„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Podle BBC se večer nad Gazou vznášel kouř, zpravodaj působící uvnitř oblasti hlásil, že nová vlna izraelského bombardování se zdála být tou nejsilnější od říjnového útoku Hamásu.

Štáb televize CNN ve městě Sderot nedaleko hranic Pásma Gazy zase pozoroval několik explozí a světlic ve směru palestinského území.

Blízký východ dle všeho nečeká klidná noc. Tu však přejeme Vám, milí čtenáři Blesku. S naším online přenosem z války Izrael vs. Hamás budeme pokračovat i v novém týdnu.

Odstřižení Gazy od internetového a telefonního spojení činí novou fázi izraelské ofenzívy ještě méně přehlednou a může dál prohloubit chaos, který v hustě zalidněné oblasti panuje v důsledku masivního izraelského bombardování.

„Bez spojení nemohou lidé, kteří potřebují okamžitou lékařskou péči, kontaktovat nemocnice a sanitky. Všechny komunikační kanály musí být okamžitě obnoveny,“ reagoval na nový výpadek šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Izraelská armáda už během týdne přišla s tvrzením, že dokončila obklíčení města Gaza, nyní armádní mluvčí Hagari řekl, že jednotky „dosáhly pobřeží a drží jej“. V médiích se předtím objevovaly zprávy, že izraelské síly operovaly na severním, jižním i východním okraji města Gaza. Podle izraelských médií by do něj mohly vstoupit do 48 hodin.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken po návštěvě Izraele v Iráku podle agentury AFP během schůzky s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, kterou oba politici nekomentovali na tiskovce, řekl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni a že Spojené státy budou nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu.

Vedle snahy zajistit, aby se konflikt nerozšířil do regionu Blízkého východu, se Blinken snaží nastartovat diskuse o tom, jak by mohla být Gaza spravována po vymýcení Hamásu, což je proklamovaným cílem Izraele. Vedle toho Blinken vyzval k zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu Jordánu. 

Abbás Blinkenovi podle Reuters řekl, že v Pásmu Gazy musí být "okamžitě vyhlášeno příměří" a že na toto území musí být vpuštěna humanitární pomoc. Blinken nicméně doposud dával najevo, že vyhlásit příměří by jen znamenalo poskytnout Hamásu příležitost k přeskupení sil.

Zatímco vítěz newyorského maratonu, loňský mistr světa Etiopan Tamirat Tola, se raduje z traťového rekordu 2:04:58, podél trati se objevily i vlajky na podporu Izraele, ale také snímky lidí unesených teroristy z Hamásu.

Oboustranné ostřelování mezi Hamásem a Izraelem pokračuje i nyní. V akci je opět izraelský obranný Iron Dome v centrální části Izraele po vyslání raket z oblasti Gazy. Do ruda se však zbarvilo nebe po požáru v Pásmu Gazy po dalším izraelském útoku.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns dnes přicestoval do Izraele, kde bude jednat s lídry a představiteli rozvědek o válce v Pásmu Gazy a o snaze vysvobodit rukojmí Hamásu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele o tom informují média v obou zemích. Burns podle nich plánuje navštívit také několik arabských zemí.

Šéf americké tajné služby je v Izraeli dva dny poté, co v židovském státě jednal šéf americké diplomacie Antony Blinken. Ten rovněž na jednání s izraelskými lídry navazuje rozhovory s představiteli arabských zemí ve snaze zabránit rozšíření bojů do jiných částí Blízkého východu či koordinovat dodávky humanitární pomoci do Gazy.

Burns se zřejmě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, ministrem obrany Joavem Galantem i šéfem izraelské tajné služby Mossad Davidem Barneou, píše zpravodajský web Axios.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari k údajnému izraelskému úderu v Libanonu na automobil neposkytl konkrétní informace. Novinářům pouze řekl, že armáda operuje na základě zpravodajských informací a důkladně prošetří každou událost, k níž v Libanonu dojde. Izrael však podle něj nepoleví v útocích na kohokoli, kdo jej ohrožuje.

Úřadující libanonský premiér Nadžíb Míkátí situaci, kdy izraelský úder podle Libanonců usmrtil čtyři lidi včetně tří dětí, označil za "odporný zločin".

