„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu v oblasti Izraele a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Riziko regionálního rozšíření války mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás je „reálné“, dialog mezi Izraelem a jeho sousedy proto musí pokračovat. Podle agentury Reuters to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v americkém konzervativním výzkumném ústavu Hudson Institute.

„Viděli jsme, jak se arabské ulice v celém regionu naplnily hněvem.Takže riziko regionálního rozšíření je reálné,“ řekla von der Leyenová. Západní představitele opakovaně varovali Írán a libanonské šíitské hnutí Hizballáh před zapojením se do konfliktu. „Írán, patron Hamásu, chce pouze přilévat olej do ohně chaosu. Rusko, válečný zákazník Íránu, vše pozorně sleduje. Rusko a Hamás jsou si podobné,“ dodala šéfka Evropské komise.

Na sociálních médiích se šíří zprávy o mnoha uprchlících, kteří byli údajně zraněni při izraelském útoku na budovu poblíž pravoslavného kostela svatého Porfyria na severu Gazy. V oblasti bylo údajně zabito nejméně jedno dítě, některé zdroje hovoří i o druhém mrtvém.

Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem zabito nejméně 21 novinářů, většina z nich při izraelských útocích na Gazu. CPJ uvedl, že od 7. října, kdy bojovníci Hamásu zaútočili na Izrael, zemřelo k tomuto čtvrtku 17 palestinských, tři izraelští a jeden libanonský novinář.

Při střetech v uprchlickém táboře Nur Šams ve městě Tulkarm na okupovaném Západním břehu Jordánu bylo zabito osm Palestinců a jeden izraelský policista, uvedly podle agentury Reuters palestinský Červený půlměsíc a izraelská policie. Podle svědků v táboře stále probíhaly střety mezi izraelskou armádou a několika ozbrojenci.

Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán a generální tajemník OSN Antonio Guterres během čtvrtečního telefonátu diskutovali o možné deeskalaci situace v Gaze, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu SPA.

Princ Mohammed bin Salmán a Guterres během hovoru diskutovali o vojenské deeskalaci a dalších prostředcích, jak zabránit rozšíření násilí do dalších oblastí Blízkého východu.

V Paříži údajně právě probíhá protiizraelská demonstrace, přestože podobné akce byly nedávno ve Francii zakázány.

Americká loď v severním Rudém moři sestřelila tři střely a několik dronů, které mohly mířit na Izrael, uvedl podle agentury Reuters Pentagon. „Nemůžeme s jistotou říci, na jaký cíl byly tyto rakety a drony zaměřeny, ale byly odpáleny z Jemenu a směřovaly na sever podél Rudého moře, potenciálně na cíle v Izraeli,“ uvedl mluvčí Pentagonu během čtvrtečního tiskového brífinku.

USA plánují poslat Izraeli desítky tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 mm určených původně pro Ukrajinu, píše americký zpravodajský server Axios.

Izrael označil dva vysoce postavené členy Hamásu za primární cíle na svém seznamu a dodal, že v souvislosti s útokem ze 7. října hrozí smrt každému členovi Hamásu. Podle agentury AFP Izrael usilovně pátrá po vojenském stratégovi Mohammedu Deifovi a politickém vůdci Yahyovi Sinwarovi, které izraelští představitelé označují za strůjce útoku ze 7. října.

Před izraelskou pozemní invazí do Gazy označil vojenský mluvčí podplukovník Richard Hecht Sinwara za „chodící mrtvolu“ a popsal ho jako „tvář zla“.

Podpora Ukrajiny a Izraele, rozvoj česko-německé spolupráce a zvládání nelegální migrace byla hlavní témata, o kterých dnes v Berlíně jednal předseda Senátu českého parlamentu Miloš Vystrčil. Na úvod dvoudenní cesty, kterou dnes zahájil, se setkal mimo jiné s šéfkou Spolkového sněmu Bärbel Basovou a s předsedou Spolkové rady Peterem Tschentscherem. Na závěr dne debatoval s českými krajany.

„S Bärbel Basovou jsem mluvil o podpoře Ukrajiny a Izraele a obecně o podpoře obhajoby základních lidských práv a svobod a evropských hodnot. Shodli jsme se, že jsme podobně smýšlející země,“ řekl Vystrčil v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.

