„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyzval Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), aby vyvinul větší tlak na palestinské hnutí Hamás ohledně přístupu k rukojmím a jejich propuštění. Netanjahu to podle agentury AP řekl při dnešním jednání se šéfkou MVČK Mirjanou Spoljaricovou. Podle ní by však veřejný tlak na Hamás mohl být kontraproduktivní.
Netanjahu při jednání se Spoljaricovou prohlásil, že Červený kříž má veškeré právo učinit veřejný nátlak na Hamás, aby propustil rukojmí, nebo aby k nim umožnil přístup představitelům organizace. „Nebude to fungovat,“ reagovala ale předsedkyně MVČK. Podle ní naopak hrozí, že se Hamás v reakci na veřejný tlak ve svých postojích zatvrdí. Podle izraelského premiéra by se však Červený kříž měl o nátlak přesto pokusit.
Izraelské bezpečnostní složky vypracovaly návrhy na poválečnou správu Pásma Gazy, uvedla dnes izraelská televize Channel 12. Vyslovily se pro vytvoření koalice složené z mnohonárodních sil, včetně Spojených států, Francie či Německa, která by převzala celkovou kontrolu na oblastí, jakmile skončí válka, kterou tam proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás vede Izrael. Názor izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na tyto plány není znám, podotkl list The Times of Israel (Tol).
Ukončení nepodmíněné americké podpory Izraeli by mohlo vést k rychlému příměří v konfliktu v Pásmu Gazy. Podle Ankary to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl při telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Podle Erdogana je nutné co nejdříve zastavit „lidskou tragédii“ v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje s radikálním hnutím Hamás. S americkým prezidentem Erdogan mluvil také o vstupu Švédska do NATO a dodávce amerických bojových letounů F-16, píší agentury.
Erdogan Bidenovi řekl, že Spojené státy mají „historickou odpovědnost“ za příměří v Pásmu Gazy. Podle něj by se příměří dalo rychle dosáhnout, pokud by Spojené státy ukončily svou „nepodmíněnou podporu“ Izraeli. Pokud by izraelské vojenské tažení pokračovalo delší dobu, tak by podle něj mohlo mít globální negativní dopady.
Nákladní loď společnosti Maersk se během své dnešní plavby podél jemenského pobřeží stala terčem raketového útoku, informovala agentura Reuters s odkazem na oznámení dánské lodní společnosti. Podle Reuters šlo zjevně o další z řady útoků ze strany jemenských húsíjských povstalců, které v posledních dnech výrazně ohrožují lodní přepravu v Rudém a Arabském moři a které přiměly Spojené státy, aby prosazovaly vznik široké námořní koalice v oblasti.
Údajný stoupenec teroristické skupiny Hamás byl vzat do vazby v Berlíně, informuje agentura DPA. V Nizozemsku byli zadrženi další tři lidé, kteří jsou podezřelí z účasti v mezinárodní teroristické organizaci. Dánské úřady rovněž uvedly, že zabránily „teroristickému útoku“ zadržením nejméně tří osob v různých částech země.
V Pásmu Gazy dnes vpodvečer přestaly fungovat veškeré telekomunikační a internetové služby. Podle agentury Reuters to uvedli provozovatelé Paltel a Jawwal, kteří jako důvod přerušení uvedli „pokračující agresi“ ze strany Izraele. Židovský stát dnes v rámci své vojenské operace zahájené po útoku hnutí Hamás ze 7. října ostřeloval celé Pásmo Gazy, přičemž konflikt téměř znemožňoval pohyb konvojů s humanitární pomocí, které se nemohly dostat k hladovějícím lidem.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že omezená distribuce pomoci probíhá v oblasti Rafáhu poblíž hranic s Egyptem, kde nyní podle odhadů žije téměř polovina z 2,3 milionu obyvatel Gazy. „Ve zbytku Pásma Gazy byla distribuce pomoci z velké části zastavena kvůli intenzitě nepřátelských akcí a omezení pohybu po hlavních silnicích,“ uvedl úřad.
Tři zatčené podezřelé z plánování teroristických útoků hlásí i Německo. Dnes již přitom byli ze stejného důvodu zatčeni tři lidé v Dánsku a jeden v Nizozemsku. Němečtí prokurátoři uvedli, že čtyři lidé zatčení v Berlíně a Nizozemsku byli členy Hamásu, kteří plánovali do německé metropole dopravit zbraně pro útoky na židovské objekty v Evropě.
Záběry pohřbu obětí izraelského útoku na Dženin.
