Expert o protestech na podporu Izraele a Palestiny: Obě strany se snaží hájit dobro před zlem

Praha se stala jen jednou z mnoha západních metropolí, kde se od začátku konfliktu konají podpůrné demonstrace. Internet každý den zaplavují nové fotografie demonstrantů před Bílým domem či zprávy o pochodech napříč Evropou. Česká republika však patří k jedné z mála zemí, kde je podpora Izraele rozšířenější než podpora Palestiny. Záhora pro to nabízí možné vysvětlení v historické tradici. „Již za první republiky bylo Československo relativně přívětivější k židovské populaci než zbytek Evropy,“ uvádí. Podobně vykládá i podporu Německa, které se stále snaží „odčinit“ holokaust.

Morální nálepka na politický problém

Přesto se nedá tvrdit, že by podpora obou stran závisela čistě na historických tradicích. Co tedy vede protestující po celém světě k takovému zápalu ohledně vzdáleného konfliktu odehrávajícího se na poměrně malé ploše na Blízkém východě? Podle Záhory demonstranti konflikt mezi Izraelem a Palestinou často vnímají spíš na symbolické úrovni. „Je tu snaha lepit morální nálepku na politický problém,“ říká.

To také naznačuje, že oba tábory podporovatelů vidí konflikt odlišně s jednou stranu jako tou morálně kladnou. Nejhlasitější podpůrci Izraele situaci popisují jako střet dvou civilizací, vyspělého Západu a nebezpečného islamistického Východu, kdežto podpůrci Palestinců je vidí jako slabší domorodou populaci bránící se kolonizátorovi podporovanému západními velmocemi.

Toto rozdělení na dva tábory je poté často úměrně spjaté s pozicí na politickém spektru. Podpůrci Palestiny spadají častěji k levici, kdežto proizraelským postojem se častěji vyznačuje pravice. Konkrétně představu o konfliktu mezi Západem a Východem, na které podpora Izraele často stojí, nazval Záhora „konzervativním mýtem.“

Izrael s rétorikou ochrany Západu od začátku konfliktu aktivně pracuje. Jen tento týden zveřejnil deník Times of Israel prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua ze zasedání izraelské vlády, že nejen Hamás, ale i Palestinská autonomie na Západním břehu chce Izrael zničit. Nadále tak Izrael vykresluje jako ostrov západní demokracie obklopený nepřáteli.

Vzestup antisemitských nálad v západních státech

Protesty, které započaly po 7. říjnu, má ovšem mnoho lidí také spojeno s vlnou antisemitských a antiarabských incidentů, která se zdvihla ve stejnou dobu. Liga proti hanobení (ADL) kupříkladu uvedla, že počet hlášených antisemitských incidentů za první dva měsíce konfliktu je jen ve Spojených státech o 337% vyšší než před rokem. V téže zemi již Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR) nahlásila vzrůst případů diskriminace muslimů o 216%. Zdrojem těchto incidentů ovšem podle Záhory nejspíš není současný konflikt mezi Izraelem a Hamásem, a často možná ani snaha o podporu jedné strany proti druhé.

„Vzestup antisemitských nálad v západních společnostech pozorujeme už posledních deset let,“ tvrdí český expert. „Současný konflikt jen vytvořil příležitost pro jejich veřejné vyjadřování.“ Ačkoliv se sám spíš zajímá o antisemitské incidenty, dodává, že podobně na vzestupu byly už dlouho před útoky Hamásu i islamofobní tendence. Zvýšení počtu protiislámských incidentů tak připomíná situaci, která v západním světě nastala po útocích z 11. září 2001.

Záhora rovněž odmítá obavy, že by násilné etnicky či nábožensky motivované činy spojené s protesty byly známkou možného přesunu konfliktu do zahraničí. Jejich častější výskyt v multikulturních společnostech připisuje spíše zvýšenému počtu cílů pro pachatele s antisemitským nebo antiislámským přesvědčením. Konflikt na Blízkém východě je dle Záhory z podstaty především o územních nárocích, a proto zůstává lokalizovaný tam. Má sice kulturní a náboženský přesah, ale Západ mu přikládá větší váhu než účastníci samotní.

