předseda strany Keir Starmer jiný názor. Labouristé jsou podle průzkumů favority příštích parlamentních voleb a pře o blízkovýchodní konflikt pro ně může být podle některých komentátorů jednou z největších výzev.

Část labouristů, stejně jako členů levicových stran v některých dalších evropských zemích, se v současném konfliktu výrazněji kloní na stranu Palestinců. V dobách předchozího vůdce Jeremyho Corbyna čelila strana kritice za údajný antisemitismus ve svém vedení. Současný lídr Starmer odmítá volání části strany, aby plně podpořil příměří v Gaze, po němž vedle Palestinců a muslimských zemí volá také část západních politiků. Izrael a jeho spojenci jej však odmítají s odůvodněním, že by poskytlo výhodu Hamásu, o jehož zničení židovský stát po bezprecedentním teroristickém útoku usiluje.

Ministři zahraničí zemí G7 na závěr schůzky v Tokiu vydali společné prohlášení, v němž podpořili „humanitární pauzy a koridory“ umožňující dodávky pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy. V komuniké rovněž odsoudili palestinské radikální hnutí Hamás a potvrdili právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, přičemž zároveň zdůraznili význam ochrany civilistů. 

Podle agentury Kjódó bylo dosažení jednotného postoje k nynějšímu konfliktu na Blízkém východě pro státy G7 složitější než najít společný hlas ohledně války na Ukrajině. V prohlášení se země skupiny G7 snaží vyvážit kritiku útoků Hamásu na Izrael a zároveň podpořit naléhavou akci na pomoc civilistům v Pásmu Gazy, kde chybí potraviny, voda, lékařská péče i obydlí.

Izraelské obranné síly uvedly, že dnes od desíti do dvou hodin otevřou evakuační koridor pro civilisty v Salah al-Din vedoucí ze severu na jih Pásma Gazy.

Server ToI v úterý napsal, že s hledáním a identifikací pozůstatků obětí útoku Hamásu na jih Izraele pomáhají i archeologové, kteří za dva týdny pomohli objevit ve vypálených domech pozůstatky deseti mužů, žen a dětí považovaných dosud za nezvěstné.

Šéfové diplomacií zemí G7 ve společném prohlášení podpořili humanitární pauzy umožňující dopravu pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy.

Izraelské úřady dosud identifikovaly 843 civilistů z asi 1400 obětí útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, podle místních médií o tom dnes informovala tamní policie. Podle ní zavraždili ozbrojenci z Hamásu při útoku na izraelské obce u hranic s Pásmem Gazy asi tisíc civilistů a 400 členů izraelských bezpečnostních složek, uvedl server The Times of Israel (ToI).

Identifikace pozůstatků je obtížná mimo jiné proto, že řadu domů ozbrojenci z Hamásu vypálili. V případě asi tří desítek osob také zatím není jasno, zda zemřeli při masakru ze 7. října, či je Hamás unesl do Pásma Gazy. Mezi pohřešovanými je podle stanice Channel 12 také 15 cizinců, většina z nich jsou zřejmě Thajci.

Příbuzní truchlí pro palestinskou rodinu, která zahynula během izraelského bombardování. Rodina se schovávala v jedné z nemocnic v Pásmu Gazy.

Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že zabily Mohsena Abu Zinu, vůdce Hamasu, který byl šéfem zpravodajského a zbrojního oddělení a „jedním z vůdců ve výrobě strategické munice a raket“.  Zprávu přinesl portál BBC.

V oblasti bojů dál zůstávají desítky tisíc palestinských civilistů, z nichž mnozí se ukrývají v nemocnicích nebo školách OSN. Někteří z nich uvedli, že je od přesunu na jih odrazují neutěšené humanitární podmínky v evakuační zóně a pokračující izraelské nálety po celém Pásmu Gazy, včetně jihu. Podle pozorovatelů OSN bylo vysídleno přibližně 1,5 milionu z 2,3 milionu obyvatel Gazy. Počet Palestinců zabitých ve válce, která vstoupila do druhého měsíce, přesáhl 10.300, včetně více než 4200 dětí, uvedlo v úterý ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem.

Izraelci mají obavy, že vojenské operace by mohly dále ohrozit rukojmí, kteří jsou pravděpodobně drženi právě v tunelech. Izrael nehodlá souhlasit s příměřím, dokud nebudou tito zajatci propuštěni. Hamás tvrdí, že nepřestane bojovat, dokud bude Gaza pod útokem.

