„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách.

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že od ukončení dočasného příměří v Pásmu Gazy 1. prosince armáda zneškodnila více než dva tisíce agentů Hamásu. To zvyšuje armádní odhady počtu bojovníků Hamásu zabitých od začátku války na přibližně 8 tisíc. Další tisícovka jich byla zabita v Izraeli během útoku 7. října.
„Zvýšili jsme počet vojáků bojujících ve východní části Chán Júnis a bojujeme tam s odhodláním, s pěti pěšími brigádami a bojovými inženýry, s důrazem na podzemní boje,“ řekl Hagari na večerní tiskové konferenci.

Soustrast pozůstalým i celému Česku kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při níž podle policie zemřelo nejméně 15 lidí, dnes vyjádřil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Na sociální síti X také popřál brzké uzdravení zraněným.

Víc než půl milionu lidí v Pásmu Gazy, tedy asi čtvrtina jeho obyvatel, trpí hlady kvůli nedostatku potravin způsobenému blokádou a boji izraelské armády s hnutím Hamás. Do půl roku tam hrozí hladomor, pokud nebudou zajištěny větší dodávky jídla, pitné vody a zdravotní péče, varoval dnes podle BBC Světový potravinový program (WFP). Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice a na jihu jich je v provozu devět, všechny jsou ale přeplněné zraněnými a uprchlíky.
„Nikdy jsem neviděl nic podobného rozsahu jako nyní v Gaze, navíc jak rychle se to stalo, za pouhé dva měsíce,“ citovala AP Arífa Husajna z WFP. Podle údajů této organizace čelí v Pásmu Gazy hladu na 576.600 lidí. „Nejsou to jen čísla - za těmito alarmujícími statistikami jsou jednotlivé děti, ženy a muži,“ řekl Husajn, hlavní ekonom WFP. „Rozsah a rychlost, s jakou tato krize vznikla, jsou bezprecedentní,“ dodal.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.
„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.
„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Ministr zahraničí SAE se v Abú Zabí setkal s vysokým představitelem palestinské samosprávy a jednal s ním o mezinárodním úsilí o dosažení příměří v Gaze.
Šejk Abdulláh na schůzce zdůraznil, že je důležité upřednostnit jednání směřující k vytvoření rámce pro mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci o dvou státech, informovala emirátská státní tisková agentura WAM.

Podle zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnil orgán podporovaný OSN, čelí celých 2,3 milionu obyvatel Gazy krizové úrovni hladu a riziko hladomoru se každým dnem zvyšuje.

Podle nové analýzy, kterou zveřejnil Výbor na ochranu novinářů, bylo za prvních deset týdnů války mezi Izraelem a Gazou zabito více novinářů než kdykoli předtím v jedné zemi za celý rok.
„Do 20. prosince 2023 bylo zabito nejméně 68 novinářů a pracovníků médií. Z těchto 68 novinářů bylo 61 Palestinců, čtyři Izraelci a tři Libanonci,“ stojí v analýze.

Letadlo katarských ozbrojených sil s 20 tunami pomoci včetně potravin a zdravotnického materiálu pro Palestince v Gaze zamířilo ve středu do egyptského Aríše, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Celkový počet katarských letadel s pomocí pro Gazu se tak zvýšil na 47 s celkovým objemem 1 501 tun nákladu.

Izraelské obranné síly převzaly kompletní kontrolu nad čtvrtí Shejaia ve městě Gaza. Vojáci zkonfiskovali zbraně ukryté v dětských hračkách, uvedla armáda.

V důsledku izraelských útoků na celé pásmo Gazy přišlo o možnost vzdělávání 625 000 palestinských studentů, oznámilo palestinské ministerstvo zahraničí.
V celém hustě obydleném pásmu je 47 % obyvatel mladších 18 let. Podle údajů organizace Euro-Med Human Rights Monitor se sídlem ve Švýcarsku bylo od počátku izraelské operace v pásmu Gazy izraelskými údery zabito více než 10 000 kojenců a dětí.

Spojené státy ve čtvrtek uvedly, že existují „vážné obavy“, že současný návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který má zvýšit objem humanitární pomoci pro pásmo Gazy, „by mohl ve skutečnosti dodávky zpomalit“.
„Cílem této rezoluce je usnadnit a pomoci rozšířit humanitární pomoc, která se dostává do Gazy, a na to bychom měli brát zřetel,“ řekl Nate Evans, mluvčí americké mise při OSN před plánovaným čtvrtečním hlasováním. „Musíme zajistit, aby jakákoli rezoluce pomohla a neuškodila situaci na místě,“ dodal.

