„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Za posledních 24 hodin zemřelo podle palestinských úřadů v Gaze přes 700 Palestinců, což je nejvíce za den od 7. října, kdy izraelská armáda ostřelování zahájila v odvetě za útok Hamásu na Izrael, který si vyžádal na 1400 obětí.
Při izraelském ostřelování Pásma Gazy zemřelo už na 5800 lidí, z toho 2360 dětí, uvedlo dnes palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem.
Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit další humanitární pomoc do Pásma Gazy, jich bylo vpuštěno jen osm, informoval večer palestinský Červený půlměsíc.
Z Izraele odletěl francouzský prezident Emmanuel Macron večer do Ammánu, kde má ve středu jednat s jordánským králem Abdalláhem II., uvedla AFP. Podle ní by měli hovořit o obnovení procesu řešení izraelsko-palestinského konfliktu vytvořením dvou států, tedy i samostatného palestinského. AFP s odvoláním na Elysejský palác uvedla, že Macron bude možná jednat i s dalšími vůdci v regionu, včetně egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího, což ale zatím není potvrzeno.
Americký prezident Joe Biden dnes telefonicky hovořil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, přičemž hlavním tématem jejich rozhovoru byla válka mezi Izraelem a radikální palestinskou skupinou Hamás. S odkazem na prohlášení Bílého domu o tom informovala agentura Reuters.
Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze „udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu“, uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů.
Osvobozená rukojmí Hamasu říká, že si prošla peklem. Yocheved Lifshitzová byla unesena teroristy na motorkách přímo z jejího domova. Zajali všechny, včetně starých lidí, a surově je bili. 85letá žena byla odvezena na pole, byly jí odebrány hodinky a šperky, byla bita holemi a nucena chodit. „Prošla jsem peklem. Nikdy jsme si nemysleli, že se dostaneme do tohoto stavu,“ říká Lifshitzová. Yocheved byla držena s ostatními zajatci v síti podzemních tunelových bunkrů poblíž Gazy. Tam se s rukojmími zacházelo lépe - dostali najíst a měli hygienické prostředky.
Americké jednotky a jejich partneři byli za poslední týden v Sýrii a Iráku cílem nejméně 13 raketových a dronových útoků, řekl mluvčí Pentagonu Ryder.
Rakouský kancléř Karl Nehammer poděkoval Petru Fialovi (ODS) za možnost letět s ním do Izraele. To, že cestují společně, podle něho usnadní izraelské straně organizaci návštěvy a umožní ji efektivně využít.
Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, tam nepřijelo žádné. Podle agentury Reuters to řekla mluvčí OSN. „Doufáme, že ten materiál bude moci vjet do Gazy ve středu,“ uvedla Eri Kaneková.
Útok Hamásu je katastrofou pro Izrael, ale i pro Palestince, nic nemůže ospravedlnit utrpení civilistů v Gaze, řekl Macron po setkání s Abbásem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude se svým čínským protějškem Wangem I při jeho nadcházející návštěvě USA spolupracovat na tom, aby se válka mezi Izraelem a hnutím Hamás nerozšířila do dalších částí Blízkého východu. Blinken to podle agentury Reuters řekl na dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN. Šéf americké diplomacie při té příležitosti varoval Írán, aby situace nezneužíval; USA by podle Blinkena „rychle a rozhodně“ reagovaly na jakýkoliv útok na vlastní personál umístěný v oblasti.
„Nejdůležitější odpovědností Rady bezpečnosti je udržování míru ve světě. Širší konflikt by byl ničivý nejen pro Izraelce a Palestince, ale pro celý region Blízkého východu a zbytek světa. Členové této rady, a stálí členové především, mají zvláštní odpovědnost zabránit rozšíření tohoto konfliktu,“ řekl Blinken v New Yorku na jednání, kterého se zúčastnil i izraelský ministr zahraničí Eli Kohen a jeho palestinský protějšek Rijád Málikí.