Ministr zahraničí Abdalláh Bou Habib agentuře Reuters řekl, že Libanon shromažďuje informace a fotografie k útoku a pravděpodobně v pondělí podá stížnost k OSN. Libanonský poslanec za Hizballáh Hasan Fadlalláh označil útok za "nebezpečný vývoj", za nějž Izrael zaplatí.

„Máme jasný cíl obnovit výrazně lepší bezpečnostní situaci na hranicích, nejen v pásmu Gazy... Jsme připraveni zasáhnout na severu každou chvíli.“ - Náčelník generálního štábu, LTG Herzi Halevi, během setkání v Severním velitelství.

Záchranářská organizace Palestinský červený půlměsíc dnes uvedla, že opět ztratila kontakt se svými týmy v Gaze. Mluvčí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) zase agentuře AP řekla, že úřad ztratil kontakt s „drtivou většinou“ svých pracovníků v bojové zóně.

Tamní vláda řízená Hamásem mezitím oznámila, že Izraelci podnikají nálety na místa kolem nemocnic na severu Gazy, včetně nemocnice Šífa, před níž v pátek izraelský úder zasáhl sanitku. Izraelská armáda dnes znovu obvinila Hamás, že nemocnice využívá pro své operace namířené proti židovskému státu. Mluvčí Hagari pak podle agentury AFP oznámil, že Izraelci večer podnikali „významné údery“, které budou pokračovat v noci i v následujících dnech.

Podle egyptských oficiálních zdrojů byly evakuace přes přechod v Rafáhu pozastaveny kvůli pátečnímu izraelskému útoku na sanitku, která v Gaze převážela zraněné. Izraelská armáda bez uvedení podrobností uvedla, že vozidlo převáželo bojovníky Hamásu.

„Věříme, že se (přechod) otevře dnes odpoledne,“ řekl agentuře Reuters vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Za posledních 24 hodin se podle něj na znovuotevření přechodu „hodně pracovalo“ a problém by měl být vyřešen. „Ale nechytejte mě za slovo,“ dodal.

Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca dnes na sociální síti X uvedl, že se dohodl se svým egyptským protějškem na převozu přibližně tisícovky pacientů s rakovinou a některých zraněných civilistů z Gazy, kteří potřebují naléhavou péči, na léčení do Turecka. Dodal, že na plánování převozu se pracuje.

Izraelská armáda se v Pásmu Gazy dostala na pobřeží a rozdělila oblast na dvě části, řekl podle The Times of Israel mluvčí Daniel Hagari.

„Dnes máme severní Gazu a jižní Gazu,“ uvedl Hagari. Také poznamenal, že vojáci budou umožňovat civilistům odchod ze severu Gazy, kde podle sobotního vyjádření Washingtonu zůstávalo až 400 000 lidí. Izraelci tuto oblast označují za hlavní působiště Hamásu.

Pásmo Gazy postihl další „kompletní výpadek“ telefonních linek a internetového připojení, uvedla dnes palestinská telekomunikační společnost Paltel. Místní vláda islamistického hnutí Hamás záhy Izrael obvinila ze zahájení „intenzivního bombardování“ lokalit na severu Gazy, kde se nachází nemocnice, informovala agentura AFP.

Výpadek komunikací podle zpravodajské společnosti BBC potvrdila organizace Netblocks, která monitoruje přístup k internetu ve světě. Podle ní čelí Palestinci třetímu „blackoutu“ za poslední měsíc.

„S lítostí oznamujeme kompletní výpadek komunikací a internetových služeb v Gaze poté, co izraelská strana odpojila servery,“ uvádí Paltel, což je podle agentury Reuters největší poskytovatel telekomunikačních služeb v Pásmu Gazy.

Hizballáh vypálil několik raket na pohraniční město Kirjat Šmona v odvetě za izraelský úder v jižním Libanonu, který zabil čtyři lidi, napsal Reuters.

Čtyři členové rodiny libanonského novináře, včetně tří dětí, byli dnes zabiti při izraelském útoku na jedoucí automobil v jižním Libanonu. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na libanonská státní média. Libanon podle ministra zahraničí podá stížnost k OSN. Radikální islamistické hnutí Hizballáh pohrozilo Izraeli následky, uvedla agentura Reuters.

Podle oficiální libanonské tiskové agentury Ani jsou mezi oběťmi sestra novináře a zpravodaje místní rozhlasové stanice a její tři vnoučata ve věku čtrnáct, dvanáct a deset let.

