„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vážení čtenáři, pro dnešek zpravodajství kolem Izraele ukončujeme. Pokračovat bude zase zítra od rána, přejeme klidnou noc.

I když raketový útok teroristů zachytí izraelská obrana, není úplně vyhráno. V Tel Avivu dopadl zbytek střely na chodník, metr od kolemjdoucích. 

Palestinští záchranáři nemají dostatečné vybavení. Troskami zřícených budov se někdy hrabou jen rukama, tvrdí Palestinská civilní obrana a zveřejňuje fotografie takových zásahů.

Analytička Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová shrnuje několik stop, že izraelské bezpečnostní složky dlouho dopředu měly jasné stopy chystaného útoku Hamásu. 

„Přes všechna tato varování převládl názor, že Hamás dává přednost ekonomickým benefitům a neplánuje nic, co by vedlo k masové eskalaci násilí,“ tweetuje. „Oficiální vyšetřování Izrael teprve čeká, ale už teď je poměrně jasné, že po válce budou v Izraeli padat hlavy a nebude jich málo...“

Válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás vede k polarizaci společnosti, a výrazně tak zvyšuje riziko teroristického útoku v Evropské unii během svátků. Po dnešní schůzce ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu to uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její obavy vycházejí z informací členských zemí, ale i nárůstu antisemitismu a činů hnaných nenávistí vůči muslimům, uvedla agentura AFP.

Johanssonová neuvedla žádné konkrétní informace, které ji vedly k těmto obavám. Zmínila sobotní útok v Paříži, při němž radikální islamista zavraždil německého turistu. EU poskytne na dodatečné zajištění bezpečnosti 30 milionů eur (730 milionů Kč), uvedla eurokomisařka podle BBC News.

Izraelská razie v palestinském Dženínu, na Západním břehu Jordánu. Vojáci zastavovali sanitky.

Spojené státy uplatní vízová omezení proti extremistickým izraelským osadníkům, kteří se podíleli na násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu nebo kteří civilistům jinak bránili v přístupu k základním potřebám a službám, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Jde o vzácný případ amerického diplomatického postihu vůči Izraeli, komentuje oznámení agentura AP. USA zatím nezveřejnily jmenný seznam sankcionovaných osob, podle zaměstnanců ministerstva tak však učiní ještě tento týden. Podle AP má jít o desítky osob.

„V rozhovorech s izraelskou vládou jsme zdůraznili, že musí dělat víc, aby postihla extremistické osadníky, kteří páchali násilné útoky proti Palestincům na Západním břehu... za stabilitu v oblasti nese odpovědnost jak Izrael, tak palestinská samospráva,“ uvedl v prohlášení Blinken.

Izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy si od 7. října už vyžádaly nejméně 16 248 obětí na životech, uvedla tisková služba vládnoucího hnutí Hamás.

Nejméně 45 lidí dnes přišlo o život při izraelském vzdušném úderu na obytné domy ve městě Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotníky a dodala, že není schopna se do oblasti dostat, aby počet obětí ověřila.

„Za poslední hodinu jsme přijali 45 mučedníků v důsledku izraelského bombardování domů v Dajr Balahu, v nichž žily tři rodiny,“ řekl agentuře Reuters ředitel tamní Nemocnice mučedníků Al-Aksá.

Odborníci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) navzdory konfliktu v Izraeli zorganizovali s touto zemí na konci listopadu párovou transplantaci darovaných ledvin. Český pacient dostal ledvinu od izraelského dárce, český orgán putoval do Izraele. Podobná výměna byla od roku 2019 čtvrtá, informoval dnes IKEM v tiskové zprávě.

„Je to světově unikátní projekt, kdy ledviny měníme mezi dvěma zeměmi, které spolu nesousedí a formálně nijak nesouvisí. Toto je celkem čtvrtá párová výměna s Izraelem. A současně pátá ledvina, protože při jedné výměně jsme vyměnili rovnou dvě najednou,“ uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Na každého zabitého bojovníka radikálního hnutí Hamás připadají v Pásmu Gazy přibližně dva mrtví civilisté. Uvedli to vysoce postavení představitelé izraelské armády, podle kterých ozbrojené síly používají vyspělý mapovací software ve snaze omezit počet civilních ztrát. Informoval o tom dnes server The Times of Israel.

Na žádost o komentář ke zprávám médií, že za téměř dva měsíce vojenské operace, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy v odvetě za vražedné útoky Hamásu ze 7. října, už bylo zabito na 5 000 příslušníků tohoto militantního palestinského hnutí, jeden z těchto představitelů novinářům řekl: „Ta čísla víceméně sedí.“

Izraelská armáda je v srdci Chán Júnisu, největšího města na jihu Pásma Gazy, řekl šéf velitelství Jih izraelské armády Jaron Finkelman. Vojáci podle něho svádějí nejtěžší boje od začátku pozemní ofenzivy v Pásmu před více než měsícem.