„Pane generální tajemníku, v jakém světě to žijete?“ zeptal se v Radě bezpečnosti Antónia Guterrese, šéfa OSN, izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. „Evidentně ne v tom našem,“ odpověděl si šéf izraelské diplomacie. „Zatímco tady sedíme, malé děti jsou drženy s dalšími rukojmími v Gaze,“ začal proslov Kohen. „Tyto děti byly svědky hrůz, které nelze popsat slovy. Tento masakr se do historie zapíše jako brutálnější než masakry ISIS,“ řekl ministr s odkazem na organizaci Islámský stát. „Hamás jsou noví nacisté,“ uzavřel a vyzval Katar, který „Hamás financuje a poskytuje útočiště jeho lídrům“, aby vyvinul okamžitý tlak na propuštění rukojmích.
„Stojíme za Izraelem. Děkuji za nejen milou, ale také důležitou návštěvu,“ uvedl po dnešním setkání s izraelskou velvyslankyní v Praze Annou Azariovou ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Stojíme za Izraelem. Děkuji za nejen milou, ale také důležitou návštěvu, @Annaazari. https://t.co/fYabYOtqZz pic.twitter.com/gin4AwmTed
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) October 24, 2023
Během zasedání Rady bezpečnosti OSN byl dnes přehrán záznam, který získaly Izraelské obranné síly (IDF) a tajná služba Šin bet. Člen Hamásu je na něm hrdý na zločiny, které vykonal.
כחלק ממאמץ טיהור הזירות בעוטף עזה שב"כ וצה״ל איתרו מכשיר טלפון של אחת הנרצחות אשר שימש את אחד המחבלים ועליו מוקלטת שיחה בין המחבל ובין משפחתו ברצועת עזה בה הוא מתגאה בטבח שביצע ביהודים. ההקלטה נחשפה לראשונה הערב במועצת הביטחון של האו״ם pic.twitter.com/NX4b10aipf
— צבא ההגנה לישראל (@idfonline) October 24, 2023
USA budou spolupracovat s Čínou, aby se konflikt z Izraele nerozšířil. Na útok Íránu nebo jeho spojenců by reagovaly rozhodně, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken na Radě bezpečnosti OSN.
„V zásadním okamžiku, jako je tento, je klíčové, aby bylo jasno ve věci principů - počínaje základním principem, jakým je nutnost brát ohled na civilisty a chránit je,“ řekl dnes šéf OSN António Guterres. Dodal, že humanitární pomoc, která od soboty do Pásma Gazy dorazila, je „kapkou v moři ve srovnání s tím, co je potřeba“.
Izraelské obranné síly (IDF) zaútočily v poslední hodině na tři teroristické jednotky v libanonské pohraniční oblasti. Na sociální síti to oznámila IDF.
צה"ל תקף בשעה האחרונה שלוש חוליות מחבלים במרחב גבול לבנון
— צבא ההגנה לישראל (@idfonline) October 24, 2023
כלי טיס מאויש מרחוק תקף שתי חוליות מחבלים שביצעו ירי מרגמות וטילי נ"ט לעבר מוצבי צה"ל במרחב נטועה ואלקוש שבגבול לבנון. כמו כן, בוצע ירי ארטילרי וטנקים לעבר מקורות הירי >> pic.twitter.com/zYZ5pgiqrp
Některá izraelská média kritizují organizátory dnešní tiskové konference s jednou z žen, které v pondělí propustilo palestinské hnutí Hamás po více než dvou týdnech, kdy je drželo jako rukojmí s dalšími dvěma stovkami lidí. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři také řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit.
Izraelský velvyslanec při OSN kritizoval generálního tajemníka Antónia Guterrese za výroky o životě Palestinců pod izraelskou okupací, podle něj šéf OSN ospravedlňuje terorismus.
