„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vážení čtenáři, to je pro dnešek z našeho zpravodajství z války mezi Izraelem a Hamásem vše. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Palestinský Červený půlměsíc kladně ohodnotil znovuobnovení komunikačních sítí v Pásmu Gazy. 

🙏We are pleased with the partial restoration of communications to the #Gaza Strip, allowing us to connect with our colleagues there.

👇In this video filmed today in the central operations room in Ramallah we illustrate the difficulty of communication with the #Gaza operations… pic.twitter.com/WV7Dj4ncxO

— PRCS (@PalestineRCS) December 17, 2023

Egypt a Katar dnes podle této agentury uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Zároveň jsou otevření přechodu a hladký průjezd pomoci podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou Izrael a hnutí Hamás nakloněné, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Už 70 dní je Červenému kříži odpírán přístup k zadržovaným izraelským rukojmím, už 70 dní o nich nemají rodiny zprávy, už 70 dní nelze ověřit, v jakém stavu jsou a co potřebují. To odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu, jehož dodržování se všechny státy zavázaly zajistit.  Uvedl to Český červený kříž ve své tiskové zprávě a dodal: Jednání o umožnění přístupu k rukojmím s představiteli hnutí Hamás byla a jsou kontinuálně vedena nejen personálem Červeného kříže delegovaným v Gaze, ale několikrát (naposledy tento čtvrtek a pátek) osobně prezidentkou MVČK Mirjanou Spoljaric Egger, která tato jednání vedla nejen nyní v Gaze, ale setkala se i s nejvyšším vedení Hamásu v Kataru. Přesto nebylo dosud MVČK umožněno rukojmí navštívit.

Fotografie tunelu vybudovaného Hamásem, který dnes objevila izraelská armáda.

Pohřeb Alona Lulu Shamrize, rukojmího, kterého omylem zabila izraelská armáda.

Ve střední a jižní části palestinského Pásma Gazy po několikadenním výpadku opět fungují telekomunikační služby a internet. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na společnosti Paltel a Jawwal. Telefony a připojení k internetu byly nedostupné od čtvrtka, firmám se už podařilo napravit škody, které výpadek způsobily.

„Naše týmy byly schopné se s pomocí příslušných mezinárodních úřadů po mnoha neúspěšných pokusech z minulých dní dostat k poškozenému místu a zajistit opravu,“ uvedly firmy ve společném prohlášení.

Také organizace NetBlocks, která výpadky internetového připojení monitoruje, na sociální síti X potvrdila, že internet je v části Pásma Gazy opět dostupný. Výpadek byl nejdelší od začátku války mezi Izraelem a Hamásem.

Podle agentury AFP má tunel, který dnes objevila izraelská armáda,  železobetonové stěny, je vybavený elektřinou, ventilací, kanalizací, komunikačními sítěmi a kolejemi. Izraelské síly tvrdí, že byl vystavěn pod vedením Muhammada Sinvára, což je bratr Jahjáa Sinvára, vůdce hnutí Hamás. V tunelu bylo objeveno množství zbraní připravených k použití, uvedla izraelská armáda.

Hamás na dotaz Reuters ohledně izraelského popisu tunelu nereagoval. Tunely, které palestinské radikální hnutí novinářům ukázalo, nebo které reportérům ukázala izraelská armáda po jejich odhalení, byly úzké, nízké chodby určené k pěšímu pohybu.

Velký tunel ústící u Erezu byl podle Hagariho pravděpodobně součástí širší sítě chodeb. V takovéto síti chodeb by Hamás mohl ukrývat rukojmí unesené 7. října z Izraele.

Izraelská armáda dnes oznámila, že během své ofenzivy v Pásmu Gazy objevila „největší tunel“ vyhloubený palestinským radikálním hnutím Hamás pod touto oblastí. Betonová chodba je dlouhá více než čtyři kilometry a ústí v bezprostřední blízkosti izraelské hranice, uvedl podle agentur Reuters a AFP Izrael.

Tunel vytvořený 50 metrů pod zemí dosahuje na výšku i šířku tří metrů. Bojovníci Hamásu jím tak mohli pohodlně cestovat až na sever města Gaza, které bylo dříve sídlem vlády Hamásu a nyní je zničenou bojovou zónou, uvedla agentura Reuters.

„Je to největší tunel, který jsme v Gaze našli... jeho cílem byl hraniční přechod (Erez),“ řekl podle Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, aniž upřesnil, jestli byla tato podzemní chodba Hamásem k útoku ze 7. října využita. „Do tohoto tunelu byly investovány miliony dolarů. Trvalo roky, než byl vybudován. Mohla jím projíždět vozidla,“ dodal.