Indický premiér Naréndra Módí hovořil s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a „vyjádřil soustrast“ v souvislosti se ztrátou životů civilistů v nemocnici al-Ahlí v Gaze, uvádí se v prohlášení.

V příspěvku na X Módí uvedl, že „zopakoval dlouhodobý zásadový postoj Indie k izraelsko-palestinské otázce“. Dodal, že „Indie se v tomto ohledu chová velmi otevřeně a srozumitelně“. „Budeme i nadále posílat humanitární pomoc palestinskému lidu,“ vzkázal.

Obrazem: Podzemní nemocnice v Tel Avivu 

Neutajovaná zpráva amerických zpravodajských služeb, s níž se seznámil Reuters, odhaduje, že výbuch v nemocnici v Gaze si vyžádal 100 až 300 obětí.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že v Izraeli bylo zabito 32 Američanů. Jedenáct amerických občanů zůstává nezvěstných, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Pokud jde o naši práci ohledně zajištění propuštění rukojmích, tak tato pokračuje,“ dodal.

Podle izraelského ministra hospodářství Nira Barkata má izraelská armáda „zelenou“ k tomu, aby vstoupila do Gazy, kdykoli bude připravena. Rukojmí a civilní oběti budou až na druhém místě za zničením Hamásu, řekl v rozhovoru pro ABC News. „Uděláme vše pro to, abychom přivedli naše rukojmí [zpět] živé...“ řekl, ale „první a poslední prioritou“ je podle něj zničení Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil příslušníky Izraelských obranných sil. Na krátkém videu se jich táže, zda jsou ochotni pokračovat v boji, načež zaznívá kolektivní odpověď „ano“.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy zemřelo 16 palestinských novinářů, uvedla AFP s odkazem na sdružení palestinských novinářů.

Izrael se údajně rozhodl evakuovat své diplomaty z Turecka.

Mezi 203 rukojmími unesenými Hamásem do Gazy je asi 30 dětí a mladých lidí. Dalších až 200 osob se po útoku Hamásu ze 7. října podle armády pohřešuje.

Obrazem: Následky útoku Hamásu na kibuc Nir Oz

USA, Británie a Německo vyzvaly své občany, aby opustili Libanon. Důvodem je situace na jihu země, kde se vzájemně ostřelují Izrael a hnutí Hizballáh.

Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes řekl pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy, že brzy uvidí obléhané palestinské území „zevnitř“. S odkazem na prohlášení ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které tak naznačil, by se mohla blížit pozemní invaze.

„Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde,“ řekl Galant podle prohlášení svého úřadu. Ministerstvo obrany neuvedlo žádné další podrobnosti.

Španělské předsednictví Evropské unie dnes kvůli situaci na Blízkém východě v plném rozsahu aktivovalo unijní krizový mechanismus. Rada Evropské unie to oznámila v tiskové zprávě. Mechanismus se zkratkou IPCR propojuje unijní instituce, vlády členských zemí a další aktéry a umožňuje lepší výměnu informací a urychlenou koordinaci politické reakce.

IPCR vznikl v roce 2013 a byl aktivován v souvislosti s významnými krizemi, například kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či migrační krizi v roce 2015. Mechanismus mimo jiné připravuje návrhy společného unijního postupu v oblasti, pro kterou byl uveden v činnost.

Izrael rozmístil ve Středozemním moři flotilu ponorek, aby odstrašil Írán a Hizballáh, píše deník Bhol.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková je již podruhé od začátku útoků Hamásu na cestě na Blízký východ, aby vyjádřila „neochvějnou solidaritu“ Berlína s Izraelem a pomohla zajistit Palestincům přístup k pomoci.

Baerbocková před odletem do Tel Avivu trvala na „právu Izraele bránit se proti teroru Hamásu, avšak v rámci parametrů stanovených mezinárodním právem pro takové výjimečné situace“. „Je pro mě důležité dát Palestincům jasně najevo, že jsme si vědomi jejich utrpení,“ uvedla k situaci v Gaze.

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pátek otevře, aby umožnil přístup humanitární pomoci k Palestincům, cituje AFP egyptská média.