„Styčný úřad v Ramalláhu je v kontaktu s českými občany a informoval je, ať jsou připraveni na případné otevření hranic. Egyptské ministerstvo zahraničí ovšem doposud neudělilo souhlas s průchodem přes přechod Rafah, takže situace zůstává neměnná,“ uvedl pro Blesk mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) byl prvním zahraničním státníkem, který se po vypuknutí současného konfliktu vydal do Izraele. Po jeho návratu přijal Černínský palác palestinského velvyslance v Praze, informuje server Aktualne.cz.
„O podobě a načasování další fáze rozhodneme s politickým ešelonem. Využíváme každou minutu, abychom byli ještě lépe připraveni. A během každé minuty, která uplyne na druhé straně, udeříme na nepřítele ještě více. Zabíjíme teroristy, ničíme infrastrukturu, shromažďujeme další zpravodajské informace pro další etapu,“ uvedl podle izraelských médií náčelník izraelské armády Herzi Halevi. Nepřímo tak promluvil o očekávané pozemní operaci v Gaze.
Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je hluboce znepokojený jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy.
Na palubě letadla bude s českým premiérem Petrem Fialou také velvyslankyně státu Izrael v Praze Anna Azariová. Diplomatka to řekla v připravovaném rozhovoru pro pořad Epicentrum, který na Blesk.cz odvysíláme zítra odpoledne.
Krátce po teroristickém útoku Hamásu navštívil Izrael ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dorazil tam z ministerského zasedání Evropské unie v Ománu 10. října, jednal také s Herzogem i se svým protějškem Elim Kohenem. Společně s Lipavským se prvním repatriačním letem do Česka následně vrátilo 34 českých občanů.
Lipavskému dnes v Praze přišla poděkovat izraelská velvyslankyně v Česku Anna Azariová za to, že byl prvním zahraničním lídrem, který přijel po útocích do Izraele, a za „neochvějnou podporu České republiky v těchto těžkých časech.“ Uvedla to na sociální síti X.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že během Rady bezpečnosti OSN bude jednat o možnostech, jak pomoci rukojmím, které drží Hamás. Mezi dalšími tématy bude právo Izraele na obranu, humanitární pomoc Gaze a zamezení šíření konfliktu.
In New York for a @UN Security Council meeting on the situation in the Middle East. Will reaffirm Israel’s right to defend itself and discuss work to secure the release of hostages, prevent the conflict from spreading, and enhance humanitarian support for Gaza. pic.twitter.com/VY0EyZkOIh
— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) October 24, 2023
„Předseda vlády se zítra setká se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem a izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Cílem jednání bude podpora Izraele včetně koordinace v kontextu Evropské rady, která zasedá tento týden. Společně s předsedou vlády ČR poletí do Izraele rakouský kancléř Karl Nehammer,“ potvrdil konání cesty mluvčí vlády Václav Smolka.
„Za zločin přichází trest. Stejně jako nelze u sankcí na Rusko řešit, jestli se dotýkají běžných občanů (protože i to je jejich účel), tak stejný metr musíme mít u Palestiny. Ve chvíli, kdy je dost peněz na rakety, ale není jich dost na vodu, je posílání peněz neobhajitelné,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TPO 09).
Za zločin přichází trest. Stejně jako nelze u sankcí na Rusko řešit, jestli se dotýkají běžných občanů (protože i to je jejich účel), tak stejný metr musíme mít u Palestiny.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) October 24, 2023
Ve chvíli, kdy je dost peněz na rakety, ale není jich dost na vodu, je posílání peněz neobhajitelné.
Český premiér Petr Fiala by měl ve středu s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele, uvedla APA s odvoláním na úřad kancléře.
Hledání přeživších po bombardování uprchlického tábora v Pásmu Gazy.
Válka na Ukrajině se nesmí pod vlivem teroristického útoku na Izrael dostat do pozadí. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes ujistili členové Evropské komise, uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová. Zelenskyj se s nimi spojil během jejich dnešního zasedání v Bruselu prostřednictvím videokonference.