Do Chán Júnisu v uplynulých týdnech přešly statisíce civilistů ze severu Pásma Gazy, kam izraelská armáda soustředila svoji aktivitu v předchozích fázích pozemní operace. Izrael si vytyčil jako cíl likvidaci militantního hnutí Hamás, které toto palestinské území ovládá, a jeho vojenské infrastruktury využívané k útokům proti izraelskému území. Podle webu The Times of Israel má izraelské vedení za to, že v Chán Júnisu, baště Hamásu, se může skrývat vedení této militantní organizace, kterou mnoho západních zemí označuje za teroristickou. Tvrdé boje se dnes odehrávaly v tomto městě i na severu Pásma Gazy.

Libanonská armáda podle agentur uvedla, že při izraelském ostřelování jihu Libanonu jeden voják zemřel a další tři utrpěli zranění. Podle agentury AFP jde o první oběť z řad libanonské armády během nynějšího konfliktu.

Několik lidí v Izraeli dnes utrpělo zranění po zásahu střepinami z raket odpálených bojovníky radikálního hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Rakety vystřelené Hamásem zasáhly Aškelon ležící na jihu Izraele nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Záchranáři uvedli, že úlomky zranily dvě ženy poté, co jedna z raket dopadla přímo na obytný dům. Další tři lidé, mezi nimi dvě děti, měli akutní psychické potíže.

V evangelickém luteránském kostele v palestinském Betlémě odhalili novou vánoční uměleckou instalaci. Ta zobrazuje Ježíška narozeného v troskách a odkazuje na destrukci Gazy. 

Podle sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zemřelo kvůli izraelskému bombardování a pozemní operaci asi 15 900 lidí, převážně žen a dětí. Dalších 260 Palestinců bylo za stejnou dobu podle dnešního sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví zabito na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Zástupkyně izraelského ministerstva zdravotnictví dnes řekla zdravotnímu výboru parlamentu, že ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás rukojmím před předáním pracovníkům Červeného kříže a přejezdem do Izraele dali prášky na uklidnění. Cílem bylo, aby propouštění působili klidně a šťastně, navzdory fyzickému a psychickém traumatu, kterému byli v Pásmu Gazy vystaveni za více než 50 dní zajetí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Podle Hagar Mizrahiové z ministerstva zdravotnictví byl rukojmím podán preparát, který se užívá k léčbě epileptických syndromů, úzkosti, panické poruchy a některých forem schizofrenie.

Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že zvažuje vyslání vojenské podpůrné lodi RFA Lyme Bay, která by poskytovala lékařskou a humanitární pomoc na Blízkém východě.

Íránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Na pořadu jednání bude i palestinská otázka a poslední vývoj ve válce mezi Izraelem a Hamásem. 

Putin uvedl, že v Gaze nastala "humanitární katastrofa" a že je "šokující sledovat, jak jsou děti operovány bez anestezie". Vina za krizi podle něj padá na Spojené státy a jejich neúspěšnou diplomacii. Situace v Pásmu Gazy je "přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt", tvrdí.

Katarský emír Tamim bin Hamad Sání dnes kritizoval mezinárodní společenství, že dopouští zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy, a Izrael kvůli tomu obvinil z genocidy. Katarský emír to prohlásil v Dauhá na úvod summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), jehož se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten vyčetl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že ohrožuje bezpečnost celého regionu kvůli svým politickým ambicím. Další humanitární organizace dnes označily situaci civilistů v Pásmu Gazy za kritickou, podle mluvčího UNICEF nejsou oblasti, kam Izrael posílá civilisty, bezpečné.

"Izraelské okupační jednotky porušily všechny politické, etické i humanitární principy. .Je ostudou mezinárodního společenství, že dopouští pokračování těchto ohavných zločinů," řekl podle katarské televize Al-Džazíra emír na úvod summitu GCC. Izrael kritizoval za "systematické zabíjení nevinných neozbrojených civilistů". "Toto je genocida prováděná Izraelem," uvedl také bin Hamad Sání.

Další izraelský ministr dal najevo své pochyby ohledně pokračování premiéra Benjamina Netanjahua v čele vlády po konci nynější války s palestinským hnutím Hamás. Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, podle rozhlasu Kan uvedl, že po válce premiéra nepodpoří a že Likud potřebuje změnu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Před měsícem hovořil o nutnosti parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas.

"Netanjahua už znovu nepodpořím. Po válce se musíme obrátit k lidem a získat opět jejich důvěru. Likud potřebuje změnu," řekl minulý týden Barkat svým příznivcům ve městě Kirjat Gat. Podle rozhlasu Kan Barkatovo vyjádření znamená, že se bude ucházet o vedení strany Likud i v případě, že Netanjahu z funkce neodstoupí. Netanjahu stranu vede už od prosince 2005.

Izrael očekává v nové fázi své války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy těžké boje, ale je otevřen konstruktivní zpětné vazbě ohledně toho, jak zabránit ohrožení civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády.

„Nyní pokračujeme ve druhé fázi. Druhou etapou, která bude vojensky obtížná,“ řekl mluvčí Ejlon Levy na dnešním briefingu. „Konstruktivní zpětná vazba“ ohledně ochrany civilistů podle něj neodporuje izraelskému záměru zničit Hamás.