Německo vyslalo na Kypr několik jednotek speciálních sil na záchranu rukojmích, uvedl Bild. V případě potřeby mohou být použity i k evakuaci občanů z Izraele a Libanonu a také z pásma Gazy.

Izrael nebude až do odvolání hostit žádné zápasy pořádané Unií evropských fotbalových asociací (UEFA). Rozhodl o tom výkonný výbor řídícího orgánu. Verdikt UEFA se mimo jiné dotýká pohárových zástupců Maccabi Haifa (Evropská liga) a Maccabi Tel Aviv (Evropská konferenční liga). Oba si musejí najít domácí azyl mimo svou zemi.

Egyptský prezident a jordánský král z Káhiry vyzvali k okamžitému zastavení války v Gaze a odsoudili Izrael za uplatňování kolektivního trestu.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo od 7. října už 3785 Palestinců, včetně 1524 dětí, uvedly podle AFP úřady v Gaze vedené hnutím Hamás.

Spojené státy dodaly Izraeli první zásilku obrněných vozidel od začátku války. Přivezly lékařské, operační a nákladní džípy.

„Izrael má plné právo na obranu vlastní země, my jsme v kontaktu s našimi izraelskými přáteli, mají naši plnou podporu. Současně jsme si vědomi všech těch dopadů situace na Blízkém východě a zvýšeného napětí, proto se připravujeme - a k tomu sloužila i dnešní Bezpečnostní rada státu - na všechny možné scénáře, i když jsou třeba velmi nepravděpodobné (...) Bezpečnost občanů nepodceňujeme, problémům se snažíme předcházet, proto jsme také přistoupili k sadě preventivních opatření, která chrání rizikové objekty a rizikové akce,“ řekl Fiala po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. 

„Nejdůležitějším úkolem státu je zajistit bezpečnost svých občanů,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. „Tím hlavním tématem byla samozřejmě situace v Izraeli a na Blízkém východě a vliv, který tato situace, eskalace napětí, teroristické útoky Hamásu mají na ČR a bezpečnostní situaci v Evropě,“ vysvětloval Fiala.

„Důležitá zpráva pro občany ČR je tato: České republice žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, žádným způsobem se nezvýšilo riziko možného teroristického útoku v ČR,“ oznámil Fiala.

Izrael rozmístil ve Středozemním moři flotilu ponorek. Tímto krokem má usilovat o odstrašení Íránu a Hizballáhu. 

Izraelské bezpečnostní síly ve čtvrtek odpoledne oznámily, že se zaměřují na místa podél libanonských hranic, odkud jsou vypalovány rakety na Izrael. 

Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes nepřímo přiznal díl zodpovědnosti za to, že armáda nedokázala zabránit brutálnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. 

„Jsem zodpovědný za obranný systém. Byl jsem za něj zodpovědný i v posledních dvou týdnech, dokonce i při těžkých incidentech, a jsem zodpovědný za to, že dovedu zemi k vítězství v této bitvě,“ řekl dnes Galant při návštěvě vojáků na jihu Izraele u hranic s Pásmem Gazy. 

Do Egypta dnes na neohlášenou návštěvu přicestoval velitel amerických ozbrojených sil na Blízkém východě Michael Kurilla a setkal se s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Jejich jednání se soustředilo hlavně na současný válečný konflikt mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás a na to, jakým způsobem dostat humanitární pomoc do Pásma Gazy. 

Izraelské letectvo údajně zlikvidovalo v Pásmu Gazy velitele palestinských bezpečnostních sil generálmajora Jihada Muhaysena.

Europoslanci dnes schválili usnesení odsuzující útoky palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Zároveň se shodli, že je potřeba posílit humanitární pomoc Pásmu Gazy, kde se nacházejí přes dva miliony Palestinců. Podle europoslanců je ovšem nutné zajistit, aby unijní podporu nezneužíval Hamás.

Spisovatelka Eva Erbenová očekává, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu po válce v Gaze skončí ve funkci. Po teroristickém útoku palestinských radikálů před zhruba dvěma týdny se šíleně zlobila, nedokázala pochopit, jak mohla vláda situaci tak podcenit. Řekla to dnes v rozhovoru ČTK a serveru iDNES.cz poté, co v Praze obdržela od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

„Zlobila jsem se šíleně, protože nerozumím, jak se to mohlo stát,“ řekla Erbenová, která v Izraeli dlouhodobě žije. „Tady byla určitá ignorace naší vlády. Netanjahu dostal znamení, že se něco děje, a oni to odložili a nevěnovali tomu pozornost,“ míní spisovatelka. Izrael se podle ní musí vrátit do rukou zodpovědných lidí.