Dánská policie a kontrarozvědka dnes oznámily, že při koordinované akci zadržely na různých místech země tři osoby pro podezření z přípravy teroristického útoku. Jeden člověk byl zadržen také v Nizozemsku. Informovala o tom agentura Reuters. Izrael přišel s tvrzením, že dánští vyšetřovatelé zadrželi podezřelé působící „ve jménu“ palestinského radikálního hnutí Hamás.
Dánská policie uvedla, že nemá v plánu v souvislosti s případem zvyšovat úroveň teroristické hrozby v zemi, která je v současné době na čtvrtém stupni z pěti. Posílí ale svou přítomnost na veřejnosti, především v Kodani.
Porazit radikální palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy potrvá izraelské armádě nejméně několik měsíců, ale podaří se to, řekl dnes izraelský ministr obrany Joav Galant bezpečnostnímu poradci Bílého domu Jakeovi Sullivanovi, který je na návštěvě Izraele. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení kanceláře ministra obrany.
Galant na setkání zdůraznil, že Hamás v Pásmu Gazy přes deset let budoval svou „infrastrukturu pod zemí i nad zemí“ a že zničit skupinu, kterou EU i USA pokládají za teroristickou organizaci, „si vyžádá hodně času - bude to trvat déle než několik měsíců“. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007, kdy porazil po měsících bojů umírněnější stranu Fatah Mahmuda Abbáse. „Zvítězíme a zničíme je,“ dodal izraelský ministr obrany.
Záběry následků izraelského náletu na Rafáh na jihu Gazy.
Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily záběry, na kterých se podle nich palestinští ozbrojenci vzdávají izraelským vojákům před nemocnicí Kamála Advána v severní části Pásma Gazy. Na videu je vidět, jak mladí muži svlečení do půli těla odevzdávají zbraně. Armáda uvedla, že po bojích s ozbrojenci v blízkosti nemocnice se asi 70 operativců Hamásu vzdalo izraelským vojákům a odevzdalo zbraně. Následně byli převezeni k výslechům, které provádí vojenská zpravodajská služba a bezpečnostní služba Šin Bet.
Izraelská armáda podle obyvatel Pásma Gazy začala rozdávat letáky, ve kterých nabízí odměnu 400 000 dolarů (8,9 milionu Kč) za informace o lídrovi Hamásu v Pásmu Gazy Jahjáovi Sinvárovi. Za informace o jeho bratrovi Muhammadovi Sinvárovi nabízí 300 000 dolarů (6,7 milionu Kč), 200 000 dolarů (4,4 milionu Kč) za informace o Rafáovi Salámím a 100 000 dolarů (2,2 milionu Kč) v případě velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa. Informoval o tom dnes zpravodajský list Haarec.
Izraelská armáda podle obyvatel Pásma Gazy začala rozdávat letáky, ve kterých nabízí odměnu 400.000 dolarů (8,9 milionu Kč) za informace o lídrovi Hamásu v Pásmu Gazy Jahjáovi Sinvárovi. Za informace o jeho bratrovi Muhammadovi Sinvárovi nabízí 300.000 dolarů (6,7 milionu Kč), 200.000 dolarů (4,4 milionu Kč) za informace o Rafáovi Salámím a 100.000 dolarů (2,2 milionu Kč) v případě velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa. Informoval o tom dnes zpravodajský list Haarec.
Izraelské obranné síly zároveň zveřejnily záběry, na kterých se podle nich palestinští ozbrojenci vzdávají izraelským vojákům před nemocnicí Kamála Advána v severní části Pásma Gazy. Na videu je vidět, jak mladí muži svlečení do půli těla odevzdávají zbraně. Armáda uvedla, že po bojích s ozbrojenci v blízkosti nemocnice se asi 70 operativců Hamásu vzdalo izraelským vojákům a odevzdalo zbraně. Následně byli převezeni k výslechům, které provádí vojenská zpravodajská služba a bezpečnostní služba Šin Bet.
Izraelská armáda už třetím dnem provádí rozsáhlou razii ve městě Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu, při níž zadržela podle BBC stovky lidí, většinu z nich po výslechu propustila. Izraelská operace se soustředila zpočátku do uprchlického tábora v tomto městě, který byl v minulých letech baštou palestinských ozbrojených skupin. Podle palestinských úřadů při ní za tři dny zemřelo 12 lidí, včetně nezletilých. Televize Al-Džazíra dnes uvedla, že armáda operaci rozšířila i do vesnic v okolí Džanínu.