Ukrajina „nadále potřebuje podporu a pomoc a my při ní budeme stát tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ nechala se slyšet Jourová. „Proto také komise uvolnila další 1,5 miliardy eur z makrofinanční pomoci na provoz ukrajinského státu,“ dodala s tím, že společně dále pokračují „v plánech na rekonstrukci Ukrajiny a na jejím přistoupení k EU“.
Prezident Petr Pavel se dnes odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hovořili spolu o nedávném teroristickém útoku palestinských radikálů ze hnutí Hamás na Izrael a o situaci na Blízkém východě. Tématy byly také vládní konsolidační balíček nebo státní rozpočet. Na sociální síti X to oznámil Fiala.
„Pravidelný oběd s panem prezidentem. Probírali jsme současné světově dění, především teroristický útok Hamásu na Izrael a situaci na Blízkém východě. Mluvili jsme i o ozdravném balíčku, státním rozpočtu a dalších aktuálních tématech,“ poznamenal ministerský předseda.
Sirény se nyní rozezněly také ve střední části Izraele, píší izraelské obranné síly na twitteru.
Izrael je ochoten odložit pozemní invazi do Pásma Gazy o několik dní, aby mohl jednat o propuštění velkého počtu rukojmích, které tam drží radikální hnutí Hamás. Zpravodajskému serveru Axios to řekli dva nejmenovaní izraelští představitelé. Od 7. října, kdy jeho ozbrojenci zaútočili na Izrael, drží Hamás v Pásmu Gazy více než 200 rukojmích. Izraelští představitelé tvrdí, že jakmile jejich armáda zahájí pozemní invazi, bude dohoda o rukojmích téměř nemožná.
„Izrael i administrativa (amerického prezidenta Joea) Bidena chtějí vyčerpat veškeré úsilí, aby se pokusili dostat rukojmí z Gazy. Pokud Hamás navrhne velké množství, budeme samozřejmě připraveni udělat něco na oplátku,“ řekl webu Axios jeden z vysoce postavených izraelských představitelů.
Sirény se rozezněly v izraelském městě Beer Ševa.
Takhle to dnes vypadalo ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy, na které dopadly izraelské rakety. Celkový počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy stoupl na nejméně 5791, z toho 2360 dětí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním hnutím Hamás, podle kterého jen za posledních 24 hodin zahynulo 704 Palestinců. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izrael na úzké pobřežní Pásmo Gazy útočí po masakrech radikálního hnutí Hamás na jihu Izraele, které si 7. října podle izraelských zdrojů vyžádaly na 1400 životů a desítky lidí při nich byly uneseny.
Válečný konflikt nepříznivě ovlivnil až 80 procent společností z odvětví vyspělých technologií působících v Izraeli. Největší problémy mají kvůli odvodům do záloh s nedostatkem pracovníků, ale také se získáváním finančních prostředků. Podle serveru Ynetnews to vyplývá z průzkumu Izraelského úřadu pro inovace a institutu SNPI provedeného mezi 500 společnostmi z odvětví vyspělých technologií.
Dvojí dopad, a to jak problémy s dostatkem lidského kapitálu, tak se získáváním finančních prostředků, hlásí více než čtvrtina firem. Problémy s náborem důležitých pracovníků má 70 procent firem. Přes 40 procent společností uvedlo, že má problémy se zrušením nebo zpožděním investičních smluv, a jen několika firmám se podařilo uskutečnit schůzky s investory.
Jakékoli projevy antisemitismu je třeba důsledně odsoudit, zastavit a zločiny potrestat. Ve videu na sociální síti X to řekl prezident Petr Pavel, podle nějž se v posledních dnech ve světě i v Evropě množí výhrůžky a útoky proti Židům.
„Nenávist proti druhému etniku nebo jakémukoli náboženství nemůžeme tolerovat, stejně jako nemůžeme tolerovat nárůst antisemitismu. Není možné být tolerantní k netolerantním. Nenávist není možné schovávat za svobodu nebo pouze jiný názor,“ uvedl Pavel.