Dnes francouzská ministryně navštívila i okupovaný Západní břeh Jordánu, kde se setkala i s Palestinci, na které v minulosti zaútočili židovští osadníci. „Jedná se o závažné činy,“ uvedla. Zároveň varovala před destabilizací Palestinské autonomie, která působí na Západním břehu Jordánu. V jejím čele stojí Mahmúd Abbás. Násilí osadníků vůči Palestincům na Západním břehu může podle Colonnaové „podkopat výhled politického řešení“ konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

Francouzská ministryně zahraničí vyjádřila znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy, které čelí izraelské blokádě. „Bylo zabito příliš moc civilistů,“ uvedla Colonnaová. Zároveň zdůraznila, že se nesmí zapomínat na oběti útoku hnutí Hamás v Izraeli. Počínání Hamásu označila za barbarství a odmítla jeho zlehčování, například v případě násilí na ženách. „Jakékoliv popírání či zlehčování těchto sexuálních zločinů je nepřijatelné a především nedůstojné,“ řekla Colonnaová.

Průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gazy přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá 79 kamionů.

Papež František dnes kritizoval zásah izraelské armády u katolické fary v Gaze, při kterém zahynuly dvě ženy. „Stalo se to ve farnosti Svaté rodiny, kde nejsou teroristé, ale rodiny, děti, nemocní či postižení,“ řekl papež. Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který zastupuje katolickou církvi v Izraeli a na palestinských územích, uvedl, že ženy v sobotu zastřelil izraelský voják. Podle patriarchátu izraelští vojáci zaútočili i na klášter, kde žilo přes 50 lidí se zdravotním postižením. Patriarchát také odmítl tvrzení izraelské armády, že v areálu fary se nacházelo zařízení na odpalování raket. Od začátku konfliktu se ve faře ve městě Gaza ukrývají katolíci a další křesťané, kterých je v Pásmu Gazy několik tisíc. Církevní hodnostáři dříve tvrdili, že izraelská armáda na objekt neútočí.

Podle palestinského Červeného půlměsíce v Pásmu Gazy nadále nefunguje telekomunikační síť. Výpadek začal ve čtvrtek a podle humanitární organizace je nejdelší, jaký v Pásmu Gazy od začátku konfliktu zažili.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou hnutí Hamás, informovalo o izraelských úderech na uprchlický tábor Dajr Balah ve střední části pásma. Podle lékařů tam zahynulo 12 lidí. Dalších 24 mrtvých si podle úřadů vyžádal úder na tábor Džabálija na severu Pásma Gazy a čtyři lidi podle úřadů zahynuli ve městě Rafáh na jihu

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně 200 nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území, na kterém Izrael bojuje s Hamásem, opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelský přechod Kerem Šalom se dnes poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, které po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Tento týden Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom. Jediným otevřeným přechodem dosud byl Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem.

Mezi tématy, o kterých by měla francouzská ministryně Colonnaová dnes jednat v Izraeli, je i zabití zaměstnance francouzského ministerstva zahraničí při izraelském úderu v Pásmu Gazy. Podle sobotního prohlášení ministerstva byl pracovník zabit při útoku na civilní dům, kde se skrýval. Nemovitost v Rafáhu patří zaměstnanci francouzského generálního konzulátu v Jeruzalémě. „Francie odsuzuje bombardování tohoto domu, při kterém zahynuli další civilisté,“ uvedlo ministerstvo a vyzvalo izraelské úřady, aby objasnily okolnosti úderu. Izraelské úřady se k tomu zatím nevyjádřily.

Možnost okamžitého příměří, které navrhla Francie, Německo a Británie, odmítl izraelský ministr zahraničí Kohen. Před jednáním s ministryní Colonnaovou ale dodal, že by Francie mohla sehrát „významnou a pozitivní roli“ ve snahách zabránit tomu, aby se konflikt rozšířil na Libanon, kde působí šíitské hnutí Hizballáh. To útočí na izraelské území podél libanonské hranice. „Stále tu je možnost vyhnout se válce s Libanonem,“ uvedl Kohen. Colonnaová navštíví Libanon v pondělí.

Francie, Německo a Británie dnes opět vyzvaly k trvalému příměří v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová tak učinila na návštěvě Izraele, britský ministr zahraničí David Cameron a šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková ve společném textu zveřejněném v deníku The Times. Výzvy však odmítl jejich izraelský protějšek Eli Kohen, podle kterého by se jednalo o dárek Hamásu, informovala agentura AFP.

