18°C
Izraelci dali dohromady „seznam smrti“: Honba za lídry Hamásu, jde po nich speciální komando
O víkendu provedlo palestinské islamistické hnutí Hamás překvapivý útok na Izrael, izraelská armáda následně oznámila, že je ve válce, a tamní vláda zdůraznila, že válku vyhrají. Počty obětí, zraněných a střetů stoupají. Hamás podniká i únosy do Pásma Gazy, které od roku 2007 ovládá. Hnutí se zavázalo, že zničí Izrael, má podporu Íránu, který hnutí poskytuje zbraně a výcvik. Co nebo kdo je ale přesně Hamás? A jaká je jeho minulost? Izrael Hamásu slíbil za krvavé útoky pomstu, kdo z radikálů Hamásu se dostal na první příčky jejich „seznamu smrti“?
Izraelská armáda má k dispozici vlastní „komanda smrti“, která může – a s největší pravděpodobností plánuje – vyslat na misi s úkolem zlikvidovat vysoké představitele Hamásu, kteří stáli za útokem na Izrael. „K Hamásu se budeme chovat, stejně jako se Západ chová k Islámskému státu a jeho předákům. Konkrétně a operačně to znamená, že jsme si dali za úkol zlikvidovat jeho lídry a bojovníky,“ řekl tisku izraelský státní úředník, informoval list Daily Mail. Zmínil rovněž mezinárodní a diplomatické důsledky.
Jak by taková mise vypadala? A kdo přesně je jejím terčem? Komanda budou vyslána na území Pásma Gazy, kde se podle dostupných informací izraelské armády mají velitelé Hamásu ukrývat. Izraelská vláda hodlá vytvářet nátlak na státy jako Katar, který finančně podporuje Hamás a měl by v současné době poskytovat útočiště jeho šéfovi Ismailovi Hainjehovi. Zatím není jasné, na koho by Izrael udeřil jako první. Hanijeh je hlavní lídr Hamásu a žije v katarské metropoli Dauhá.
Dalším možným terčem by měl být Jahjá Sinvár, lídr Hamásu přímo v Pásmu Gazy. „Sinvár je za současnou kampaní proti Izraeli a je to mrtvý muž,“ prohlásil mluvčí Izraelských obranných síl (IDF) Daniel Hagari. „Vojenské a politické vedení Hamásu a veškerý jeho majetek je terčem útoku a odsouzeno k záhubě,“ rozvedl Hagari. Po Hanijehovi je Sinvár druhým nejmocnějším mužem Hamásu.
Na třetím místě pak stojí Mohammed Deíf, lídr ozbrojeného křídla Hamásu Kásam (IQB). Deif konflikt označil za odpověď za šestnáctiletou blokádu Pásma Gazy. Mluvčí IQB Abú Obeida bude také vysoko na izraelském seznamu smrti. IQB jako celek pak kromě Deifa vede i Marwan Issa, další z možných cílů.
Co je Hamás?
Hamás neboli Hnutí islámského odporu bylo založeno v listopadu 1987 během první palestinské intifády (povstání). Podporuje jej šíitský Írán a sdílí islamistickou ideologii Muslimského bratrstva, které vzniklo v Egyptě ve 20. letech 20. století.
Hnutí odmítá existenci Izraele či mírové rozhovory s ním a prosazuje ozbrojený odpor proti izraelské okupaci palestinských území.
Podle své charty, která byla vydána v srpnu 1988, usiluje o vytvoření islámského státu na celém území Palestiny včetně Izraele, tedy od Středozemního moře k řece Jordán. Ve druhém článku je Hamás definován jako „jedna z odboček Muslimského bratrstva v Palestině“. Boj za osvobození Palestiny od izraelské okupace je podle charty představován nikoli jako národní záležitost Palestinců, ale „povinnost každého Muslima, ať žije v jakékoli zemi“. Ve své chartě vyznává džihád (svatou válku) a píše, že „každý Žid a každý židovský kolonista je jeho terčem a musí být zabit“.
Teroristická organizace: Ano, nebo ne?
Za teroristickou organizaci Hamás považují Izrael, USA, EU, Kanada, Japonsko, Austrálie či Británie, opačný pohled má kupříkladu Rusko, Čína, Brazílie, Írán, Katar či Turecko. V prosinci 2018 neprošla ve Valném shromáždění OSN rezoluce odsuzující Hamás jako teroristickou organizaci, nepodpořila ji totiž potřebná dvoutřetinová většina. Mezi 87 zeměmi, jež text navržený USA schválily, bylo i Česko.
Hamás v Pásmu Gazy
Pásmo Gazy řídí Hamás od června 2007, od konce krátké občanské války se silami věrnými hnutí Fatah prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, který sídlí na Západním břehu Jordánu a stojí rovněž v čele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Palestinská autonomie tak zůstává stále rozdělena, protože na Západním břehu Jordánu vládne postarafatovské hnutí Fatah.
Hamás převzal vládu v Gaze po svém vítězství v palestinských parlamentních volbách v roce 2006. Hamás tehdy vinil Abbáse ze spiknutí proti němu.
Od té doby došlo k řadě vojenských konfrontací mezi Izraelem a Hamásem. Naposledy se tak stalo v květnu 2021, kdy si jedenáctidenní boje vyžádaly 243 mrtvých Palestinců a 12 mrtvých na izraelské straně. Při nejhorší konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem zahynulo (od stažení Izraele z Pásma v létě 2005) v létě 2014 na 2200 lidí.
Hamás má ozbrojené křídlo Kásam (neboli Oddíly mučedníka Izzuddína Kásama; nazváno podle šajcha Izzuddína Kásama, bojovníka proti britské nadvládě v Palestině v 30. letech 20. století). Kásam vysílá do Izraele ozbrojence a sebevražedné atentátníky.
Hamás a jeho velení
Hamás je součástí regionální aliance zahrnující šíitský Írán, Sýrii a šíitskou islamistickou skupinu Hizballáh v Libanonu, které se staví proti politice USA na Blízkém východě a proti Izraeli. Rakety je Hamás schopen odpalovat na Izrael podle odborníků díky technologiím, které mu poskytl právě Írán.
Hamás má mocenskou základnu v Gaze, příznivce má ale na celém palestinském území. Jeho vůdci jsou rozmístěni po celém Blízkém východě v zemích včetně Kataru, kde sídlí současný vůdce Ismáíl Haníja.
Zakladatele a duchovního vůdce Hamásu šajcha Ahmada Jasína zabily v březnu 2004 izraelské jednotky, později byli zabiti i někteří další vůdci hnutí. V prvních letech po založení byl významným finančním donátorem Hamásu Kuvajt, posléze kupříkladu Katar, který v posledních letech převedl na účty Hamásu více než 1,5 miliardy eur. Podle zprávy Izraelské bezpečnostní agentury (ISA) z února 2018 je jedním z největších sponzorů Hamásu i Turecko.
Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.
Židé byli na tomto území dříve jak Arabové. Nastupuje si dějiny Blízkého východu.