Násilí mezi Izraelem a Hizballáhem eskaluje. Otevře se nová válečná fronta?

Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus tento týden řekl reportérům, že Hizballáh od zahájení svých útoků 8. října, den po bezprecedentních útocích palestinského Hamásu, vypálil směrem k Izraeli více než 1000 různých druhů munice včetně raket, naváděných střel, dronů a min. Varoval, že „Hizballáh, který, jak všichni ví, je zástupcem Íránu, nebezpečně zatahuje Libanon do zbytečné války, která by mohla mít ničivé následky jak pro libanonský stát, tak pro jeho lid. A je to válka, kterou si podle mě ani Libanon a ani Izrael nezaslouží."

Conricus vyjádřil, že Izrael touží po zneškodnění hrozby, kterou Hizballáh u severní hranice pro izraelské vojáky a civilisty představuje, diplomatickou cestou, ale také uvedl, že IDF „budou nadále provádět potřebné přípravy k odstranění hrozby prostředky dostupnými armádě.“  

Na otázku, jak blízko je Izrael ke vstoupení do další otevřené války, odpověděl, že kdyby záleželo jen na parametrech současných útoků, jejich narušování izraelské suverenity a izraelských obětech, „tak už bychom byli s Hizballáhem ve válce před dlouhou, dlouhou dobou. Dnes jsme válce blíž, než jsme byli včera. A rozkazy IDF samozřejmě znějí, aby zvýšily připravenost a schopnost bránit izraelské civilisty.“

Také izraelský ministr obrany Jo’av Galant se tento týden nechal slyšet, že pokud nastolení bezpečnosti v oblasti nebude možné diplomatickou cestou, pak Izrael nebude váhat zasáhnout. Hizballáh a libanonská armáda se k těmto prohlášením nevyjádřily.

Libanonské hnutí pravidelně oznamuje útoky na izraelské pozice. Ty mají být „podporou vytrvalých Palestinců žijících v Pásmu Gazy a jejich statečného a čestného odboje.“ Zprávy ze začátku tohoto týdne zahrnovaly i tvrzení o útocích na dvě z protiraketových baterií Železné kopule v severoizraelském kibucu Kabri.

IDF zase ohlásily několik útoků na Izrael z jižního Libanonu. Na ty podle oficiální zprávy odpověděly dělostřeleckým ostřelováním a nálety stíhaček na sídla Hizballáhu. Tempo útoků v oblasti hranic mezi Izraelem a Libanonem dosáhlo úrovně naposledy pozorované během bojů IDF s Hizballáhem ve válce v roce 2006. Ta byla druhým a zatím posledním velkým konfliktem mezi oběma stranami.

Zatímco se IDF snaží v Gaze vypořádat s Hamásem, jejich představitel řekl, že i na severu země je pro Izrael pouhý návrat ke stavu z období před 7. říjnem nepřijatelný. Varován byl také Írán, který Hizballáh podporuje od jeho založení v roce 1982 jako odpověď na izraelskou invazi Libanonu.  

Izraelci objevili největší tunel Hamásu: Chodba za miliony ústí jen kousek od hranice!

V Newsweekem již dříve zveřejněném článku se íránský velvyslanec v USA Amir Saeid Iravani vyjádřil, že „Izrael není schopen provádět invaze bez bezpodmínečné podpory Spojených států.“

„S pokračováním konfliktu v Gaze se exponenciálně zvyšuje připojená cena podpory USA. Nyní přichází kritická křižovatka, kdy musí Amerika zvážit, jestli svou podporu nějak podmíní či omezí nebo jestli bude riskovat, že se stane obětí zmařených ambicí izraelských lídrů,“ uvedl.

Írán podle Iravaniho zůstává odhodlán vyhnout se rozpoutání války s jakoukoliv zemí, ale v případě nutnosti by byl na boj připraven. „Preventivní válečná strategie v obranné doktríně Íránu nemá v podstatě žádné místo. Země ovšem udržuje nejvyšší stav připravenosti odpovědět na jakoukoliv viditelnou hrozbu a houževnatě bránit sebe, své obyvatelstvo a jeho zájmy,“ řekl.

USA kritizoval také Hizballáh. Generální tajemník Hassan Nasralláh již ve svém prvním projevu po začátku války varoval, že pokud by jednotky Spojených států v oblasti zasáhly, i ony by se staly cílem Hizballáhu. USA by se podle vůdce hnutí potkaly s podobnými překážkami jako při dřívějších operacích na území Libanonu, Iráku a Afghánistánu.

Tento týden se k přítomnosti armády Spojených států v oblasti vyjádřil také člen libanonského parlamentu za Hizballáh Ibrahim al-Moussawi. USA a ostatní západní země, ale podle něj kvůli válce v Gaze ztrácejí moc a vliv. „Čelíme hluboké a významné transformaci,“ řekl. „Z tváří západních režimů spadla maska a národy světa mají zdravý rozum, který byl dlouho narušován, takže vidíme miliony lidí pochodujících v ulicích Ameriky a západních zemí a dožadujících se konce agrese v Gaze.“

Ze severního Izraele bylo podle IDF kvůli útokům Hizballáhu evakuováno více než 80 000 civilistů. Podle OSN zase od začátku války v Gaze muselo více než 64 000 lidí opustit jih Libanonu. IDF také obviňuje Hizballáh z útoků na pozice libanonské armády a Prozatimních jednotek OSN v Libanonu (UNIFIL).

Válka Izraele s Hamásem

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Mluvčí UNIFIL Andrea Tenenti se minulý týden vyjádřil, že jsou mírové jednotky „hluboce znepokojené eskalací násilí a rétoriky podél Modré linie“ a zůstávají v kontaktu s libanonskými a izraelskými úřady, za účelem deeskalace napětí. „Apelujeme na všechny zúčastněné, aby ukončili svou palbu a snažili se dosáhnout politického řešení,“ řekl.

Podle Tenentiho se konflikt zatím drží v oblasti hraniční Modré linie, ale varoval, že „pokračující agresivní výměny projektilů otevírají velmi reálnou možnost miskalkulace.“ Právě ta UNIFIL velmi znepokojuje, a proto se dožadují okamžitého konce násilí.

Koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady John Kirby na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že úřady USA situaci na izraelsko-libanonské hranici blízce pozorují a záležitost aktivně probírají se svými izraelskými protějšky. Spojené státy podle něj otevřenou válku mezi Hizballáhem a Izraelem a otevření severní fronty probíhajícího konfliktu vidět nechtějí.