Veronika Kuchyňová dnes předala pověřovací listiny izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi. Oficiálně tak zahájila svou diplomatickou misi a stala se první ženou na postu mimořádné a zplnomocněné české velvyslankyně v Izraeli.
Bombové hrozby si dnes dopoledne na několika místech Německa vynutily evakuaci škol a sídla lokálních rádií, uvedla německá tisková agentura DPA. Anonymní vyhrůžky obdrželo také hlavní nádraží v Berlíně či další média. Již v pondělí muselo být dočasně vyklizeno několik vzdělávacích zařízení a také budov v areálu německé veřejnoprávní televize ZDF v Mohuči.
Ve Výmaru ve spolkové zemi Durynsko byla kvůli vyhrůžce bombou dopoledne evakuována budova, v níž sídlí tři místní rádiové stanice. Policie nyní pátrá po možné výbušnině. Odesílatel výhrůžného e-mailu se podle sdělení policie představil jako "Hamas" - se zjevným odkazem na radikální palestinské hnutí Hamás, které před více než dvěma týdny provedlo z Pásma Gazy útok na Izrael, který si vyžádal na 1400 mrtvých.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při své dnešní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok radikálního palestinského hnutí na Izrael z Pásma Gazy, který si vyžádal na 1400 mrtvých.
„Francie je připravena, aby mezinárodní koalice proti Daeši (arabská zkratka pro IS, pozn. ČTK), které se účastníme v rámci operací v Iráku a Sýrii, bojovala také proti Hamásu,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Macrona po jeho jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě.
Vláda Spojených států pracuje na plánu evakuace statisíců svých občanů z Blízkého východu pro případ, že by si to vyžádalo rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem do jiných částí regionu. Deníku The Washington Post (WP) to řekla čtveřice činitelů obeznámených s americkými úvahami. Televize CNN zase s odvoláním na své zdroje uvedla, že Washington u různých ozbrojených skupin pozoruje snahu vystupňovat útoky proti Američanům.
„Všude blikají červené kontrolky,“ shrnul situaci jeden americký činitel působící v regionu, jehož televize cituje. Informace navazuje na zprávy z posledních dní o útocích drony na americké jednotky v Iráku nebo Sýrii a na vyostřování rétoriky mezi Washingtonem a Teheránem, který USA s vývojem spojují.
Hamás zveřejnil video ze zajetí dvou seniorek, které jsou již nyní propuštěné.
A tady jsou další snímky z dnešního setkání Emmanuela Macrona s Benjaminem Netanjahuem.
Osvobozená izraelská zajatkyně na tiskové konferenci uvedla, že s ní Hamás po počátečním násilí při únosu do Pásma Gazy zacházel dobře. Dodala, že během dvoutýdenního zajetí na palestinském území s ní ale zacházeli dobře. Křehce vypadající Lifšicová, sedící na invalidním vozíku, řekla novinářům, že jí během jejího nedobrovolného pobytu v síti tunelů v Pásmu Gazy navštívil lékař a že bylo postaráno o všechny její potřeby.
Lifšicová řekla, že jí únosci při převozu sundali hodinky a šperky. Popsala, že když sesedla z motorky, lidé, kteří ji přivítali, řekli, že „věří v korán“, a proto jí neublíží. Spolu s dalšími 24 lidmi ji pak odvedli do „obrovské sítě“ tunelů, která připomínala „pavučinu“ a půda v nich byla „měkká a vlhká“. Všichni byli nuceni ujít několik kilometrů pěšky a po dvou nebo třech hodinách oddělili pět lidí z kibucu Nir Oz do samostatné místnosti.
Izraelský prezident Jicchak Herzog během setkání s Emmanuelem Macronem uvedl, že Hamás drží jako rukojmí 30 dětí. Upozornila na to Nexta.
V Izraeli zemřel už třetí občan Itálie, potvrdil Řím.
Dnešní škody ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy.