Izraelská policie oznámila, že 19 izraelských vězeňských dozorců je vyšetřováno v souvislosti se smrtí 38letého palestinského vězně. Klub palestinských vězňů, skupina na obranu vězňů, uvádí, že vězeň byl nalezen s „vážnými známkami mučení“ na těle a zemřel 18. listopadu ve věznici Ketziot v jižní části Negevské pouště. Podle PA mu zbývalo 18 let do konce 25letého trestu za pokus o vraždu.
Policie oznámila vyšetřování dozorců ve čtvrtek poté, co vypršel příkaz mlčenlivosti. Izraelská vězeňská služba uvedla, že spolupracuje s vyšetřovateli. Klub vězňů uvádí, že Izraelci v současné době zadržují asi 7 800 Palestinců.

Organizace pro lidská práva Demokracie pro arabský svět (Dawn), předložila Mezinárodnímu trestnímu soudu spis, v němž jmenuje 40 vysokých izraelských velitelů, kteří by podle ní měli být vyšetřováni jako podezřelí z válečných zločinů v souvislosti s vojenskou operací v Gaze.
„Ačkoli se Izrael snaží utajit totožnost mnoha svých důstojníků, měli by být upozorněni na to, že za zločiny páchané v Gaze nesou individuální trestní odpovědnost,“ uvedla Sarah Leah Whitsonová, výkonná ředitelka Dawn.

Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí ve čtvrtek varoval, že neschopnost Rady bezpečnosti OSN přijmout rezoluci o Gaze bude znamenat uplatňování „nebezpečných dvojích standardů“. Safadí uvedl, že návrh rezoluce, o kterém se má hlasovat později ve čtvrtek, se zaměřuje na urychlení dodávek pomoci, kterým podle království brání Izrael.

Kvůli útokům na lodě v Rudém moři hledají evropské firmy alternativy k dovozu zboží z Asie. Na potíže upozornila například IKEA, Electrolux či Danone.
Německá společnost Hapag-Lloyd ve čtvrtek oznámila, že do konce roku přesměruje 25 lodí tak, aby se vyhnuly Suezskému průplavu a Rudému moři, kde na obchodní lodě útočí jemenští Hútíové.

Ve čtvrtek se v Tel Avivu rozezněly poplašné sirény, podle agentury Reuters došlo k odpalu několika raket z Pásma Gazy. Zatím nebyly hlášeny žádné škody ani oběti.

Palestinské ozbrojené skupiny odmítají jakékoli rozhovory o výměně vězňů, dokud nebude ukončena izraelská agrese, uvádí se v prohlášení, které ve čtvrtek zveřejnil Hamás. „Rozhodnutí je takové, že by se nemělo hovořit o vězních nebo dohodách o výměně, dokud nebude zcela zastavena agrese,“ uvádí se v prohlášení.
Kromě Hamásu drží rukojmí v Gaze také menší palestinská militantní skupina Islámský džihád, uvedla agentura Reuters.

Obrazem: Palestinci truchlí za své příbuzné, kteří zahynuli při izraelském bombardování Pásma Gazy.

Egyptský ministr zahraničí ve čtvrtek prohlásil, že země ležící u Rudého moře mají povinnost prostor vodní plochy chránit. „Nadále spolupracujeme s mnoha našimi partnery, abychom zajistili bezpečnost plavby v Rudém moři,“ dodal Sameh Shoukry na tiskové konferenci s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem v Káhiře.

Izraelský letecký útok zabil u přechodu Rafáh pohraničního úředníka jmenovaného Hamásem a tři další osoby, uvedl ve čtvrtek Hamás a tamní zdravotníci. Plukovník Bassam Ghaben, Hamásem jmenovaný ředitel obchodního přechodu Kerem Šalom a tři další Palestinci údajně při útoku přišli o život.

Podle libanonské státní tiskové agentury izraelský úder ve čtvrtek časně ráno zabil starší ženu a zranil jejího manžela v domě na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters se počet civilních obětí izraelského ostřelování jižního Libanonu v posledních týdnech zvýšil na přibližně 20, včetně novinářů a dětí.
Další izraelský úder v noci na dnešek jednoho člena Hizballáhu. Ten v nedávných bojích s Izraelem ztratil asi 100 svých přívrženců.