Podívejte se na nové fotografie izraelských vojáků.

Při útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října zemřelo 28 francouzských občanů. Dalších sedm je stále nezvěstných. O aktuální bilanci francouzských obětí dnes podle agentury Reuters informovalo francouzské ministerstvo zahraničí na pravidelném brífinku.

V uplynulých dvou dnech během protiizraelských demonstrací v Berlíně utrpělo zranění 65 policistů, uvedla dnes policejní mluvčí. Ta doplnila, že zadrženo bylo 174 lidí. Incidenty v Berlíně opakovaně odsoudila spolková ministryně vnitra.

„V těchto dnech se v Německu soustředíme na ochranu židovských zařízení a všech Židů. Chci znovu jasně odsoudit, co se v noci v berlínských ulicích děje,“ řekla. „Ano, máme velkou svobodu shromažďování, proto je také v pořádku, když lidé na ulicích demonstrují. Co ale není v pořádku, jsou násilnosti, a už vůbec ne proti policistům,“ dodala. Také německý kancléř Olaf Scholz dnes v parlamentu ostře kritizoval protižidovské protesty. Prohlásil, že vše má své meze a že Německo takové chování nestrpí.

Podívejte se na další nové snímky z Pásma Gazy.

Joe Biden řekl, že egyptský prezident souhlasil s otevřením přechodu Rafáh, aby mohl poslat balíček humanitární pomoci do Gazy.

Jedním z cílů krvavého útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua zhatit mírové snahy Izraele v regionu, napsala agentura Reuters. Izraelský premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci v Jeruzalémě po jednání se svým britským protějškem Rishim Sunakem. Netanjahu hovořil o „dlouhé válce“ s Hamásem, při které bude Izrael podle něj potřebovat britskou podporu i jednotu vlastních obyvatel. „Nikdy jsem neviděl Izraelce více jednotné než nyní,“ poznamenal Netanjahu.

„Vím, že přijímáte všechna preventivní opatření pro to, abyste se vyhnuli ublížení civilistům. To je v přímém kontrastu s tím, co dělá Hamás,“ řekl Sunak izraelskému premiérovi a ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby. „Obětí Hamásu je i palestinský lid,“ podotkl britský premiér.

Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu napojenou na hnutí Hamás informovala, že izraelský úder usmrtil také šéfa bezpečnostních sil vedených Hamásem Džiháda Mhasína a členy jeho rodiny v jejich domě.

Americký prezident Joe Biden dnes promluví k národu o válkách v Izraeli a na Ukrajině. Kromě toho se chystá požádat Kongres USA o 60 miliard dolarů na pomoc Ukrajině a 40 miliard dolarů na pomoc Izraeli, Tchaj-wanu a na posílení bezpečnosti hranic mezi USA a Mexikem.

Nejlepším řešením mocenského vakua v Pásmu Gazy zbaveného hnutí Hamás by podle izraelského opozičního politika a expremiéra Jaira Lapida byl návrat pod Palestinskou samosprávu předsedy Mahmúda Abbáse. Lapida dnes citoval server Times of Israel (ToI). Izraelská vláda národní jednoty vytvořená pro období války proti Hamásu se zapřísahala, že radikální islamistické hnutí "vyhladí". Neřekla však, jaké má s oblastí plány v případě svého vojenského vítězství.

Britský premiér Rishi Sunak v Jeruzalémě zahájil jednání se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga před tím podle Reuters ujistil o britské solidaritě a zdůraznil, že do Pásma Gazy musí proudit humanitární pomoc, obětí islamistického hnutí Hamás je podle něj také palestinský lid.

Izraelské obranné síly uvedly, že znovu zasáhly pozice Hizballáhu poblíž hranic v jižním Libanonu.