Macron se v Izraeli setkal i s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
O Jocheved Lifšicové (85) jako o jedné ze seniorek propuštěných Hamásem jsme psali už včera. Žena, kterou v pondělí večer propustilo ze zajetí palestinské islamistické hnutí Hamás, se zdá být v pořádku, působí velmi bystře a je ochotná předávat informace, které by mohly vést k osvobození dalších lidí. Stanici BBC to řekla její dcera Šarone Lifšicová, která se se svou matkou shledala v izraelské nemocnici. Společně s Lifšicovou Hamás propustil i 79letou Nurit Cooperovou, stále ale drží zhruba dalších 200 zajatců. Obě ženy byly 7. října uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé jsou stále v Pásmu Gazy.
„Sestry si s ní právě povídaly, říkají, že je velmi bystrá a velmi ráda se podělí o informace a předá je rodinám ostatních rukojmích, se kterými byla,“ řekla dcera Jocheved Lifšicové Šarone, která žije v Londýně. Dodala, že v tuto chvíli je prioritou rodiny dostat zpět zbytek zajatců. „Chce předat informace, chce pracovat na tom, aby je dostala domů, tím jsem si jistá,“ řekla o své matce.
Snímek zachycuje trosky budovy v Dajr al-Balahu v Pásmu Gazy.
Macron by měl jako první světový lídr potkat palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse v západojordánském Ramalláhu, uvádí The Times of Israel. Francouzský prezident nyní navštěvuje Izrael.
Palestinci smutnili po obětech ostřelování města Chán Júnis v Pásmu Gazy.
Emmanuel Macron měl podle The Guardianu v Izraeli říct, že 7. říjen byl šokem nejen pro svět, ale hlavně pro Francii. Ujistil Izrael, že není v boji proti terorismu sám a boj proti němu označil za povinnost.
Izrael nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím, kterých se zmocnili členové radikálního palestinského hnutí Hamás. V dnes publikovaném rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to řekl izraelský ministr energetiky Jisrael Kac.
Ozbrojenci Hamásu při svém překvapivém útoku ze 7. října na izraelské území zabili 1400 lidí a více než 200 dalších odvlekli do Pásma Gazy. Izraelská armáda od té doby bombarduje cíle v Pásmu Gazy a uvádí, že se připravuje na možnou pozemní ofenzivu. Podle úřadů ovládaných Hamásem zahynulo v Pásmu Gazy už více než 5000 lidí.
„S Izraelem nás pojí smutek. Třicet našich krajanů bylo 7. října zavražděno. Devět dalších se stále pohřešuje nebo je drženo jako rukojmí. V Tel Avivu jsem jejich rodinám vyjádřil solidaritu národa,“ napsal na sociální síti X Emmanuel Macron, který dnes navštěvuje Izrael.
Mezinárodní společenství, ale i Evropská unie by měly přijít s vizí toho, jak má být do budoucna Pásmo Gazy spravované. V rozhovoru s ČTK to uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie se v pondělí účastnil zasedání unijních ministrů v Lucemburku, kde dění v Izraeli a v Pásmu Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamás, bylo jedním z hlavních témat.
Právě Lipavský byl prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil nedlouho po útocích Hamásu ze 7. října. Ozbrojenci z palestinského hnutí tehdy pronikli z Pásma na izraelské území a zavraždili podle izraelských zdrojů na 1400 lidí. Pásmo Gazy se v reakci na to stalo terčem izraelského bombardování a totální blokády. Ostřelování si podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem vyžádalo přes 5000 obětí.
Britská politička Victoria Atkinsová řekla Sky News, že mezi rukojmími Hamásu je šest Britů.
V palestinském městě Chán Júnis Izrael zasáhl benzínku.
Izraelská armáda uvedla, že za poslední den zabila několik polních velitelů Hamásu, píší The Times of Israel.