Na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice, uvedla WHO podle Reuters. Nemocnice na jihu jsou přetížené a fungují jako evakuační centra.

Izraelské ozbrojené síly ukazují další úkryt Hamásu, který se nacházel vedle školy pro neslyšící děti.

Izraelské ozbrojené síly zveřejnily na sociální síti X video toho, co našli ve škole v městě Jabalya po evakuaci civilistů při provádění pátrání v této oblasti. Není to poprvé, co Hamás zneužil své vlastní lidi jako štíty, aby zakryl jejich teroristickou činnost, uvádí IDF

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že izraelská armáda ve středu nařídila na sociálních sítích „okamžitou evakuaci“ oblasti „pokrývající asi 20 procent“ města Chán Júnis. Podle OCHA v oblasti, která má být evakuována, žilo před začátkem izraelské ofenzivy před dvěma měsíci více než 111.000 lidí a nyní zde žije ve 32 táborech asi 141.000 Palestinců prchajících před boji.

Armádní mluvčí Daniel Hagari ve středu uvedl, že armáda se přesunula do poslední zbývající bašty Hamásu ve městě Gaza.
Izraelská armáda dnes oznámila, že přišla o další tři příslušníky, čímž se počet vojáků zabitých od zahájení pozemní ofenzívy zvýšil na 137.

Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení radikálního palestinského hnutí Hamás ve městě Gaza na severu stejnojmenného pásma, včetně politických i vojenských vůdců jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf. Informovala o tom dnes BBC s odvoláním na armádní prohlášením, podle kterého se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy.
Izraelská armáda uvedla, že po týdnech bojů její jednotky převzaly v pásmu kontrolu nad „elitní čtvrtí“ v největším městě Gaza. Síť tunelů, které armáda označuje jako „podzemní teroristické město“, se podle ní napojuje na „podzemní infrastrukturu v oblasti nemocnic Rantisí a Šífa“.

Hlasy tří izraelských rukojmích, kteří byli náhodně zabiti izraelskými jednotkami v Gaze, byly zachyceny na kameru GoPro namontovanou na vojenském psu pět dní předtím, než byli zastřeleni, uvedl ve středu mluvčí Izraelských obranných sil (IDF). Video, které v úterý našly IDF, ukazuje, že k nahrávce došlo během vojenské výměny mezi izraelskými silami a militanty Hamásu na místě, kde byli zadržováni rukojmí, řekl kontraadmirál Daniel Hagari na tiskové konferenci.
Neuvedl podrobnosti o tom, co mohli tři rukojmí — Yotam Haim, Alon Shamriz a Samer Talalka — říkat. Ozbrojenci, kteří drželi tři muže, byli zabiti během bojů, což zřejmě umožnilo zajatcům uprchnout, řekl Hagari s odkazem na počáteční analýzu videa GoPro ze strany IDF.

Od vypuknutí války 7. října bylo v Gaze, Izraeli a Libanonu zabito nejméně 68 novinářů, uvedl ve středu Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Mezi oběťmi je 61 Palestinců, čtyři Izraelci a tři Libanonci, podle údajů CPJ, což je podle CPJ nejsmrtelnější období pro novináře od roku 1992, kdy začala shromažďovat údaje. Začátkem tohoto týdne agentura OSN uvedla, že Gaza se pro novináře a jejich rodiny stala nejnebezpečnějším místem na světě.

Podle představitele Izraelských obranných sil (IDF) se Izrael se zhoršujícími se násilnostmi na hranici s Libanonem stále více přibližuje otevřené válce s hnutím Hizballáh. IDF jsou přitom již nyní zapletené v dosud nejintenzivnějším konfliktu v Pásmu Gazy. O situaci informuje zpravodajský server Newsweek.

Izraelské věznice jsou prakticky plné kvůli vlně zatýkání, která následovala po útocích ze strany radikálního palestinského hnutí Hamás ze začátku října. Podle britské BBC na to upozornila izraelská vězeňská správa.

Dobré ráno, palestinské hnutí Hamás dnes odmítlo návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi 40 rukojmích včetně všech zbývajících žen a dětí, které zůstávají v zajetí této radikální skupiny. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na egyptské představitele, kteří se podílejí na zprostředkování těchto jednání v Káhiře a podle nichž si Hamás klade jako podmínku k jakémukoli vyjednávání, aby nejprve utichly zbraně.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