Izraelská armáda ve středu uvedla, že při operaci v Džanínu našla desítky zbraní, vojenské vybavení a také několik laboratoří na výrobu výbušnin. Server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na palestinská média napsal, že v Džanínu zůstaly kvůli izraelské vojenské operaci zavřené školy. Podle Al-Džazíry ani lidé z domů raději nevychází, a proto už jim také dochází doma zásoby jídla.
Hamás veřejně tvrdí, že uzavření nové dohody o propuštění rukojmích je nemožné, dokud pokračují boje. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen tento týden prohlásil, že příměří by v této fázi bylo „darem teroristům“.
Předpokládá se, že v Pásmu Gazy zůstává asi 135 rukojmích, z nichž 20 je po smrti, píše list The Times of Israel (ToI), podle něhož Hamás během týdenního příměří koncem listopadu propustil 105 civilistů výměnou za 240 palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli. Před příměřím byli propuštěni čtyři rukojmí a jednu vojačku osvobodila izraelská armáda. Izrael také získal těla pěti z rukojmích.
Začala první předběžná neformální jednání o možném obnovení dohody mezi Izraelem a Hamásem o propuštění dalších rukojmích, které palestinští ozbrojenci unesli do Pásma Gazy při útoku na jižní Izrael 7. října, uvedly zpravodajské weby Al-Arabí Al-Džadíd a Haarec s odkazem na nejmenované egyptské a palestinské zdroje.
Al-Arabí Al-Džadíd, jehož anglickou mutací je web The New Arab a který financuje Katar, uvedl s odkazem na nejmenované egyptské zdroje, že Izrael požádal Káhiru o pomoc se zprostředkováním dohody. Izraelský list Haarec s odkazem na palestinské zdroje mezitím napsal, že Katar a Egypt zprostředkovávají neformální předběžná jednání mezi Izraelem a Hamásem s cílem načrtnout obrysy nové dohody.
Letos při výkonu svého povolání ve světě zahynulo 45 novinářů, což je méně než loni. A to přesto, že 17 novinářů bylo zabito jenom během nynějšího konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, uvedla dnes mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) v každoroční bilanci zabitých žurnalistů.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je pro novináře zvláště nebezpečný. Přesto je počet novinářských obětí podle RSF nejnižší od roku 2002. Loni zahynulo při výkonu svého povolání 61 novinářů.
„To nijak nesnižuje tragédii v Gaze, ale pozorujeme pravidelný pokles, a jsme velmi vzdáleni více než 140 novinářům zabitým v roce 2012 a pak v roce 2013,“ řekl agentuře AFP šéf RSF Christophe Deloire s poukazem na tehdejší války v Sýrii a Iráku.
Evropská unie musí dosáhnout dohody o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Při svém příchodu na dnešní jednání unijních vůdců v Bruselu to řekla estonská premiéra Kaja Kallasová. Jednání budou obtížná také podle irského předsedy vlády Leo Varadkara. Nejdůležitější věcí, o které se musí rozhodnout, je podle něj dlouhodobá finanční podpora pro Ukrajinu. „Pokud nebudeme schopni podporovat Ukrajinu během roku 2024, Putin vyhraje,“ uvedl. Unijní vůdci budou jednat také o situaci na Blízkém východě, Evropa musí podle Varadkara podpořit mírovou iniciativu a vyvinout tlak na Izrael i Palestinu.
Trosky palestinského města po izraelském bombardování.
Izraelská armáda provádí bojové operace ve městě Dženín.
Téměř polovina střel vzduch-země, které izraelská armáda od 7. října použila v Pásmu Gazy, byly neřízené střely, uvedl ve středu server televize CNN s odkazem na své zdroje z amerických zpravodajských služeb. Neřízené střely, zvané někdy také "hloupé bomby", jsou méně přesné a představují větší riziko pro civilisty, zejména v tak hustě osídlené oblasti, jako je Pásmo Gazy. Pokud Izrael používá v takové míře neřízené střely, je to v rozporu s jeho opakovaným tvrzením, že se snaží minimalizovat civilní obětí, uvedli podle CNN někteří experti.
Z celkových asi 29.000 střel, které izraelská armáda na Pásmo Gazy od 7. října ze vzduchu shodila, bylo podle odhadu amerických zpravodajských služeb asi 40 až 45 procent neřízené střely. CNN požádala o reakci izraelskou armádu, jejíž mluvčí Nir Dinar odpověděl, že "k typu munice se armáda nevyjadřuje".