Během projevu německý kancléř Olaf Scholz ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že za nepřijatelné označil civilní ztráty, které by si vyžádala izraelská pozemní operace v Pásmu Gazy. „Pobuřuje mě, když ruský prezident varuje před civilními oběťmi. Cyničtější už to být opravdu nemůže,“ zdůraznil. Rusko loni v únoru vojensky vpadlo na Ukrajinu, konflikt si od té doby vyžádal desítky tisíc mrtvých.

Scholz se také tvrdě vymezil proti antisemitským náladám v Německu. „Antisemitismus nemá v Německu místo a my uděláme vše, abychom mu čelili,“ řekl. Poznamenal, že úřady a policie musí rychle zakročit proti propalestinským shromážděním, na kterých jsou Izraelci uráženi a na kterých jsou činy Hamásu oslavovány.

Podívejte se na další nové snímky z Pásma Gazy.

Ozbrojenci Hamásu během krvavého přepadení jižního Izraele 7. října pravděpodobně používali také zbraně severokorejské výroby. Vyplývá to z videozáznamu zveřejněného samotnými útočníky a také ze snímků zbraní, které Hamásu zabavila izraelská armáda, napsal dnes zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Pchjongjang popírá, že by zbraně tomuto radikálnímu palestinskému hnutí prodával.

Propalestinští demonstranti zaútočili na budovu Kapitolu USA. Demonstrace na podporu Palestiny se konaly také v Aténách, Istanbulu a velkých německých městech. Americká policie zatkla 500 demonstrantů.

Německo stojí rozhodně na straně Izraele, zároveň hledá možnosti humanitární pomoci Palestincům v Gaze, kteří jsou rovněž oběti Hamásu, řekl Scholz.

Britský premiér Rishi Sunak dnes přiletěl do Izraele, kde má v plánu jednání se svým kolegou Benjaminem Netanjahuem i prezidentem Jicchakem Herzogem. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, podle nějž Sunak při příletu do Tel Avivu odsoudil útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a zopakoval, že Británie stojí po boku Izraele. Sunak by měl během své dvoudenní cesty navštívit i další země regionu.

Noční propalestinské shromáždění v Berlíně opět doprovázely násilnosti, dav zapálil několik aut, útočil na policii a skandoval antisemitská hesla. Policie dnes na síti X uvedla, že zraněno bylo několik policistů a také kolemjdoucích. 

Podívejte se na nové snímky z Pásma Gazy.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova hrozí velké nebezpečí, že se nynější izraelsko-palestinský konflikt rozroste do celého regionu. Rusko je v této záležitosti v kontaktu s Tureckem, řekl Lavrov na návštěvě Severní Koreje. Šéf ruské diplomacie rovněž prohlásil, že snahy vinit ze současné krize na Blízkém východě Írán považuje za provokaci.

Izrael v noci na dnešek znovu ostřeloval pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Uvedl to server deníku Haarec. Na Izraelem okupovaném Západním břehu izraelské síly zabily podle agentury Reuters tři Palestince, včetně dvou mladistvých.

Americký prezident Joe Biden uvedl, že byl při středečních jednáních s izraelskými představiteli „velmi přímočarý“, pokud jde o humanitární pomoc pro Palestince v Pásmu Gazy. Napsal to web televize CNN. Gaza čelí od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října kompletní izraelské blokádě. Po Bidenovi dnes Izrael navštíví také britský premiér Rishi Sunak.

„Jak vám pravděpodobně řekli, byl jsem vůči Izraelcům velmi přímočarý,“ řekl Biden novinářům na palubě speciálu Air Force One cestou z blízkovýchodní země. Izrael se podle něj stal obětí útoku palestinských radikálů, ale „pravdou je, že pokud mají (Izraelci) možnost zmírnit utrpení lidí, kteří nemají kam jít, měli by to udělat“. Narážel tak na situaci 2,3 milionu Palestinců v Pásmu Gazy, které je v podstatě odříznuté od světa.

Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes odpoledne projedná situaci na vnitřních i vnějších hranicích Evropské unie či aktuální dění v Izraeli. Rada je stálým pracovním orgánem vlády pro problematiku bezpečnosti, tvoří ji premiér a další členové vlády podle rozhodnutí kabinetu. Schází se obvykle po dvou až třech měsících, tentokrát se zasedání uskuteční zhruba měsíc po posledním termínu.