Francie zmrazila majetek vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na nařízení zveřejněné v úředním věstníku země. Jedná se o posledního z řady vůdců tohoto palestinského radikálního hnutí, který byl přidán na její národní sankční seznam v souvislosti s útokem na jižní Izrael ze 7. října.

Francie již 13. listopadu uvalila sankce na Muhammada Dífa, současného šéfa vojenského křídla Hamásu, a jeho zástupce Marvána Ísu. Země ve spolupráci s partnery pracuje na uvalení sankcí na jednotlivce z Hamásu a jeho finanční síť na úrovni Evropské unie, uvedli diplomaté.

Britské ministerstvo obrany zahájí pozorovací lety nad východním Středomořím, včetně operací ve vzdušném prostoru nad Izraelem a Pásmem Gazy. Podle agentury Reuters dnes tuto informaci potvrdila britská vláda, podle které letouny nebudou vyzbrojeny, nebudou plnit bojovou úlohu a jejich úkolem bude výhradně vyhledávání rukojmích.

Informace týkající se zajatců budou předávány pouze příslušným orgánům odpovědným za záchranu rukojmích, dodala vláda.

Podívejte se na nové snímky z kempu, kam se uchýlili Palestinci před údery izraelské armády. Někteří z nich čekají ve frontě na vodu. 

Izraelská armáda má připravený plán na zaplavení tunelů pod Pásmem Gazy mořskou vodou s cílem vyhnat z nich ozbrojence palestinského hnutí Hamás, informoval v pondělí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Podle nich armáda zatím nerozhodla, kdy k tomuto plánu přistoupí. V tunelech mohou být také někteří ze stovky rukojmích, které Hamás od 7. října stále drží.

Izraelská národní bezpečnostní rada zesílila varování pro cesty do některých evropských zemí, včetně Francie, Německa a Spojeného království. Turisty sice od návštěvy těchto zemí neodrazuje, ale hovoří o „potenciální hrozbě“ pro izraelské občany, čímž zdůvodňuje zvýšení výstrahy na druhý stupeň z pěti, píše izraelský list Haarec.

„Neříkáme Izraelcům, aby nejezdili do Evropy, ale aby byli ostražitější než obvykle,“ uvedl představitel izraelské bezpečnostní rady. Ta vyzvala turisty, aby se „vyhýbali vystavování izraelských a židovských symbolů a aby se vyhýbali shromážděním“. Upřesnila, že účast na chanukových akcích pořádaných na zabezpečených místech je možná, ale také varovala, že velká shromáždění mohou přilákat teroristy.

Po intenzivní přestřelce Izraelské obranné síly (IDF) zatkly řadu podezřelých ve městě Qalandia na Západním břehu Jordánu.

Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky Thomas White varoval, že do města Rafáh poblíž Egypta může být vysídleno dalších půl milionu lidí. Uvedl, že ve čtvrtích, které včera izraelské obranné síly vyzvaly k evakuaci, žije přes 600 000 lidí.

Předseda Valného shromáždění OSN Dennis Francis znovu vyzval k příměří a prohlásil, že je "hluboce znepokojen a zarmoucen obnovením nepřátelských akcí".

Izrael sestavil rozsáhlý systém vodních čerpadel, kterými by mohli vytopit tunely Hamásu. Uvádí to Wall Street Journal. 

Izraelské tanky, obrněné transportéry a buldozery v noci vjely do jižní části pásma Gazy u Chán Júnisu. Izraelský velitel prohlásil, že armáda téměř dokončila svou misi na severu.

Sirény se ráno rozezněly v izraelské Beeršebě na jihu Izraele. Slyšet byly rovněž v příhraničních městech Pásma Gazy, uvádí The Times of Israel. Podle Izraele v Pásmu Gazy zemřeli tito tři muži:

Hamás nadále drží 137 izraelských rukojmích, mezi nimi 17 žen a dětí. Uvedly to izraelské obranné síly.

Izraelský voják v záloze, jenž je podezřelý ze zabití muže, kterého si minulý týden při střelbě v Jeruzalémě zřejmě spletl s teroristou, byl včera zadržen vojenskou policií. Píše o tom server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na vyjádření izraelské armády. Rotmistr Aviad Fridža byl jedním ze dvou vojáků, v danou chvíli mimo aktivní službu, kteří ve čtvrtek pohotově reagovali na útok členů Hamásu proti lidem čekajícím na autobusové zastávce na předměstí Jeruzaléma. Při incidentu ale stříleli také na Juvala Castlemana, ozbrojeného izraelského civilistu, který na útočníky začal pálit jako první.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Izraelská armáda v noci na dnešek uvedla, že v Libanonu zaútočila na pozice Íránem podporovaného hnutí Hizballáh. Podle ní se tak stalo v reakci na předchozí ostřelování izraelského území, informovala agentura DPA.

Izraelské stíhačky podle armády zasáhly zařízení Hizballáhu pro odpalování raket a cílem odvetného útoku Izraele byla také "teroristická infrastruktura a vojenská oblast" v Libanonu.

Armáda již dříve uvedla, že při útocích z noci na pondělí byli lehce zraněni tři izraelští vojáci. Hizballáh se přihlásil k odpovědnosti za tento útok i za ostřelování dalších cílů.