Skandál na prestižních univerzitách v USA: Výzvy ke genocidě Židů?! Šéfka v Pensylvánii skončila

Expert: Protesty jsou vyhrocenější než obvykle

Přesto Záhora nepopírá, že jsou současné podpůrné protesty vyhrocenější, než je běžné. Dále vysvětluje, jak právě banalizující pohledy na konflikt vedou ke znemožnění diskuse o problematice. „Kritika státních entit se velmi snadno napustí nenávistí kvůli binárnímu pohledu na věc, který šíří ty nejhlasitější hlasy mluvící o válce,“ uvádí. Situaci navíc komplikuje to, že jakákoliv kritika Izraele jakožto státního celku může být interpretována jako projev antisemitismu kvůli roli židovského šampiona, kterou Izrael na mezinárodní scéně zastává.

Problematika vyhrocenosti protestů se teď ve velkém řeší právě v USA. Prezidentky Harvardovy univerzity, Massachusettského technologického institutu a Pensylvánské univerzity se tam minulý týden musely zpovídat Kongresu kvůli protestům v jejich kampusech. Údajná snaha bránit právo na svobodu projevu studentů jim přinesla velkou vlnu kritiky a jedna z nich již byla nucena ze svého postu rezignovat.

Dalším ukazatelem, že konflikt není ani zdaleka tak jasný jako střet dvou kultur nebo náboženství, byla říjnová demonstrace organizace mladých Židů na podporu Palestiny ve Washingtonu. ADL celou událost, při které byly za občanskou neposlušnost zatčeny stovky lidí, odsoudila jako nereprezentativní židovské komunity. Záhora má ovšem za to, že toto tvrzení není zcela pravdivé.

Rozkol mezi postoji Židů žijících v Izraeli a těmi žijícími v zahraničí se podle něj zvětšuje. „Současná mladá židovská generace, obzvlášť ta žijící v USA, se s Izraelem ztotožňuje mnohem méně než generace jejich rodičů,“ objasňuje. To vede k tomu, že ačkoliv se o konfliktu mluví jako o střetu jejich náboženství s jiným, mladí a často progresivní Židé žijící v diaspoře se přikloní „k nepříteli.“

Na sociálních sítích též vzbudily podiv duhové vlajky na protestech podporujících Palestinu, neboť Izrael má jednoznačně nejprogresivnější zákony v oblasti LGBT problematiky z celého Blízkého východu a demonstranti se taktéž zdají být sami proti sobě. Záhora ovšem označuje i tuto představu za mylnou a založenou spíš na reklamních snahách Izraele než na realitě. „Izrael například v roce 2016 vydal na reklamní kampaně na propagaci pochodu Pride v Tel Avivu desetinásobek peněz, co reálně ročně vynaloží na podporu vlastní queer komunity,“ říká.

Ačkoliv je tedy tolerance vůči LGBT komunitě důležitou součástí izraelské vizáže země patřící na Západ, ve vládě jsou momentálně ultrapravicové strany, které jsou vůči ní programově vyhraněné. Podle Záhory je jediným skutečným útočištěm queer komunity jen hlavní město Tel Aviv, kdežto zbytek země je stále poměrně konzervativní. Členové LGBT komunity si tedy uvědomují, že by v Palestině či Hamásem ovládané Gaze neměli ani náhodou na růžích ustláno, ale v Izraeli to není nutně o tolik lepší, aby přestali jako jedna historicky utlačovaná skupina podporovat další.

Válka Izraele s Hamásem zobrazit celý online

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online

Pro některé je tedy konflikt jen příležitostí povolit uzdu svým nenávistným tendencím, zatímco jiní na boje na Středním východě přenášejí vlastní domácí spory na základě zjednodušeného pohledu na věc. Buď mají pocit, že chrání svou kulturu před invazí, nebo hájí slabší skupinu před jejím silnějším utlačitelem. Právě tento koktejl faktorů pak vede k vyhroceným demonstracím probíhajícím po celém světě.