V Turecku se dav propalestinských demonstrantů shromáždil poblíž turecko-americké letecké základy Incirlik a pokusil se vtrhnout dovnitř. Policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla.

Soukromá letadla, limuzíny, hotely a vily: Bild odhalil luxusní životy vůdců Hamásu uprostřed chudoby a devastace v pásmu Gazy

• Ismail Haniyeh. Vůdce Hamásu a od roku 2019 šéf vlády v Gaze žije v zahraničí a provozuje organizaci z luxusních hotelů v Kataru a Turecku. Jeho syn Maaz je známý jako hlavní vlastník nemovitostí v Gaze. Haniyeh často cestuje mezi různými zeměmi soukromým letadlem. V Turecku je viděn se ženami a alkoholem, což je v rozporu se zákony islámu. Odhadovaný majetek Haniyehovy rodiny je 2,5 miliardy dolarů.
• Musa Abu Marzouk. Druhý nejdůležitější vůdce Hamásu, odpovědný za mezinárodní vztahy. Žije 14 let v USA. Jeho majetek se odhaduje na 2 miliardy dolarů.
• Khaled Mashal. Bývalý šéf politbyra Hamásu uprchl z Damašku do Kataru s obrovským majetkem 1,5 miliardy dolarů. V současnosti spravuje finance a nemovitosti organizace z Dauhá.
• Younis Kafisheh. Zodpovědný za finance Hamásu, žije v Istanbulu, a dokonce získal turecký pas. Řeší stavební projekty jménem Hamasu a vydělává miliony dolarů ročně.

Izrael poprvé sestřelil balistickou raketu ve vesmíru. Podle portálu The Telegraph raketu odpálili z Jemenu a letěla téměř 1600 kilometrů směrem k cíli - izraelskému městu Ejlat. Izraelskému letectvu se podařilo raketu úspěšně sestřelit mimo zemskou atmosféru pomocí systému protiraketové obrany Arrow.

Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy apelovalo na Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), aby pro raněné zajistil bezpečný průjezd přes hraniční přechod Rafáh z Pásma Gazy do Egypta. Další variantou by mohly být cesty egyptských sanitek do Pásma, kde by vyzvedly raněné v nemocnicích a zase se přes Rafáh vrátily do Egypta, uvedlo ministerstvo podle agentury Reuters.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken předsedovi Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi řekl, že Palestinská samospráva by měla sehrát ústřední roli v situaci, která nastane po skončení konfliktu v Pásmu Gazy. Reuters to sdělil vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí.

„Budoucnost Gazy nebyla hlavním tématem schůzky, ale zdálo se, že Palestinská samospráva je ochotna hrát v ní určitou roli,“ dodal činitel americké diplomacie. Blinken a Abbás spolu hovořili zhruba hodinu, po jednání však neuspořádali tiskovou konferenci.

Fotografie ze shromáždení na podporu Palestiny v Praze.

Židé v Evropě opět žijí ve strachu, uvedla dnes v prohlášení Evropská komise a odsoudila nárůst antisemitismu od propuknutí bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Nápisů, útoků a demonstrací je tolik, že připomínají temné doby minulosti, uvedla rovněž exekutiva Evropské unie.

„Nárůst antisemitských incidentů napříč Evropou v posledních dnech dostoupil nebývalé úrovně, připomíná to některé z nejtemnějších časů v historii. Evropští Židé dnes opět žijí ve strachu,“ uvedla Evropská komise.

Unijní exekutiva připomíná některé útoky posledních dní, jako zápalné lahve hozené na synagogu v Německu, židovské hvězdy na budovách ve Francii, poničený židovský hřbitov v Rakousku nebo útoky na židovské obchody a synagogy ve Španělsku. Slibuje, že bude v těchto těžkých časech stát po boku židovských komunit v celé Evropě a nadále respektovat práva všech menšin.

Válka Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy bude stát židovský stát 200 miliard šekelů (1,15 bilionu Kč). S odvolám na izraelské ministerstvo financí to dnes napsal hospodářský deník Calcalist. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že válka bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza tedy počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350.000 povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Desítky lidí přišly dnes odpoledne na pražské Malostranské náměstí zúčastnit se shromáždění na podporu Palestinců. Podle zpravodaje ČTK mají s sebou transparenty a palestinské vlajky, na místě hraje hudba, řečníci připomínají utrpení palestinských dětí a volají po ukončení zabíjení. Na akci dohlížejí policisté. Účastníci shromáždění mají v plánu vydat se přes Karlův most a Staroměstské náměstí do centra Prahy na Václavské náměstí. Na Blízkém východě se rozhořely boje po útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na Izrael z počátku října.