Izraelské ozbrojené síly na síti X uvedly, že pokračují v bojích proti Hamásu v:
Shuja’iyya: Naše jednotky se zaměřily na teroristy praporu Shuja’iyya Hamasu a demontovaly jejich centrální operační místo umístěné uvnitř školního areálu.
Jabalia: IDF nařídily IAF provést přesný úder proti odstřelovači střílejícímu na naše jednotky uvnitř budovy. Kromě toho zabavili zbraně a zneškodnili řadu teroristů.
Khan Yunis: Naši vojáci našli několik míst se zbraněmi Hamasu a zničili 2 tunelové šachty, odpalovací jámu raket a sklad zbraní.
Palestinci truchlí nad dítětem, které bylo zabito při izraelském bombardování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael bude pokračovat ve válce v Gaze, dokud nezvítězí nad Hamásem.
Palestinský demonstrant zapaluje zátarasy v městě Dženín.
Americká armáda sestřelila dron vypuštěný z oblasti, kterou v Jemenu kontrolují povstalečtí Húsíové. Američané tak reagovali na tísňové volání tankeru plujícího v Rudém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů. O středečním incidentu, který v oblasti není ojedinělý, informovalo dnes regionální velitelství americké armády CENTCOM.
Torpédoborec amerického námořnictva USS Mason, který působí v oblasti, sestřelil bezpilotní letoun poté, co se Húsíové nejdříve pokusili zaútočit na komerční plavidlo Ardmore Encounter s pomocí malých člunů, uvedl CENTCOM na síti X.
Šíitští Húsíové údajně v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy napadají lodě v blízkosti klíčového průlivu Báb al-Mandab v jižním ústí Rudého moře a vysílají rakety a drony na jih Izraele. Zaměřují se na lodě, o nichž tvrdí, že jsou v izraelském vlastnictví nebo míří do Izraele.
„Toto je Hamás“ - uvedly Izraelské bojové síly na síti X a uveřejnily následující video:
Izraelští vojáci během operací v Pásmu Gazy
Útoky Hamásu na půdě Izraele 7. října zahájily nejen válku mezi oběma entitami, ale také vlnu celosvětových propalestinských a proizraelských protestů. Ty se navíc vyznačují vyhroceností, která vznáší otázky o hranici mezi svobodou slova a trestnými nenávistnými projevy. Blesk Zprávy proto o této tématice vyzpovídaly analytika Jakuba Záhoru z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Americký Senát dnes výraznou většinou přijal návrh obranného rozpočtu pro další fiskální rok ve výši 886 miliard dolarů (asi 19,9 bilionu korun), píše agentura Reuters. Jde o částku o tři procenta vyšší než v loňském roce a nejvyšší za posledních více než 20 let, píše stanice CNN.
Zákon o obranné politice označovaný zkratkou NDAA je rozdílný od aktuálně projednávaného balíku americké vojenské pomoci Ukrajině a Izraeli. O návrhu NDAA v rozsahu 3100 stran by podle Reuters mohla Sněmovna reprezentantů hlasovat už tento týden. Demokratický prezident Joe Biden již avizoval, že zákon podporuje a podepíše jej.
Aktivisté z židovské skupiny, jež požaduje příměří v Pásmu Gazy, včera zablokovali rušnou dálnici v Los Angeles během ranní špičky, což způsobilo několikakilometrové kolony. Policie následně zhruba 75 demonstrantů zadržela. S odvoláním na kalifornskou dálniční policii o tom informuje agentura Reuters.
Demonstranti ze skupiny If Not Now si sedli na vozovku dálnice 110 v jižním směru kolem 9:00 místního času (18:00 SEČ), čímž zastavili provoz. Na sobě měli černá trička s nápisem "Ne naším jménem" a drželi transparenty vyzývající Izrael, aby ukončil vojenskou operaci v Pásmu Gazy.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Do Izraele dnes na dvoudenní návštěvu přiletí bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. O nejnovějším vývoji v Izraeli a v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda pokračuje v ofenzivě proti palestinskému hnutí Hamás, bude hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jeho válečným kabinetem a s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
V úterý Sullivan listu The Wall Street Journal řekl, že bude s Izraelci jednat o jejich harmonogramu ukončení války v Pásmu Gazy a o jejich plánech poválečného uspořádání na tomto území. Ve středu Bílý dům uvedl, že Sullivan během cesty pravděpodobně navštíví i další místa v regionu, neupřesnil však, která to budou.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