Zatímco Colonnaová v Izraeli vyzvala podle AFP „okamžitému a trvalému“ příměří, Cameron a Baerbocková uvedli, že podporují „mír, který bude trvat dny, roky, generace“. „Podporujeme proto příměří, ale jen, pokud bude trvalé,“ napsali. Zároveň podpořili právo Izraele na sebeobranu a uvedli, že jeho reakce na útok Hamásu ze 7. října je „pochopitelná“.

Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který zastupuje katolickou církvi v Izraeli a na palestinských územích, protestoval proti střelbě izraelských vojáků, která podle něj zabila dvě ženy v areálu katolické fary v Gaze, píše stanice CNN. Podle patriarchátu izraelští vojáci zaútočili i na klášter, kde žilo přes 50 lidí se zdravotním postižením. Patriarchát také odmítl tvrzení izraelské armády, že v areálu fary se nacházelo zařízení na odpalování raket. Od začátku konfliktu se ve faře ve městě Gaza ukrývají katolíci a další křesťané, kterých je v Pásmu Gazy několik tisíc. Církevní hodnostáři dříve tvrdili, že izraelská armáda na objekt neútočí.

Palestinské úřady na okupovaném Západním břehu Jordánu informovaly, že během dnešního zásahu izraelské armády v uprchlickém táboře Tulkarm přišlo o život pět lidí. Podle webu ToI armáda reagovala na útok ze strany Palestinců. Palestinské úřady také oznámily, že dnes zemřel jeden muž, který utrpěl zranění při razii izraelských vojáků v Džanínu v předchozích dnech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes ostře kritizovala situaci v nemocni Šífa, která patřila před nynějším konfliktem k největším nemocnicím v Pásmu Gazy. Zařízení na severu oblasti navštívil tým WHO v sobotu. Podle něj se urgentní příjem nemocnice podobá „krvavé lázni“ se stovkami zraněných, kterým však zdravotníci mohou poskytnout jen omezenou pomoc kvůli nedostatku léků, vody, jídla a paliva. V areálu nemocnice se navíc ukrývají tisíce uprchlíků.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou hnutí Hamás, informovalo o izraelských úderech na uprchlický tábor Dajr Balah, ve střední části pásma. Podle úřadů při nich zahynulo několik lidí. Další údery hlásí svědci z jižní části Pásma Gazy. Podle reportéra stanice Al-Džazíra velký výbuch otřásl v noci na dnešek oblastí u města Rafáh, kam odešly desítky tisíc lidí z jiných části tohoto palestinského území.

Stanice Al-Džazíra se chce kvůli zabití svého kameramana v Pásmu Gazy obrátit na Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Reuters to dnes uvedla v prohlášení. Palestinský kameraman Sámir abú Dakka zahynul v pátek při izraelském úderu na město Chán Júnis, Al-Džazíra to označila za vraždu.

Při incidentu byl zraněn i zpravodaj katarské televize Váil Dahdúh, který se svým kameramanem natáčel reportáž o izraelském dronovém útoku na budovu školy, která sloužila jako nouzové ubytování pro uprchlíky. Zraněný kameraman vykrvácel, protože zdravotníci se k němu dostali až po několika hodinách.

Na severu Izraele u hranic s Libanonem dronový útok zasáhl vesnici Margaliot. Jeden izraelský voják zahynul a dva utrpěli zranění. Izrael oznámil, že v reakci napadl cíle v Libanonu.

Kanadská policie v pátek zadržela mladíka, který podle starosty Ottawy Marka Sutcliffeho plánoval útok proti zdejší židovské komunitě. Informuje o tom dnes agentura AP, podle níž policie mluví o činech „související s terorismem“. Mladý muž, jehož věk nebyl zveřejněn, čelí obvinění z „napomáhání teroristické činnosti předáváním instruktážních materiálů týkajících se výbušné látky“ a také z „instruování osoby k provádění teroristické činnosti proti židovským osobám“.

„Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl podrobnosti o plánovaném útoku na ottawskou židovskou komunitu,“ napsal na X starosta kanadského hlavního města Sutcliffe. „V posledních týdnech došlo v Ottawě k nárůstu antisemitismu.“

Dobré ráno, váženi čtenáři, a klidnou třetí adventní neděli. Také dnes budeme dění na Blízkém východě sledovat v online reportáži.

Šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea jednal v pátek v Evropě s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním o možném novém příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským radikálním hnutím Hamás. S odvoláním na zdroj obeznámený s vyjednáváním to dnes napsala agentura Reuters. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu podle agentury vyjednávání nepřímo potvrdil. 

Hamás v prohlášení uvedl, že je proti jakémukoliv vyjednávání o „výměně vězňů, dokud jednou provždy neustane agrese proti našemu lidu“.