Akce je zatím poklidná, několik lidí drží velký transparent s nápisem v angličtině, který požaduje zastavení zabíjení v Palestině a ukončení okupace (Stop the killing in Palestine end the occupation). Další mají v rukou menší nápisy. Akce je podle zpravodaje ČTK zatím poklidná. Zpočátku odhadoval počet demonstrantů na 60, další ale ještě přicházeli.

Děti, houpačky, bazén a rakety  Hamas ukrývá na dětských hřištích odpalovací rampy raket, uvedly Izraelské ozbrojené síly na sítí X a přiložily i video:

Za čtyři týdny bojů v Pásmu Gazy v důsledku izraelských odvetných útoků zemřelo 9770 Palestinců. Mezi oběťmi je 4008 dětí a 2550 žen, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy, které je ve správě radikálního palestinského hnutí Hamás. Sobotní bilance činila 9488 palestinských obětí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Ministerstvo vyzvalo k zajištění cesty pro raněné do Egypta přes přechod Rafáh, který je však zatím dočasně uzavřen i pro cizince.

Při jednom z izraelských útoků, které v noci na dnešek zasáhly Pásmo Gazy, zemřelo 21 členů jedné rodiny, včetně mnoha žen a dětí. Raketa zasáhla jejich dům, uvedlo ministerstvo spravované Hamásem.

Izraelské ozbrojené síly pokračují v likvidaci teroristů v bitvách tváří v tvář a  směrují letadla ke zničení teroristické infrastruktury, skladů zbraní, pozorovacích stanovišť a operačních velitelství teroristické organizace Hamas v pásmu Gazy.

Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová dnes po jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Přestávka v bojích by mohla vést i k příměří, uvedla Colonnaová. Emír uvedl, že Katar bude dále prostředníkem v jednáních o propuštění rukojmí z Pásma Gazy, uvedla agentura AFP. Šéfka francouzské diplomacie dnes ještě navštíví Spojené arabské emiráty (SAE). V oblasti se snaží prosadit zmírnění napětí na Blízkém východě a propuštění 240 rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

„Okamžité, dlouhodobé a široce podporované humanitární pauzy jsou naprosto nezbytné a měly by umožnit dosažení příměří,“ uvedla Colonnaová.

Exprezident Miloš Zeman dlouhodobě zastává jasně proizraelské postoje. Ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) proto kritizoval v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova. „Vzpomínám si na to, jak usiloval o vytvoření meziparlamentního sdružení přátel s Palestinou, jak se mu dokonce kvůli tomu říkalo palestinská spojka a jeho názory pokládám za poněkud pokrytecké,“ uvedl exprezident.

K situaci na Blízkém východu Zeman poznamenal: „Panebože, s teroristy se nikdy nemá vyjednávat, ať je to Hitler, nebo Hamás (...) Dobrý terorista, mrtvý terorista.“

I Zeman si však povšiml toho, že při teroru 7. října zaspaly izraelské tajné služby. „Takový kiks tajné služby se nemá stát, izraelská armáda za nic nemůže, ale být izraelským premiérem, nebo prezidentem, tak vymlátím šéfy tajných služeb, protože oni způsobili zavraždění minimálně těch 1400 Izraelců. Být nepřipraven je prostě hrubá politická chyba,“ dodal Zeman na Nově.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem podle agentury Reuters řekl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Do Ramalláhu Blinken zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Palestinské území navštívil od začátku bojů poprvé.

Abbásovi Blinken také řekl, že Spojené státy budou nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu.

Abbás stojí v čele Palestinské samosprávy (PA) od roku 2005 a je zástupcem strany Fatáh, která je rivalem Hamásu ovládajícího Pásmo Gazy. PA spravuje části Západního břehu, které nemá zcela pod kontrolou Izrael.

Blinken také vyzval k zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu, píše agentura AFP.

Česká diplomacie je podle svého šéfa Jana Lipavského (Piráti) ve spojení s 11 lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. U osmi z nich se ví, že mají české občanství. U dalších lidí se diplomacie snaží zjistit podrobnosti. Lipavský to dnes řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.