V Izraeli je po útoku Hamásu stále hospitalizovaných 278 lidí, uvádí The Times of Israel.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí pod OSN ve své nejnovější zprávě uvedl, že z 2,3 milionu obyvatel Gazy je nyní asi 1,4 milionu lidí vysídlených. „Velkým problémem“ se stal nedostatek čisté pitné vody a přelidněnost. V mnoha přístřešcích určených pro 1 500 až 2 000 osob se nyní nachází 4 400 lidí, přeplněnost a nedostatek vyvolávají napětí a také genderově podmíněné násilí na základě pohlaví.
„Pro větší bezpečí v noci zůstávají ženy a děti ve třídách, zatímco muži a dospívající chlapci jsou venku na školních dvorech, uvedl úřad.
Během posledního dne Izrael zasáhl 400 cílů Hamásu, uvedl The Times of Israel.
A tady jsou další snímky francouzského prezidenta Macrona, který dnes navštěvuje Izrael. Setkal se s izraelsko-francouzskými občany, kteří ztratili své blízké.
Tyto následky mělo včerejší ostřelování Chán Júnisu v Pásmu Gazy.
A francouzský prezident Macron přiletěl do Tel Avivu, aby vyjádřil solidaritu Francie s Izraelem po útoku Hamásu, píše AFP.
Izrael by dnes měl navštívit francouzský prezident Emmanuel Macron, který se tam setká s Benjaminem Netanjauem. Předtím tam přijel nizozemský premiér Mark Rutteho, americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Rishi Sunak.
Podle Baracka Obamy hrozí, že izraelské bombardování Gazy po útoku Hamásu 7. října v konečném důsledku podkope dlouhodobé úsilí o dosažení míru a stability v regionu.
„I když podporujeme Izrael, měli bychom si také uvědomit, že záleží, jak Izrael vede boj proti Hamásu,“ uvedl bývalý americký prezident v prohlášení a zároveň zdůraznil „právo Izraele bránit občany před bezohledným násilím“.
Hamás propustil rukojmí Yocheved Lifshitzovou, která se vrátila z Gazy do Izraele. „Mluví, může chodit i objímat vnoučata, z čehož máme velkou radost,“ řekl po setkání s babičkou Daniel Lifshitz CNN. „Nedokázali jsme si představit, že se to stane.“
Čínský ministr zahraniční Wang I při telefonátu se svým izraelském protějškem Elim Kohenem řekl, že Čína udělá maximum pro to, aby přispěla k palestinsko-izraelskému usmíření. S odkazem na čínská státní média to napsala agentura Reuters.
„Čína silně podpoří jakékoli řešení, pokud přispěje k míru,“ řekl ministr zahraničí Wang Kohenovi a označil konflikt za „významnou volbu mezi válkou a mírem“.
Wang také vyzval Izrael, aby podnikl účinné kroky k ochraně čínských občanů a institucí na Blízkém východě. Zároveň poznamenal, že „všechny země mají právo na sebeobranu, ale měly by dodržovat mezinárodní humanitární právo a chránit bezpečnost civilistů“.
Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zasáhla pozice radikální palestinské skupiny Hamás v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy. Hamásem ovládané ministerstvo zdravotnictví dříve sdělilo, že si izraelské bombardování vyžádalo desítky mrtvých či zraněných. Reuters píše, že tato tvrzení nebylo možné okamžitě ověřit.
Izraelský armádní mluvčí podle Reuters uvedl, že terčem úderu bylo místo v táboře Šatí, odkud Hamás plánoval útoky. Bližší podrobnosti podle agentury nesdělil.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Do Izraele má dnes přiletět francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude v Tel Avivu jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, prezidentem Jicchakem Herzogem i s lídry tamní opozice. Zatím není jasné, zda se setká i se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. O krizi v regionu, kde už přes dva týdny vede Izrael válku s palestinským hnutím Hamás, má dnes opět jednat i Rada bezpečnosti OSN, na níž by měl tentokrát vystoupit i izraelský ministr zahraničí Eli Kohen.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