Civilisté obvykle prchají během čtyřhodinového okna, které denně stanovuje izraelská armáda a které zajišťuje bezpečný průchod z města Gazy a jeho okolí na jih. Většinu odcházejících tvořily v úterý děti, starší lidé a osoby se zdravotním postižením, uvedla agentura OSN. Mnozí přišli pěšky s minimem věcí.

Nově někteří z prchajících uváděli, že museli překročit izraelská kontrolní stanoviště, aby se dostali na jih, a že byli svědky zatýkání ze strany izraelských sil. Jiní prý museli projít kolem izraelských tanků se zdviženýma rukama a mávat bílými vlajkami.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že izraelští ženisté používají výbušná zařízení k ničení sítě tunelů vybudovaných Hamásem, která se táhne stovky kilometrů pod Gazou. Izraelské tanky čelí silnému odporu ozbrojenců, kteří tunely využívají k přepadům, uvedly zdroje z Hamásu a skupiny Palestinský Islámský džihád. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izraelské pozemní síly v Pásmu Gazy hledají a ničí části rozsáhlé sítě tunelů využívaných ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás, uvedla agentura Reuters. Se stupňujícími se leteckými i pozemními údery zrychlilo tempo útěku palestinských civilistů z bojové zóny na severu oblasti. Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý uprchlo asi 15.000 lidí, zatímco v pondělí jich bylo 5000 a v neděli 2000.

Od 7. října, kdy ozbrojenci Hamásu při přeshraničním útoku zabili 1400 lidí a zajali přibližně 240 rukojmích, Izrael útočí na Gazu ze vzduchu a využívá pozemní jednotky k rozdělení pobřežního území na dvě části. Město Gaza, hlavní bašta Hamásu na tomto území, je obklíčeno. Izrael uvádí, že jeho jednotky postoupily až do „srdce“ města, zatímco Hamás tvrdí, že jeho bojovníci způsobili Izraelcům těžké ztráty.

Zatímco běžní Palestinci nyní umírají pod přívalem izraelských raket, čelní představitelé Hamásu vše pozorují z bezpečí svých luxusních sídel postavených v Turecku či v Kataru. Kdo jsou ti, kteří řídí teroristickou skupinu? A jak zbohatli?

Celý článek čtěte ZDE.

Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí ruské invazi. Učiní tak i přes současnou situaci na mezinárodním poli, uvedli na závěr dvoudenní schůzky v Tokiu s odkazem na konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, píše agentura AFP.

Ministři se dnes také vyjádří právě k Hamásu a Izraeli. Podle diplomatických zdrojů AFP se pokusí sjednotit stanovisko a vyzvat k humanitárnímu klidu zbraní izraelských odvetných útoků a dovozu humanitární pomoci do Pásma Gazy. To ovládá Hamás, který z tohoto území 7. října zaútočil na jih Izraele.

Izrael se ocitl pod mezinárodním tlakem, země nabádají, aby zvážil „humanitární pauzu“ ve svém tažení proti Hamásu v Gaze. Izraelská armáda trvá na tom, že nedojde k příměří, a je připravena zasáhnout militantní skupinu „kde to bude nutné“, včetně civilní infrastruktury, uvedl portál CNN. 

Izraelské ozbrojené síly ukázaly video, na kterých jsou zbraně zabavené Hamásu:  1 493 ručních granátů a výbušnin, 760 RPG, 427 výbušných pásů, 375 střelných zbraní, 106 raket.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Archeologové pomáhají izraelským vojákům s hledáním a identifikací pozůstatků obětí masakru, který před měsícem provedlo v Izraeli palestinské radikální hnutí Hamás. Napsal to dnes list The Times of Israel (ToI), podle něhož Izraelský památkový úřad oznámil, že za dva týdny archeologové pomohli úřadům objevit ve vypálených domech pozůstatky deseti mužů, žen a dětí, kteří byli považováni za nezvěstné.

Pomocí technik, které používají při vykopávkách na vypálených a zničených starověkých nalezištích, archeologové teď podle ToI prosívají popel z vypálených domů ve zdevastovaných kibucech. Prozkoumali i obsah aut z hudebního festivalu, na který zaútočili radikálové.