Pro přesun je potřeba souhlas Egypta. Ten zatím podle informací z posledních dní dostali čtyři lidé s českým pasem. Není však jasné, zda byli schopni palestinské území opustit. Celkem Gazu od středy do soboty opustilo podle agentur asi 1100 lidí.

Mluvčí Hamásu reagoval prohlášením, že člen izraelské vlády Elijahu, který prohlásil, že atomová bomba by mohla vyřešit problém Pásma Gazy,  zosobňuje „bezprecedentní zločinný izraelský terorismus, který představuje nebezpečí pro celý region a svět“, napsala agentura Reuters.

„Izrael má samozřejmě právo na obranu, má naši plnou podporu, nicméně pokud sám Izrael nebude řešit případy, kdy i radikální Židé napadají Palestince na území osad, tak je to samozřejmě také špatně (...). Druhá věc je potom, pokud vidíme opět vládní představitele, kteří jdou na demonstraci podpořit Izrael, což je samozřejmě v pořádku, následně se vyfotí s izraelskými vlajkami předtím, než mají udělat cestu do arabské země, tak je to samozřejmě také nepochopení té situace, je to špatně,“ uvedl stínový ministr ANO Jaroslav Bžoch v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova.

Střetl se tam s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Mj. o výrok ministryně Jany Černochové (ODS) o tom, že by ČR měla vystoupit z OSN.

„Je to politická debata a takhle to vnímají i v zahraničí,“ uvedl Lipavský. „Je to domácí politická debata. Na české zahraniční politice to nic nemění. Nemá to na ni vliv, myslím, že to koneckonců vyplývá i z vyjádření premiéra, prezidenta i z vyjádření mého. Já se dál soustředím, abychom v OSN dokázali prosadit co nejvíce, protože to je naše jediná šance, jak postupovat,“ pokračoval Lipavský.

Bžoch to naopak označil za „velice nešťastné“ a „velmi za hranou“. „Pokud člen vlády, ministryně obrany, vypustí takovýto tweet, tak si toho samozřejmě všimnou zahraniční média, všimnou si toho naši partneři a neukazuje nás to v dobém světle,“ kontroval Bžoch. Podle Lipavského to na jeho práci nemělo žádný vliv a v domácí debatě zaznívají „ještě zajímavější názory“.

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit) Amichai Elijahu řekl, že atomová bomba by mohla vyřešit problém Pásma Gazy.

Netanjahu ministra Elijahu vyloučil až do odvolání z jednání vlády. Další členové kabinetu ale vidí premiérův krok jako bezvýznamný, protože zasedání vlády se od začátku války s Hamásem v podstatě nekonají a většina práce se řeší po telefonu, uvedl server Ynet podle ToI.

Elijahu se později na sociální síti X snažil své výroky mírnit. „Každému, kdo přemýšlí, musí být jasné, že poznámky o atomové bombě byly metaforické,“ napsal Elijahu a uznal, že Izrael musí udělat vše, co je v jeho silách, pro vysvobození rukojmí. Napsal ale též, že Izrael musí „silně a nepřiměřeně reagovat na teror, což nacistům (označení Hamásu) a jejich stoupencům vysvětlí, že to nestojí za to. To je jediný recept, jak se demokracie mohou popasovat s terorem“.

Čad odvolal své chargé d'affaires z Izraele kvůli humanitární krizi v Gaze ke konzultacím a odsuzuje smrt „mnoha nevinných v pásmu Gazy“ l

Africká země vyzývá k příměří, „které povede ke stabilnímu řešení palestinské otázky“. Čad se stal osmou zemí, která odvolala své zástupce z Izraele nebo přerušila diplomatické styky. Na seznamu jsou země jako Turecko, Kolumbie, Bolívie, Chile, Jordánsko, Bahrajn a Honduras.

Bývalí britští a australští premiéři Boris Johnson a Scott Morrison přijeli do Izraele na solidární návštěvu.

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit) Amichai Elijahu řekl, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Prohlásil také, že v Pásmu Gazy spravovaném radikálním palestinským hnutím Hamás žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že ministrovy výroky jsou „zcela odtržené od reality“. Elijahu se později snažil své výroky mírnit, napsal dnes deník The Times od Israel (ToI).

„Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba. Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do Pásma Gazy, kterou prosazuje Západ i další země. „Nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté,“ řekl krajně pravicový ministr. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

Izraelská armáda dnes uvedla, že její letectvo, námořní i pozemní síly od začátku pozemní operace v Pásmu Gazy zasáhly 2500 cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC. Izraelské pozemní jednotky do Pásma Gazy vstoupily o minulém víkendu.

V noci na dnešek letectvo podniklo útok na vojenský areál Hamásu, v němž se podle Izraele nacházela velitelská a kontrolní centra, pozorovací stanoviště a „další teroristická infrastruktura“. Během postupu v hustě osídleném Pásu Gazy, protkaném sítí podzemních tunelů využívaných Hamásem, vojáci vedou také boje v „uzavřených prostorech a na krátkou vzdálenost“, uvedla armáda. Informace v situaci válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Izraelští vojáci odpočívají poblíž hranic Pásma Gazy.

Zatímco Hamás brání jejich civilistům dostat se do bezpečí v jižní Gaze, Hamás se skrývá v jejich složité síti teroristických tunelů. Vojáci IDF odhalili několik přístupových bodů během operační činnosti v severní Gaze.

Izraelská armáda ukázala nové záběry z aktuálních operací v Pásmu Gazy a z pozemní vojenské operace.

Podle v sobotu zveřejněného průzkumu televize Channel 13 si 76 procent Izraelců myslí, že Netanjahu, který je v úřadu premiéra už pošesté, by měl rezignovat. Skoro dvě třetiny dotázaných uvedly, že v zemi by se okamžitě po skončení války s Hamásem měly konat volby.

Co se týče viny za útoky Hamásu, 44 procent lidí ji přičítá Netanjahuovi, 33 procent vedení armády a zpravodajských služeb a pět procent ministrovi obrany.

Reuters připomíná, že už před současnou válkou byl Netanjahu politikem, který v zemi vzbuzoval vášně. Čelí obvinění z podvodu, korupce a zneužití důvěry. Premiér popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Prosadil také reformu, která omezuje pozici justice a kvůli které se v zemi pravidelně konaly mnohatisícové demonstrace.

Při protestu v Tel Avivu tisíce lidí nesly fotografie některých rukojmí držených v Gaze. Demonstranti měli plakáty s nápisy „Propusťte rukojmí za jakoukoliv cenu“ a křičeli „Okamžitě je dostaňte domů“.

Byla mezi nimi také Ofri Bibasová-Levyová, které bojovníci Hamásu unesli bratra, čtyřletého a desetiměsíčního synovce. „Nevíme, kde jsou, nevíme, v jakých podmínkách je drží,“ řekla. Dodala, že si dělá starosti, zda její malí synovci mají dostatek jídla.

Stovky lidí v sobotu večer protestovaly v Jeruzalémě před rezidencí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury. Mnoho lidí v Izraeli pociťuje vztek poté, co ozbrojenci z radikálního palestinského hnutí Hamás před měsícem nečekaně a brutálně zaútočili v izraelských obcích podél hranic s Pásmem Gazy.

Protestující u Netanjahuova domu prolomili policejní zátarasy a ochránci pořádku je zatlačovali zpět. Lidé mávali izraelskými vlajkami a křičeli „Do vězení!“.

Agentura Reuters píše, že v izraelské společnosti opadl prvotní šok z útoků ze 7. října, při kterých stovky ozbrojenců Hamásu pronikly na izraelské území, kde povraždily přes 1400 lidí, hlavně civilistů, a dalších nejméně 240 odvlekly do Gazy jako rukojmí. Netanjahu doposud nepřijal osobní odpovědnost za selhání bezpečnostních složek státu. Část lidí začala žádat, aby tak učinil.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dnes na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části tohoto palestinského území. Podle něj armáda umožní bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy uvedl, že v Maghází zemřely nejméně tři desítky lidí. Agentura WAFA udává 51 obětí.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové ve věku 13 let a čtyři roky a také jeho bratr.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy zahynulo v uprchlickém táboře Maghází pět desítek lidí, převážně žen a dětí. S odvoláním na palestinskou agenturu WAFA to dnes napsala agentura Reuters. Stanice Al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Informaci o počtu obětí nelze nezávisle ověřit, Izrael se k ní zatím nevyjádřil.